Zaorálek k sankčnímu seznamu: Takové zacházení s Čechy odmítáme

Praha - Sankční seznam osob z EU, na němž jsou i čtyři česká jména, začal vznikat už před více než rokem. Dotyční měli vystupovat ve prospěch Ukrajiny, dozvěděl se podle informací ČT ministr zahraničí Lubomír Zaorálek od ruského velvyslance v ČR Sergeje Kiseljova. Ministr podobné zacházení s českými občany odmítá a pokládá ho i nadále za neodůvodněné. Řeč padla také na ruský dokument o invazi v roce 1968. Ruský velvyslanec prý řekl, že nejde o oficiální stanovisko Kremlu.

Zaorálek ruskému velvyslanci sdělil, že je sankčním seznamem osob z EU, které nesmějí vstoupit do země, velmi znepokojen. Jasného vysvětlení, proč byla čtyři česká jména na seznam umístěna, se Zaorálek nedočkal. Tyto osoby ale prý vystupovaly ve prospěch Ukrajiny. Podle Kiseljova začala černá listina vznikat už před rokem a půl a seznam byl postupně aktualizován.

Šéf české diplomacie označil černou listinu za celounijní problém, na který EU bude reagovat společně. Předpokládá, že se mu bude věnovat příští jednání ministrů zahraničí EU. „My tohle pokládáme za neodůvodněné, nezargumentované a odmítáme takovýto způsob zacházení s našimi občany,“ sdělil Zaorálek ruskému velvyslanci.

Zeman považuje podobné seznamy za nesmyslné

Podle prezidenta Miloše Zemana je seznam nesmyslný. Lidé spolu mají komunikovat - ne se ignorovat, poznamenal. „Jestliže spolu lidé nediskutují a jestliže neargumentují, tak mezi sebe staví novou čínskou zeď a železnou oponu. Nedostatek komunikace pak může vést pouze k ještě většímu vyostření konfliktu,“ uvedl prezident. „Takový black list vydaly také Spojené státy americké a Evropská unie vůči lidem z Ruské federace. Rusko nyní odpovědělo obdobným seznamem,“ dodal.

Rusko jména „zakázaných osob“ na žádost neoficiálně poskytlo unijním diplomatům. Ti jej vzápětí nechali uniknout do médií. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova se EU chová absurdně a neeticky. „V Moskvě panuje hluboké zklamání z počínání našich evropských partnerů,“ reagoval na zveřejnění seznamu náměstek ministra zahraničí Alexej Meškov. Každé jméno na seznamu se podle Meškova pečlivě prověřovalo, o každém se rozhodovalo individuálně a s konkrétními důvody pro zařazení.

Sergej Lavrov, šéf ruské diplomacie: „Seznam jsme předali na žádost Evropské unie jako důvěrný, ale okamžitě unikl do tisku. A Unie, která obvykle úniky nekomentuje, jej radostně komentovala. Vidím v tom porušení etických norem.“

Podle Lavrova Rusko jen recipročně odpovědělo na jednostranný krok EU, která zavedla sankce proti 150 Rusům, a to ještě zdrženlivě, neboť na ruském seznamu je jen 89 jmen. Už v neděli mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová označila jednání evropských kolegů za „podraz“. Okolo ruského seznamu podle ní rozpoutali rozruch, ačkoliv si jej sami vyžádali pod záminkou předcházení nepříjemnostem poté, co se několik unijních politiků až na moskevském letišti dozvědělo, že mají vstup do Ruska zakázaný.

„Brusel diplomatickými kanály prosil Moskvu o poskytnutí seznamu kvůli minimalizaci nepříjemností potenciálních nežádoucích. Začali nás prosit, abychom vyšli vstříc těm, kdo jsou líní požádat ruské zastupitelské úřady v zahraničí o informaci, aby neztráceli čas a peníze a byli předem varováni,“ uvedla mluvčí podle serveru newsru.com.

Sergej Lavrov
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Pavel Golovkin

Změny na sankčním seznamu EU se odrazí i na ruském

Zacharovová zároveň označila údiv a rozhořčení v EU nad ruským seznamem za „komedii“. Rusko totiž podle ní dávno varovalo, že na unijní sankce analogicky odpoví. V rozhlasovém rozhovoru upozornila, že jakékoliv změny v unijním seznamu se podle principu reciprocity odrazí i na seznamu ruském. „Nelze připustit, aby se k nám chovali naprosto předpojatě a fakticky neodůvodněně,“ řekla.

