Kdo jsou pašeráci lidí? Především sečtělí podnikatelé

Uprchlíků, kteří se snaží dostat do Evropy, rekordně přibývá a stejně tak těch, co náročnou cestu přes Středozemní moře nepřežijí. Vydělávají na nich pašeráci – chytří byznysmeni působící v rámci zločineckých sítí. Odborníci je přirovnávají k nadnárodním korporacím. Libyjská pobřežní hlídka se domnívá, že překupníci jsou propojení s italským organizovaným zločinem.

Evropa se snaží zabránit dalším úmrtím. Jen o víkendu přibyly stovky obětí poté, co ztroskotala jedna z lodí u Lampedusy. Pašeráci prý část běženců zamkli v podpalubí. Právě na ně se chce Unie zaměřit. V plánu má kupříkladu potápění prázdných lodí, které používají k přepravě lidí. 

Autor knihy Confessions of a People Smuggler (Zpověď pašeráků lidí) strávil s překupníky celé dva roky. Jeden z egyptských pašeráků, který vytvořil rozsáhlou síť v Libyi, trval na tom, že je v jeho zájmu, aby se běženci bezpečně dostali do Itálie. „Nechci, aby moji klienti zemřeli. Moje práce je založena na mé pověsti. Na začátku kariéry jsem hledal klienty, teď je ze mě velký pašerák. Lidé ke mně chodí kvůli tomu, že jim umím zaručit bezpečnost,“ řekl Egypťan Muscemimu. 

Opouštění lodě jako nová taktika? 

Italská policie v lednu uvedla, že nákladní loď s uprchlíky Ezadeen vynesla pašerákům lidí až tři miliony dolarů (skoro 70 milionů korun). Za cestu měl každý z nich zaplatit od čtyř do osmi tisíc dolarů. Plavidlo bez velení mířilo k italským břehům. Asi 150 kilometrů od nich se ocitlo bez paliva. Pobřežní stráž a islandské plavidlo z evropské mise ji pak eskortovali do přístavu. Podobný scénář měla už o několik dnů dříve cesta lodi Blue Sky M pod moldavskou vlajkou.

Uprchlíků je příliš, přibývá pašeráků-amatérů

Pašeráci mají poslední dobou žně. Letos už vycestovalo do Evropy rekordních 35 tisíc běženců. Muscemi odhaduje, že tento obchod vynáší asi 300 až 600 milionů eur ročně, což láká amatéry. „V Libyi je uprchlíků příliš. Nemají jinou možnost než dát svůj život do rukou pašeráků, kteří klidně mohou snížit kvalitu služeb, nemusejí se starat o svou pověst. Je to otázka trhu – pokud existuje poptávka, můžete si dělat, co chcete,“ upozornil Muscemi. 

Libye láká od roku 1980 ekonomické migranty z celé Afriky, jejich role se ale postupně mění. Podle agentury Frontex, která má na starosti ochranu hranic EU, se z řady původních přistěhovalců stali náboráři. Tyto osoby jsou v kontaktu se zločineckými gangy a budoucími migranty. 

Uprchlíci
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Uncredited

„Nastupte, jinak budeme střílet“

Ti jsou mnohdy nuceni odevzdat peníze i pasy a jsou tak vydáni na milost a nemilost pašeráků. Třeba Aliho z Gambie přinutili nastoupit na přeplněnou loď. „Libyjec nám lhal. Tvrdil, že je to velký člun. Všichni jsme zaplatili 1000 dinárů (728 dolarů). Když jsme přišli k lodi, měli zbraně a přinutili nás nastoupit. Jinak by nás zastřelili,“ prohlásil uprchlík. 

Libyjské úřady většinou pašeráky nezastaví. Podle pobřežní stráže v Tripolisu nelze takové množství lodí zvládnout. Zasahuje proto jen v případě, že se loď potýká s problémy. V Libyi je navíc chaos, funguje zde několik vlád a rozsáhlá území ovládají islamisté. Místní milice přitom s překupníky často spolupracují.

