Tripolis - Útoků islamistů na ropná pole v Libyi přibývá. V zemi fungují dvě vlády současně, ani jedna z nich ale nemá nad radikály moc. „Pokud se zahraniční firmy rozhodnou stáhnout své pracovníky, může dojít k úplnému zastavení ropné produkce,“ uvedl zpravodaj ČT Jakub Szántó. Západem podporovaný kabinet by pak zůstal bez finančních prostředků. Po útoku na ropné pole v Ghaní se pohřešuje devět lidí, včetně jednoho Čecha. Podle experta na terorismus chtějí radikálové ropná pole zničit, aby je neovládal nepřítel. Chybí jim totiž technické dovednosti.
Odchod zahraničních techniků? Hrozí zastavení ropné produkce
Útoků na ropná pole přibývá. Minulý týden radikálové napadli několik pracovišť v oblasti Syrty ve střední Libyi. Právě zde jsou nejbohatší pole a připadá na ně polovina exportní kapacity. Ropné pole Mabrúk je po několika útocích vyřazeno z provozu a pohřešují se tam tři filipínští zaměstnanci. Obnova si vyžádá nejméně rok.
- Libye má největší ropné zásoby v Africe. Za normálních okolností je schopná produkovat 1,5 milionu barelů ropy denně, od prosince ale těží jen asi 350 tisíc barelů.
Páteční útok na Ghaní ukázal, že Libye není schopná ropná pole zabezpečit. Islamistům ale chybějí technické dovednosti a kapacity. Islámskému státu ale nejde o získání nalezišť, tvrdí Geoff Porter z centra pro boj proti terorismu na vojenské akademii ve West Pointu. „Chtějí je zničit a zabránit tomu, aby z nich měl příjem někdo jiný,“ sdělil Porter listu The Wall Street Journal.
České firmy byly v minulosti v Libyi velmi aktivní, do současnosti tam vazby přetrvávají. „Spolupracují hlavně se státními podniky, především s National Oil Company, což je případ i pohřešovaného Čecha,“ poznamenal Ilja Mazánek, předseda zahraniční sekce hospodářské komory. Jen velké společnosti jsou schopné v současné době dodržovat platební podmínky.
Zahraniční pracovníci mají mít ochranu. „Najímat se nechají hlavně bývalí vojáci, kteří absolvovali výcvik v armádě a absolvovali misi v zahraničí,“ uvedl bezpečnostní odborník Lumír Němec. „Jedna česká společnost v Libyi působí,“ upozornil Němec s tím, že bude mít pravděpodobně desítky zaměstnanců.
Země je politicky roztříštěná. „Libye se nachází ve stavu hluboké krize. V zemi prakticky probíhá občanská válka,“ upozornil zpravodaj ČT Jakub Szántó. Libye má v současné době dvě vlády i parlamenty. V Tripolisu zůstal kabinet, který odmítl odstoupit po loňských volbách. Stojí za ním milice, jež si říkají Libyjský úsvit.
Mezinárodně uznávaná vláda pak sídlí v Tobrúku. Opírá se o odpadlického generála Chalífu Haftara, který původně vyhlásil radikálům na východě svoji vlastní válku. „V tuto chvíli je složité mluvit o tom, co je to Libye, kdo ji zastupuje. Ani jedna z vlád neovládá nějakou zásadní část území. Většinou jde jen o město, ve kterém sídlí, a několik desítek čtverečních kilometrů v bezprostředním okolí,“ konstatoval Szántó.
Libyjská ropná rafinerie
Ropná produkce je přitom klíčová pro financování obou kabinetů. „Pokud by se Islámskému státu podařilo donutit zahraniční firmy k úvaze, že je nebezpečí příliš velké a že peníze nestojí za ten risk, tak může dojít k úplnému zastavení ropné produkce,“ upozornil zpravodaj. Libyjská vláda podporovaná Západem by pak zůstala bez peněz.
Politicky roztříštěná Libye
• Tripolis: Sídlo vlády jmenované předchozím parlamentem, který napadl legitimitu loňských voleb.
• Tobrúk: Sídlo mezinárodně uznávané vlády, která byla vyhnána z hlavního města nedlouho po volbách v roce 2014.
• Obě vlády podporují místní milice.
• Bengází: Druhé největší město a sídlo revoluce roku 2011 - nyní z velké části v rukou islámských bojovníků, někteří jsou napojení na Al-Káidu.
• Misuráta: Třetí největší město a hlavní přístav, také loajální k vládě v Tripolisu. Zdejší milice ji drží u moci.
• Darna: Bašta Islámského státu.
Zatím se neví jistě, jaký osud potkal osoby pohřešované po útoku v Ghaní, včetně jednoho Čecha. Podle rakouského ministerstva zahraničí je unesl Islámský stát. Radikálové zřejmě chtějí únosy zahraničních zaměstnanců získat další finanční zdroj. „V tuto chvíli je vše nesmírně citlivé. Je tam extrémní nebezpečí jak pro pravděpodobně zadržovaného Čecha a Rakušana, tak i další členy skupiny. Islámský stát v minulosti zadržoval stovky, možná i tisíce lidí, kteří nakonec byli vyměněni za různé částky, o které si islamisté řekli,“ konstatoval Szántó.
- Mazánek: „Po pádu Kaddáfího režimu se v Libyi vytvářela celá řada firem českými absolventy nebo libyjskými reemigranty, kteří zde studovali nebo pracovali. Využití těchto kanálů by bylo určitě vhodné.“
Newyorská konzultační pracoviště Eurasia Group očekává, že útoků na ropnou infrastrukturu bude v příštích týdnech přibývat a že ropný export zůstane rozkolísaný do roku 2016. Mluvčí filipínského ministerstva zahraničí Charles Jose oznámil, že Filipíny v Libyi pohřešují už sedm svých občanů. „Provoz v ropném poli Ghaní je přerušen už dva týdny kvůli incidentům a útokům na ropná zařízení. Několik zaměstnanců tam ale zůstalo a byli tam v době útoku ozbrojené skupiny,“ sdělil Jose.
- Situací Čecha v Libyi se dnes zabývá česká vláda. O víkendu zasedal krizový štáb.
- Praha také vyslala do regionu diplomata a do úterka má odcestovat další úředník.
Libye v únoru požádala Radu bezpečnosti OSN o zrušení embarga na dovoz zbraní a pomoc s budováním armády. Egyptský prezident Sisí dokonce po vraždě 21 egyptských koptů vyzval mezinárodní společenství k intervenci.
Rozvrácená severoafrická země by se pro zfanatizované teroristy mohla stát místem, odkud se pokusí spolu s migranty dostat na jih Evropy. IS chce podle britského listu Daily Telegraph za tímto účelem poslat do Libye větší množství bojovníků.
GALERIE
videogallery_514938
Letadla libyjské armády dnes zaútočila na poslední funkční letiště u Tripolisu, které zajišťuje spojení Tripolisu se světem. Podle mluvčího letiště se útok obešel bez škod a zranění. Provoz byl asi po hodině obnoven. Letiště Mítíka leží asi osm kilometrů od libyjské metropole. Tripoliské mezinárodní letiště je od loňských tvrdých bojů mezi milicemi od července zavřeno.