Šéf britské obrany: Příští Putinův cíl může být Pobaltí

Londýn - Britský ministr obrany Michael Fallon se obává o Pobaltí. Rusko se podle něj může pokusit východní členy NATO destabilizovat prostřednictvím skrytých útoků. Řekl to deníku The Daily Telegraph s tím, že jde o reálné nebezpečí. Šéfové obrany zemí Evropské unie dnes jednali o aktuálních bezpečnostních hrozbách v lotyšské Rize. Řešili hlavně takzvanou hybridní válku. Ministři se shodli, že Unie musí být schopná lépe komunikovat a reagovat na hrozby rychleji.

Existuje reálné nebezpečí, že ruský prezident Vladimir Putin zahájí skryté útoky na Pobaltí, aby východní cíp NATO destabilizoval, myslí si Fallon. Putin se podle něj může pokusit otestovat odhodlání Aliance stejně jako v případě Krymu nebo Donbasu. Hlavně v Estonsku a Lotyšsku žijí silné ruské menšiny.

Ke zvýšení etnického napětí v Pobaltí by Rusko využilo infiltraci, propagandu, skryté síly i kybernetické útoky, varoval britský ministr obrany. NATO musí být připraveno odrazit ruskou agresi „v jakékoli formě“, podotkl Fallon. 

Ruská diplomacie výroky britského ministra rozhořčeně odmítla: „Jeho slova jdou za hranice diplomatické etiky,“ řekl na tiskové konferenci v Moskvě mluvčí ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič. „Domnívám se, že najdeme způsob, jak na výroky pana ministra reagovat,“ řekl mluvčí.

Putinův poradce Sergej Markov v listopadovém rozhovoru pro švédskou televizi SVT uvedl, že Estonsko a Lotyšsko mají všechny důvody pro to, aby se bály agrese ze strany Ruské federace. Oba unijní státy prý uplatňují represivní přístup vůči ruské menšině.

Rasmussen: Putin má nebezpečné ambice sahající za Ukrajinu

O hrozbě hybridního útoku Ruska na Pobaltí hovořil nedávno i bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Putin má podle něj nebezpečné ambice, které sahají za Ukrajinu. Skutečným cílem Kremlu je narušit solidaritu Aliance a obnovit nadvládu Ruska ve východní Evropě. „Tady se nejedná o Ukrajinu. Putin chce vrátit Rusko do jeho původní pozice velmoci,“ prohlásil někdejší šéf NATO. „Je vysoce pravděpodobné, že bude intervenovat v Pobaltí, aby vyzkoušel článek 5 Severoatlantické aliance,“ dodal Rasmussen.

  • Pátý článek zakládající smlouvy NATO zakotvuje kolektivní bezpečnost. Vyplývá z něj, že ozbrojený útok byť na jediného člena Aliance bude považován za útok na všechny členské státy a bude mít za následek koordinovanou akci, včetně možného použití ozbrojené síly. 

„Putin ví, že překročí-li tuto červenou čáru a zaútočí na člena NATO, bude poražen. To si řekněme zcela jasně,“ konstatoval Rasmussen. Zároveň ale upozornil, že ruský prezident je „specialista na hybridní válku“.

O hybridní válce hovořili v Litvě ministři obrany zemí EU

V Litvě se ministři obrany zemí EU zabývali takzvanými hybridními hrozbami. Hybridní válka zahrnuje jak tu konvenční, tak i třeba kybernetické útoky nebo podporu separatistických skupin. „Diskutovali jsme o tom, jak se bránit hybridním hrozbám. Také jsme se bavili o strategické komunikaci. Ta je teď v Evropě důležitá, neboť Rusko využívá naše západní hodnoty jako svobodný tisk a média a ukazuje tím naši zranitelnost,“ podotkl Raimonds Cejonis, lotyšský ministr obrany. 

Daniel Koštoval, státní tajemník ministerstva obrany

„Hybridní válka není nic nového, je tu už od starověkého Řecka. Jde tu spíš o novou kvalitu – kombinaci informační války, kyberválky, speciálních operací zpravodajských služeb nebo speciálních jednotek – a do toho regulérní armádní jednotky.“

"Strategickou komunikací se rozumí nazývat věci pravými jmény. Jestliže máme od zpravodajských služeb informace, že to jsou ruští vojáci, byť neoznačení, tak by představitelé vlád v EU a NATO měli říct 'jsou to ruští vojáci!'"

Členské státy musí odpovědět Rusku jednotně. „Musí se rozvinout strategický komunikační plán, který by chránil naše občany. Naší prioritou je jejich bezpečnost, jak doma, tak i v zahraničí,“ konstatoval Cejonis. 

Ministři probírali také obranný systém a schopnost Unie rychle odpovědět na nejrůznější hrozby. Podle Cejonise je co zlepšovat. „Ukázalo se, že musíme posílit naši spolupráci mezi EU a NATO a tím zaručit komplementaritu a vzájemnou podporu ve smyslu bezpečnosti a obrany v Evropě,“ dodal ministr.