Uprchlíci
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Carmelo Imbesi

Pašeráci? Lidé, kteří nikdy nespí, čtou noviny a zákony 

O pašerácích nelze uvažovat jako o kapitánech nebo rybářích, varuje Muscemi. „Jsou to podnikatelé,“ říká. „Jsou chytří. Vnímejte pašeráka jako někoho, kdo nikdy nespí a tráví 24 hodin denně vymýšlením plánů, jak proniknout do Evropy. Čtou noviny, studují evropské zákony, zjišťují, co dělá Frontex. Pravděpodobně si přečtou i tento článek,“ konstatoval Muscemi. 

Zoufalství přistěhovalců spolu s pašeráckou touhou o zisk podle něj vytváří neřešitelný problém. „Jeden z pašeráků, s nímž jsme se sešli v italské věznici, nám řekl: 'Nikdy nás nezastavíte. Uprchlíky nemůžete zastavit. Pokud vlády uzavřou cesty, ještě zbohatneme, protože cesta bude ještě delší a nebezpečnější.'“ 

  • V loňském roce překročilo Středozemní moře zhruba 219 tisíc uprchlíků a dalších Migrantů. Zahynulo nejméně 3500 lidí. V roce 2013 byl celkový počet těch, kdo se přes Středozemí dostali do Evropy, mnohem nižší - asi 60 tisíc. 

Ani ti, co zrádnou plavbu přes Středozemní moře přežijí, nemají šťastnou budoucnost zaručenou. Řada z nich má za sebou dlouhé putování Afrikou. Uprchlíci jsou vyčerpaní, mnohdy traumatizovaní a některé trápí různé nemoci, píše list Financial Times. „Naučili jsme se, že první otázka, kterou je třeba jim položit ihned poté, co dorazí, je, jestli se sem dostali všichni,“ řekl Giovanni Abbate, ochránce lidských práv, který na Sicílii pracuje pro Mezinárodní organizaci pro migraci. 

Uprchlíci
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Calogero Montanalampo

V Evropě ale čekají na migranty další nástrahy. Humanitární pracovníci uvádějí, že zvláště ženám hrozí, že se dostanou do rukou pasáků, především v Itálii.  

Minulý týden trvalo téměř dvě hodiny, než se všech 600 uprchlíků přesunulo z lodí pobřežní stráže na italskou půdu. Poté, co prošli provizorním zdravotním stanem Červeného kříže, museli se posadit ve spořádaných řadách na asfalt. Odtud je postupně odváděli do velkého stanu, kde proběhla policejní identifikace.

Část migrantů si ihned nechala sejmout otisky prstů a požádala o azyl v Itálii s nadějí, že právě tady na ně čeká lepší život, kvůli kterému tolik riskovali. Další si otisky sejmout nenechali - doufají, že budou moci pokračovat dál na sever a požádat o azyl v jiné evropské zemi.  

Jak mohou migranti získat azyl v EU? 
   
Musí úřady přesvědčit, že prchají před perzekucí a že jim hrozí újma, ba dokonce smrt, pokud by byli posláni zpět do země, odkud pocházejí. Podle pravidel EU má žadatel o azyl právo na jídlo, první pomoc a přístřeší v uprchlickém středisku. Případ každého žadatele by měl být posouzen individuálně; to zahrnuje mimo jiné i sejmutí otisků prstů a pohovor se školeným zaměstnancem.    

Kolik lidí žádá o azyl?   

Počet žádostí o azyl v EU stoupl v roce 2014 na 626 065 ze 435 190 v roce 2013. Počet z loňského roku je nejvyšší od roku 1992, kdy migrace dosáhla svého vrcholu, byť byl tehdy počet členských zemí EU nižší. Největší skupinu žadatelů o azyl v roce 2014 tvořili Syřané - 20 procent celkového počtu. To je podstatně víc než druhá největší skupina - Afghánci (sedm procent). Na třetím místě byli obyvatelé Kosova těsně před Eritrejci.

Vydáno pod