Média chválí šéfa Lufthansy jako „krotitele spekulací“

Přesně týden po leteckém neštěstí ve francouzských Alpách visí ve vzduchu dva velké otazníky. Najde se druhá černá skříňka a tělo pilota? Obé by totiž mohlo potvrdit, nebo vyvrátit dosavadní hlavní tezi vyšetřování, že kopilot letadlo společnosti Germanwings navedl do skal záměrně. Lufthansa mezitím změnila pravidla. V kabině musejí vždy být dva členové posádky a mluví se i o změně při psychologickém testování pilotů. A právě šéf společnosti Carsten Spohr se zdá být novým hrdinou krizové komunikace.

Dosavadní vyšetřování tragédie, během které zemřelo všech 150 lidí na palubě, naznačilo, že příčinou tragédie by mohla být psychická nemoc pilota, který vědomě letadlo navedl do skal. Stále však chybí údaje z druhé černé skříňky, které by tuto hypotézu mohly potvrdit, protože by se definitivně dal vyloučit například technický defekt na letadle. Velkým otazníkem je také, jestli kopilot Andreas Lubitz v době pádu letadla užíval nějaké léky, popřípadě drogy.

Pro takovou analýzu je však nutné najít jeho tělo. Zatímco bulvární deník Bild už v pondělí napsal, že tělo kopilota záchranáři našli, jiné zdroje to popírají. Je ale jasné, že na místě nehody záchranáři zatím našli pozůstatky asi poloviny lidí na palubě, nicméně stále se čeká na testy, které by jejich DNA porovnaly s pozůstalými.

Pietní místo před gymnáziem v německém Halternu am See
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

I když se ale tělo kopilota najde, není zajištěno, že se podaří najít odpovědi na všechny otázky. Lékaři totiž upozorňují, že pro zjištění přítomnosti léků v těle je nutné mít k dispozici dostatečné množství tkáně. Ještě komplikovanější je navíc prokázat, zda kopilot neprodělal infarkt. „Srdeční infarkt je možné zjistit, pakliže máme k dispozici dostatek krve. Pakliže totiž srdce nefunguje správně, vysílá do těla zvláštní enzymy. Když ale smrt přijde velmi rychle, je těžké něco takového dokázat,“ upozorňuje na serveru Spiegel Online Wolfgang Huckenbeck z Institutu soudního lékařství v Düsseldorfu.

Nahrávka z první černé skříňky ukazuje, že kapitán letu na chvíli z kokpitu odešel a už se nedostal zpět. Kopilot mu neotevřel dveře a nekomunikoval s ním. To mohlo být způsobeno úmyslem, ale také nečekaným zdravotním selháním. „Náhlá ztráta vědomí se nedá zpětně dokázat,“ upozorňuje Huckenbeck. Ze záznamů první černé skřínky je však pár chvil před nárazem patrný kromě zvuku motoru také klidný Lubitzův dech.

Vyšetřovatelé mezitím také přinesli informaci, že kopilot Andreas Lubitz byl před několika lety v péči lékařů a že svou nemoc před zaměstnavatelem tajil. Na den neštěstí měl také vystavenu neschopenku. Vyšetřovatelé mluví o psychickém onemocnění, o jakou nemoc se ale přesně jednalo a jestli bral Lubitz léky, však zatím není jasné.

Podle průzkumu německého institutu Roberta Kocha z roku 2013 trpí depresí 4,5 milionu Němců. To je šest procent obyvatel, nicméně lékaři vycházejí ještě z vyšších čísel a potvrzují, že deprese se stávají společenskou nemocí dnešní doby. Nicméně v souvislosti s leteckou tragérií a zprávách o psychických problémech kopilota upozorňují, že nesmí dojít k stigmatizaci tohoto onemocnění. „Ne každý, kdo má deprese, plánuje smrt dalších lidí,“ upozorňují psychologové a psychiatři v každodenních televizních debatách.

