EU loni poskytla azyl 185 000 lidí

Brusel - Více než 185 000 lidí loni získalo v zemích Evropské unie ochranu ve formě poskytnutí azylu, což oproti předchozímu roku představuje nárůst skoro o polovinu. Od roku 2008 státy EU vyhověly žádosti o azyl už ve více než 750 000 případech, nejvíce úspěšných žadatelů loni pocházelo z válkou zmítané Sýrie.

Jak dále vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat, utečenci ze Sýrie loni tvořili skoro 40 procent všech úspěšných žadatelů o azyl. Celkem jich útočiště v zemích EU nalezlo více než 68 400. Počet syrských azylantů je ve srovnání s rokem 2013 téměř dvojnásobný a oproti roku 2012 čtyřnásobný. Více než 60 procent všech Syřanů přitom azyl získalo v Německu nebo ve Švédsku.

Další velké skupiny azylantů tvořili loni uprchlíci z Eritreje a z Afghánistánu (obě země osm procent). Syřané, Eritrejci a Afghánci tak loni představovali téměř polovinu všech úspěšných azylantů v EU. Dalšími hlavními zeměmi původu úspěšných žadatelů o azyl byly Irák (pět procent), Írán (čtyři procenta), Somálsko a Pákistán (po třech procentech) a Rusko (dvě procenta).

Česká republika loni přiznala azyl či obdobný stupeň ochrany 765 lidem, nejčastěji občanům Ukrajiny (40 procent), Sýrie (19 procent) a Kuby (téměř osm procent). Na Slovensku získalo azyl 175 lidí.

Uprchlíci na jihu Itálie
Zdroj: ČTK/AP/Francesco Malavolta

Nejvíce uprchlíků přijalo Německo (47 600), Švédsko (33 000), Francie (20 600) a Itálie (20 600). Celkem tak tyto čtyři země schválily azyl dvěma třetinám všech úspěšných žadatelů v EU. Nejméně azylantů naopak přijalo Estonsko (20), Chorvatsko a Lotyšsko (obě země 25) a Portugalsko (40).

Uprchlíci s žádostí o azyl uspěli většinou už v prvním kole řízení, a to ve 160 000 z celkových 185 000 případů. Zbylých 25 000 žadatelů získalo azyl po odvolání. Celkem země EU vyhověly 45 procentům všech žádostí o poskytnutí azylu v prvním kole a 18 procentům žádostí v odvolacím řízení. Největší podíl poskytnutých azylů s ohledem na počet podaných žádostí vykázalo Bulharsko, kde status získalo po prvním podání 94 procent všech žadatelů. Česko vyhovělo napoprvé jen 37 procentům z celkového počtu tisíce uchazečů. Maďarsko udělovalo azyl vůbec nejméně ze všech zkoumaných zemí EU, jen devíti procentům žadatelů.

Zpráva Eurostatu zahrnuje údaje z 27 zemí EU. Rakousko svou statistiku udělených azylů kvůli nedávné změně počítačového systému zatím nezveřejnilo.

Počet mrtvých migrantů u Evropy se příliš nemění 

Téměř 3200 migrantů, kteří utonuli ve Středozemním moři ve snaze dostat se za lepším životem do Evropy, nalezly od roku 1990 do roku 2013 na svých březích úřady jihoevropských zemí. Je to jen zlomek z celkového počtu, těla většiny utonulých se totiž nikdy nenašla. Vyplývá to ze studie univerzity v Amsterdamu. Mezi lety 2000 a 2013 se ale prý počet mrtvých nijak výrazně neměnil, měnila se prý jen pozornost, jakou tématu věnovali politici a média.

Studie nizozemských vědců vůbec poprvé vyhodnocovala data získaná z úmrtních matrik 563 obcí ve Španělsku, Itálii, Řecku, na Maltě a Gibraltaru. Podle nich úřady během 23 sledovaných let nalezly těla 3188 lidí. Počet uprchlíků, kteří ročně ve Středozemním moři zahynou, se přitom podle studie dramaticky zvýšil od roku 2000. Oproti 90. letům se na březích jihoevropských zemí najde až dvakrát více mrtvých, tento počet se ovšem do roku 2013 držel na zhruba stejné úrovni.

„Může to být vedlejší efekt evropské politiky,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Thomas Spijkerboer během představení projektu v Haagu. Přísnější kontroly prý totiž nesnížily počet uprchlíků na cestě do Evropy, pouze je přinutily plout jinou trasou. „Běženci putují nebezpečnějšími trasami a používají méně bezpečná plavidla,“ dodal Spijkerboer.

Uprchlíci v italských přístavech
Zdroj: Tereza Šupová/ČTK

Příliv uprchlíků přes Středozemní moře trvá čtvrt století

Většina utonuvších byli prý muži mezi 20 a 40 lety a pocházeli z Afriky. Identifikovat se podařilo jen 40 procent těl. Totožnost se většinou nepovedlo zjistit u lidí, kteří pravděpodobně pocházeli ze vzdálených zemí subsaharské Afriky či z Afghánistánu.

Studie také tvrdí, že na rozdíl od zdání - vzhledem k současnému vývoji - trvá příliv uprchlíků přes Středozemní moře do Evropy nepřetržitě již 25 let. „Evropští politici jen od problému dávali ruce pryč,“ uvedl Spijkerboer.

Studie se soustředila na úmrtí migrantů ve Středomoří. Jen od počátku letošního roku tam podle různých odhadů zahynulo až 1800 lidí. Podle Spijkerboera ale přibývá také důkazů o smrti uprchlíků v Černém moři ve snaze dostat se do východní Evropy.

Vydáno pod