Komorowski přiznal porážku, polským prezidentem je Andrzej Duda

Varšava - Podle odhadů z průzkumu mezi voliči se novým polským prezidentem stal konzervativní euroskeptik Andrzej Duda se ziskem 53 procent hlasů. Dosavadní prezident Bronislaw Komorowski už přiznal porážku. Volební účast činila 56,1 procenta. Původně se měly volební místnosti všude uzavřít v devět hodin večer, kvůli úmrtí ženy se ale v jedné volební místnosti posunul čas uzavření o devadesát minut.

Duda zvítězil už před dvěma týdny v prvním kole prezidentské volby, tehdy měl nad Komorowským náskok jednoho procenta, ale nezískal nadpoloviční počet hlasů. Dosavadní prezident dlouhou dobu platil za hlavního favorita voleb, ale poslední měsíce značně ztrácel. Ve druhém kole pak podle odhadů zopakoval Duda výhru, a to se šesti procenty náskoku, které by mu měly zajistit zvolení prezidentem. Pro Dudovu stranu Právo a spravedlnost (PiS) jde o první významné volební vítězství za posledních téměř deset let. „My můžeme Polsko změnit,“ prohlásil příští prezident před slavícími přívrženci. Duda slíbil, že bude otevřeným prezidentem usilujícím o jednotu. Připustil, že překonání problémů země si vyžádá mnoho obtížné práce.

"Polský lid si přeje, aby se do politiky vrátila poctivost a další základní hodnoty," řekl v kampani Andrzej Duda. "Pokud se má Polsko změnit k lepšímu, pokud se má zlepšit ekonomika a každodenní život tím, že vzniknou nová pracovní místa, porostou platy a sníží se daně, tak je nutné udělat v naší zemi zásadní změnu," prohlásil rovněž.

Komorowski porážku přiznal záhy po zveřejnění odhadů. „Demokracie spočívá v tom, že výsledky voleb jsou nejen uznávány, ale také respektovány,“ prohlásil končící prezident. „Respektuji vaši volbu,“ vzkázal voličům Komorowski před davem svých stoupenců. „Přeji si, aby byl můj vyzyvatel úspěšným prezidentem,“ dodal Komorowski. 

Významně mohli o nové hlavě státu rozhodnout lidé, kteří v prvním kole poměrně mohutně podpořili třetího kandidáta - rockera Pawla Kukize, který získal 20,8 procenta hlasů. Na svou stranu si získal hlavně lidi znechucené tradiční politickou strukturou. Sám Kukiz ale do druhého kola ani jednoho z postupujících veřejně nepodpořil. Předvolební průzkumy napovídaly, že výsledky budou zřejmě velice těsné. Právě dramatičnost souboje mohla k volbám přitáhnout více lidí, v prvním kole byla účast spíš nižší. Nakonec k druhému kolu dorazilo přes 56 procent oprávněných voličů.

Před druhým kolem kampaně zostřili, duel byl ale bez emocí

Andrzej Duda kromě tradičních hodnot spojených s katolickou církví a nacionalismem nabízel voličům i očistnou kúru a radikální změny. Jasně se vymezil proti vládnoucímu politickému establishmentu, který podle něj skrze média manipuluje veřejným míněním, aby se udržel u moci, ale nedokáže v Bruselu prosadit polské zájmy.

Bronislaw Komorowski stavěl na stabilitě a bezpečí, jeho kampaň před prvním kolem ale byla podle kritiků „bez energie a bez vize“. Hlava státu se navíc nechtěla účastnit debat s ostatními kandidáty. To se před druhým kolem změnilo, ovšem ani poslední vystoupení politiků nepřineslo nic převratného - žádné emoce se nekonaly. Duda s Komorowským odpovídali na otázky v klidu. „Debatě chyběly jasné a výrazné momenty i nosné myšlenky,“ napsal v komentáři zpravodajský web Gazeta.pl. I tak ale v kampani obě strany přitvrdily. Dudovi lidé mluvili o zneužití tajných služeb a tajné dohodě Komorowského s Kremlem. Komorowského štáb kontroval připomínkou jeho disidentské minulosti. Protikandidáta Dudu označil za plastového Kena a loutku lídra polské pravice. 

Média zachytila i školácké chyby prezidentských kandidátů - třeba najatou mediální poradkyni, která Komorowskému napovídala, aby objal neznámou vozíčkářku a pozval ji do prezidentského paláce. Dudu zase nachytala, jak ho šéfka štábu rychle posílá obejmout a políbit manželku.

Prezidentské volby jsou považovány za test nálad v Polsku před podzimními parlamentními volbami. Analytici upozorňují, že vítězství Dudy v prezidentských volbách může jeho straně na podzim usnadnit cestu do vlády, protože tento třiačtyřicetiletý politik propůjčí PiS novou, méně radikální tvář a může formaci pomoci získat hlasy středových voličů. 

Vizitka Andrzeje Dudy (42 let; člen strany Právo a spravedlnost)

  • Europoslanec a někdejší spolupracovník prezidenta Lecha Kaczyňského.
  • Vystudovaný právník začal se stranou Právo a spravedlnost (PiS) spolupracovat v roce 2005 jako první poradce jejího poslaneckého klubu. To mu o rok později pomohlo získat post ve vedení ministerstva spravedlnosti a pak i členství ve Státním tribunálu, tedy soudním orgánu, který řeší obvinění osob zastávajících nejvyšší státní funkce.
  • Počátkem roku 2008 nastoupil Duda jako náměstek do kanceláře tehdejšího prezidenta Lecha Kaczyňského. Funkci zastával až do tragické smrti hlavy státu v dubnu 2010. Před pěti lety Duda neúspěšně kandidoval na primátora Krakova.
  • V roce 2011 byl zvolen poslancem a na podzim 2013 se stal tiskovým mluvčím PiS. Obě funkce zastával do loňského zvolení poslancem Evropského parlamentu.
Vydáno pod