EU žádá OSN o podporu zásahů proti pašeráckým lodím

New York – Za „morální povinnost“ mezinárodního společenství označila vyřešení krize kolem přílivu přistěhovalců ve Středomoří ministryně zahraničí Evropské unie Federica Mogheriniová. „Naší prioritou je zachránit lidské životy a zajistit, aby další životy nebyly ohroženy,“ prohlásila na schůzi Rady bezpečnosti OSN v New Yorku. „Musíme zasáhnout a musíme to udělat správně.“

Šéfka unijní diplomacie jedná se zástupci Rady bezpečnosti OSN o možnostech zásahů proti pašeráckým lodím, které do Evropy uprchlíky převážejí. Situace je kritická: loni takto do Evropy zamířilo 219 tisíc imigrantů, letos už 48 tisíc a při pokusu dostat se z afrických břehů do Evropy zahynulo nebo zmizelo na 1770 lidí.

Mimořádná situace podle Mogheriniové vyžaduje nasazení mimořádných prostředků. „Problém přistěhovalců ve Středomoří není jen problémem humanitárním, ale i bezpečnostním,“ upozornila. „Přebíráme odpovědnost za řešení problému, budeme jednat rychle, ale nemůžeme jednat sami,“ řekla členům Rady bezpečnosti. Ujistila je, že EU v rámci operace nepočítá s odesíláním imigrantů zpět do Afriky. „Žádný uprchlík ani přistěhovalec, který bude zjištěn na moři, nebude proti své vůli poslán zpátky,“ řekla ministryně.

EU koncem dubna pověřila Mogheriniovou, aby vypracovala plán vojenské akce, jejímž cílem by bylo dopadnout a zničit plavidla, která mohou v libyjských vodách používat převaděči. Jejich lodě totiž většinou vyrážejí právě z Libye. K zásahu při libyjských březích ale EU potřebuje mandát OSN, návrh příslušné rezoluce připravuje Velká Británie. Operaci EU by měla velet Itálie a účastnilo by se jí asi deset zemí EU včetně Británie, Francie a Španělska. Do operace by měla být zapojena i vojenská plavidla a vojenské vrtulníky.

Libye evropský návrh odmítá

Kritici ale upozorňují, že s převaděči spolupracují také členové radikálních skupin, které působí v Libyi a k nimž patří rovněž Islámský stát. Ty mají dělostřeleckou techniku a protiletecké baterie poblíž pobřeží. Útok na lodě EU by mohl do operací zavléct také NATO.

Podle diplomatických zdrojů chce EU aktivněji zasahovat proti lodím pašeráků lidí už v červnu. I když se počítá s nasazením vojenských plavidel, přímé použití síly se ještě nepředpokládá. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes prohlásil, že Aliance akci EU plně podporuje, a přestože nebyla oficiálně vyzvána, nebude proti účasti loďstva některého z členských států.

Mogheriniová minulý týden navštívila Peking a ujistila se, že Čína nemá v úmyslu rezoluci k vojenské operaci ve Středomoří vetovat. Její spolupracovníci věří, že se podaří zabránit také ruskému vetu. Itálie, která má o operaci největší zájem, protože se potýká s největším počtem běženců. Mogheriniová dále oznámila, že Rusové jsou připraveni spolupracovat. Libyjský zástupce při OSN je ale proti s tím, že plány Unie nikdo s jeho zemí nekonzultoval.

Řada členských zemí EU se staví proti kvótám

Ve středu Evropská komise představí svůj návrh koncepce přistěhovalecké politiky. Na návrhu, aby země osmadvacítky povinně přijímaly migranty na základě kvót, se koncem dubna shodli europoslanci a navrhuje to i Evropská komise. Europoslanci se s šéfem komise Jeanem-Claudem Junckerem shodli na potřebě rozšíření stávajících operací Triton a Poseidon tak, aby se primárně nezabývaly ochranou hranic, ale záchranou lidí.

Mluvčí evropské exekutivy Natasha Bertaudová, dnes oznámila, že Evropská komise ve středu zřejmě navrhne systém rozmisťování žadatelů o azyl v zemích EU podle určitého kvótového systému. Odmítla ale komentovat konkrétní detaily uniklé do médií. Středeční návrh komise bude strategickým dokumentem, teprve na jeho základě případně vzniknou konkrétní právní texty. S nimi bude muset souhlasit nejen europarlament, ale také členské země EU.

Hlavní slovo mají členské státy, přičemž řada z nich je proti závazným kvótám - například Velká Británie, Estonsko, Maďarsko, Slovensko a Česko. O migrační politice budou 18. května jednat ministři zahraničí EU a po nich pak v červnu účastníci summitu EU. Evropa nicméně nechce jít cestou, jakou zvolila Austrálie - tam nemá šanci žádat o azyl nikdo, kdo do země přijede na pašerácké lodi.

Peter Sutherland, zvláštní zástupce OSN pro mezinárodní migraci, na zasedání RB OSN řekl, že zhruba polovina lidí, kteří se přepravují do Evropy, splňuje podmínky pro přiznání statusu uprchlíka. Ocenil plán EU na stanovení systému kvót, podle něhož by se o přistěhovaleckou vlnu jednotlivé státy podělily.

EK ve středu nejspíš navrhne systém kvót

Podle pracovní verze materiálu nazvaného Evropská agenda pro migraci chce Evropská komise ještě do konce měsíce představit celoevropský mechanismus přesídlování určitého počtu osob, které splňují kritéria OSN pro postavení uprchlíka. V návrhu, připraveném eurokomisařem pro vnitřní věci Dimitrisem Avramopulosem, zatím přesný počet míst v tomto mechanismu uveden není. Distribuční kritéria pro jednotlivé členské země se ale týkají výkonu jejich ekonomiky, počtu obyvatel, míry nezaměstnanosti či dosavadních počtů žadatelů o azyl.

Akci má podpořit letos a v příštím roce 50 milionů eur (přes 1,3 miliardy korun). Komise též požádá členské země, aby více využily současných možností a slíbily ve svých národních programech více azylových míst. Ještě tento měsíc také Evropská komise plánuje navrhnout aktivaci pravidel směrnice o dočasné ochraně tak, aby bylo možné zajistit pomoc osobám přicházejícím ze Sýrie a Eritreje.

Materiál pro středeční jednání komise je ale širší, netýká se jen kvót na uprchlíky. Podrobně popisuje například možnosti a záměry, jak posílit evropský azylový systém. Součástí evropské reakce na tragédie ve Středozemním moři je kromě znásobení prostředků evropských námořních operací agentury Frontex také boj s pašeráky lidí, ale i větší angažovanost EU v zemích, odkud se lidé na cestu do Evropy vydávají. Pilotní projekt by tak měl ve spolupráci s OSN a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) ještě do konce roku začít v Nigeru.

Vydáno pod