Více než polovina osob z dosud neoficiálního seznamu pochází z Polska, Švédska a tří pobaltských států. Z českých občanů je tam předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, dále novinář, europoslanec a bývalý senátor za TOP 09 Jaromír Štětina a bývalý komisař EU pro rozšíření a politiku sousedství Štefan Füle. Všichni se v minulosti kriticky vyjadřovali na adresu Ruska. Vysvětlení k sankčnímu seznamu od Moskvy žádá i Německo. Má na něm osm vojenských a politických představitelů.

Zaorálek: Ruský dokument o událostech roku 1968 je hrubě zkreslený

Podle Zaorálka má černá listina nebezpečnou souvislost s dokumentem ruské státní televize o dosud neznámých stránkách Varšavské smlouvy. Invaze vojsk paktu v srpnu 1968 byla podle dokumentu zákrokem proti chystanému převratu v Československu, který mělo na svědomí NATO a bývalí esesáci a fašisté, jak snímek mluví o tehdejší československé opozici.
  
„Podstatou toho seznamu má být, že jsou to ti, kteří se podíleli na údajném převratu v Kyjevě, zatímco ten film zase mluví o tom, jak údajný převrat v roce 1968 nebyl dílem Čechů a Slováků, ale esesáků a amerických a německých imperialistů,“ uvedl šéf diplomacie. Zdůraznil, že tyto konspirační teorie a nasazování „zlé psí hlavy“ Západu v Rusku ho velmi znepokojují. 

  • „Neexistuje cesta ven ze vztahů, které dneska jsou mezi Evropou a Ruskem, pokud bude pokračovat to, že se takto neustále lživě a nepravdivě bude zacházet s událostmi,“ prohlásil Zaorálek. Podle něho dokument odráží i současné obtížné česko-ruské vztahy.

Ruský velvyslanec se od dokumentu v podstatě distancoval – řekl, že se nejedná o oficiální stanovisko ruské vlády, nýbrž o dílo několika filmařů. Zaorálek ale přiznal, že na výkladu srpna 68 se s ruským velvyslancem během diskuse úplně jasně neshodl. Velvyslanec se podle ministra snažil význam snímku bagatelizovat a zdůraznil, že stále platí dřívější vyjádření sovětského prezidenta Michaila Gorbačova i jeho ruských nástupců, kteří se přihlásili k ruské morální odpovědnosti za invazi do Československa v roce 1968.

Zaorálek zlehčování invaze odmítl. Stejně tak jako Česko v souvislosti se 70. výročím konce druhé světové války odmítlo překrucování její historie a role sovětské armády, není možné hrubě zkreslovat pravdu o událostech roku 1968, sdělil ministr Kiseljovovi. „Tento film je projevem trendu, který je nebezpečný, a já se obávám, že něco podobného se může opakovat,“ podotkl.

Dokumentární film o „odtajněných stránkách“ dějin Varšavské smlouvy vysílala ruská státní televize Rossija 1 v květnu. Podle jeho tvůrců byl pakt obranným spojenectvím bránícím sovětské spojence před „agresivní“ Severoatlantickou aliancí. V tomto duchu televize obhajovala i invazi do Československa v srpnu 1968. Do ČSSR se podle ní chystalo vtrhnout NATO, tehdejší opozici dokument líčí jako esesáky, fašisty a kolaboranty.

Historici dokument označili za návrat k propagandistickým metodám Sovětského svazu. Snímek odsoudilo i slovenské ministerstvo zahraničí. „Odvysílání tohoto dokumentu, který se snaží přepisovat dějiny a falšovat historické pravdy o takové stinné kapitole naší historie, poškozuje deklarované tradičně dobré slovensko-ruské vztahy. (…) Trváme na respektování pravdy i o událostech z roku 1968, které znamenaly pro Československo a jeho občany velkou a dlouhotrvající tragédii,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení. Od ruské vlády Bratislava očekává kroky k zamezení zkreslování tragické části historie slovensko-ruských vztahů