Letadla společnosti Lufthansa
Zdroj: ČT24/ČTK/DPA

Feministky požadují více žen v kokpitech

V Německu se také v souvislosti s nehodou rozhořela diskuze o mozné kvótě pro ženy v kabinách letadel. Časopis Emma, který je známý pro své feministické texty, uveřejnil článek, ve kterém volá po větším zastoupení žen mezi piloty. Dnes je jich například právě v Lufthanse pouze šest procent. Podle autorky textu Luise Puschové by se zvýšila bezpečnost, kdyby mezi piloty bylo více žen.

Debata přichází právě v době, kdy německá rada odsouhlasila zákon, podle kterého by minimálně třetina míst v dozorčích radách velkých společností měla být obsazena ženami. Puschová ve stejné době přichází s požadavkem kvót také pro kokpity a argumentuje tím, že sebevraždu spáchá čtyřikrát více mužů než žen a sebevražedné atentáty jsou skoro výlučně doménou mužů. Nicméně návrh rozvířil kritickou diskuzi o tom, že ženská lobby pro své cíle nemístně využívá tragickou událost.

Média chválí šéfa Lufthansy jako krizového manažera

Šéf Lufthansy Carsten Spohr absolvoval 15 mediálních vystoupení během tří dní, což byl mezi jeho předchůdci s odstupem největší rekord. Už večer po nehodě mluvil o „nejčernějším dnu pro celou firmu“, to však ještě vyšetřování ani nenaznačovala, že by nehodu mohl vědomě zavinit někdo z posádky. „Na tento moment se člověk nemůže připravit v žádném manažerském kurzu,“ píše týdeník Die Zeit a podotýká, že Spohr našel ten správný mix mezi smutkem a střízlivostí.

Většina komentátorů chválí Spohra, protože trpělivě a otevřeně odpovídá na všechny otázky a nenechá společnost odbíhat do spekulací. Šéf Lufthansy, který má sám za sebou také výcvik na pilota, dokáže podle německého tisku patřičně oslovit všechny skupiny – pozůstalým vyjadřuje svou lítost a říká, že se za ně bude modlit, a své piloty nabádá, aby neztráceli svou hrdost a že stále jsou nejlepší na světě.

Šéf letecké společnosti, který je ve své pozici ani ne rok, však zároveň rychle jedná – už třetí den po katastrofě firma zavedla pravidlo, že v kokpitu musejí vždy být dva členové posádky. To by mělo minimalizovat další riziko. Diskutuje se také o změně psychologických zkoušek pro piloty. Psychologický test totiž piloti absolvují pouze na začátku výcviku. I když psychologické pohovory by měly být součástí i pravidelných prohlídek, odborníci v Německu dne upozorňují, že by se pohovory měly rozšířit ještě o psychiatrické testy.

Ani krizový manuál Lufthansy to nečekal

Týdeník Die Zeit cituje z manuálu letecké společnosti pro podobné krize – rychle a přesně informovat, předejít panice a ponechat si monopol na informace. Existují také přesné seznamy, kdy se má komu zatelefonovat a kdy se mají na Twitteru objevit jaké tweety. A Lufthansa se s tím netají, je hrdá na to, že má efektivní krizovou komunikaci, kterou každý rok aktualizuje, a situace dokonce trénuje pomocí herců. Nicméně existující scénáře vycházejí z technických chyb či lidského selhání, ale nikdo nepočítal s tím, že v kokpitu sedí psychicky nemocný pilot. Do profesionálně připraveného scénáře se tak dostala nečekaná změna, kterou právě 48letý Carsten Spohr podle hodnocení odborníků zvládá na výbornou. „Je to obdivuhodný mix přirozenosti a profesionality,“ uzavírá Die Zeit.

60. výročí Lufthansa neoslaví

Společnost Germanwings slíbila, že pozůstalým vyplatí 50 tisíc eur za každou oběť. Celkem by tak měla zaplatit v přepočtu necelou čtvrtmiliardu korun. V souvislosti s pádem letadla zrušila Lufthansa oslavy 60. výročí poválečného obnovení firmy. Činí tak z úcty k obětem. 15. dubna si Lufthansa měla připomenout zahájení provozu 1. dubna 1955. Tehdy měla společnost 2000 zaměstananců a dopravovala cestující pouze po Německu. Dnes firma na celém světě zaměstnává 118 tisíc lidí, jen v Německu to je 70 tisíc.

Vydáno pod