Kyjev – O půlnoci místního času (23:00 SEČ) má podle dohody z Minsku začít platit na Ukrajině příměří. Separatisté přitom celý den útočili na několika frontách. Nejhorší boje od začátku konfliktu zažívá přístavní Mariupol, strategicky významné Debalceve dokonce kvůli masivnímu ostřelování volá o pomoc. Vůdce povstalců Alexandr Zacharčenko řekl, že dohoda o příměří se týká pouze bojů na vnější hranici „lidových republik“ a na Debalceve se tedy nevztahuje. Ukrajinský prezident Petro Porošenko oznámil, že v případě krachu příměří je připraven vyhlásit v celé zemi válečný stav.
Poslední hodiny do příměří zažívá Donbas tvrdé boje
GALERIE
videogallery_508566
Povstalci tvrdí, že strategická železniční křižovatka Debalceve je v úplném obklíčení a s bojovou linií vyznačenou minským protokolem už nijak nesouvisí. „V minských dohodách není o příměří v oblasti Debalceve nic řečeno. Palbu zastavujeme všude kromě vnitřních oblastí lidové republiky. Jakýkoli pokus (ukrajinských vojáků) vyjít z obklíčení bude zastaven. Příslušné rozkazy už jsem vydal,“ prohlásil Zacharčenko.
Ve městě je na šest tisíc ukrajinských vojáků, kteří se marně snaží prorazit obklíčení. „Čeká je nejspíš smrt hladem. Ostřelovat je nebudeme, ale z obklíčení je nepustíme. Proč bychom to dělali?“ poznamenal dnes v Doněcku mluvčí povstaleckých jednotek Eduard Basurin.
Podle ukrajinské armády vojáci všechny pozice v obklíčeném městě drží a útokům vzbouřenců odolávají. Klíčová komunikace spojující Debalceve s ukrajinským Artemivskem je pro armádu průchodná, k městu se údajně stahují posily.
Probíhající boje ale mají na Debalceve fatální dopad. „Separatisté jsou odhodláni město zničit. Trvalému ostřelování jsou vystaveny obytné čtvrti, přímý zásah dostala městská policejní správa. Město je v plamenech,“ napsal šéf debalcevské policie Vjačeslav Abroskyn.
Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase ještě čtyři hodiny do příměří nic nenasvědčuje tomu, že zbraně na východě Ukrajiny opravdu utichnou. „Zhruba šedesátikilometrový úsek jsme dnes do Doněcku jeli víc než pět hodin. Buď jsme museli zastavovat kvůli ostřelování, nebo nás nechtěli pustit dál kvůli bojům. Nakonec jsme se do samotného Doněcku dostali, ale nepamatuji si, kdy bych tak často slyšel exploze a dělostřelecké výbuchy. I teď slyšíme nepřerušovanou palbu těžkého dělostřelectva,“ popsal v Událostech situaci v Doněcku.
Boje zuří i u Mariupolu, obyvatelé propadají panice
Prudké boje probíhají i u azovského přístavu Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Jsou zde nasazeny tanky a dělostřelectvo. Povstalci podle serveru Cenzor u Mariupolu poslali do bojů značné síly a snaží se vytlačit vládní jednotky od obce Šyrokyne, kterou armáda dobyla při nedávné ofenzivě. Podle ukrajinského ministerstva obrany dostali vzbouřenci rozkaz „vztyčit nad Mariupolem svůj prapor“ do neděle, kdy má na východě Ukrajiny vstoupit v platnost dohoda o příměří.
Přístupy k Mariupolu brání ukrajinský dobrovolnický prapor Azov, který zatím podle Kyjeva drží své pozice asi 15 až 20 kilometrů východně od města. Obyvatelé Mariupolu propadají panice. „Třesou se skla, pálí ze všech zbraní, z děl, baterií Grad, raketometů,“ cituje povstalecká agentura Novorossija jednoho z obyvatel Mariupolu.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko dnes zopakoval, že v případě nezdaru ohlášeného příměří zavede v celé zemi válečný stav. „Je to těžké, ale nezbytné rozhodnutí. Válečný stav bude zaveden nejen v Doněcku a Luhansku, ale po celé zemi.“
Povstalecký ostřelovač ve hře s psíkem
Povstalci: Jsme připraveni příměří dodržovat
Navzdory probíhajícím těžkým bojům zástupci proruských rebelů tvrdí, že jsou připraveni příměří dojednané v Minsku dodržovat. „Jsme plně odpovědni za své jednání. Máme záruky Ruska a evropských mocností, že Ukrajina bude své závazky plnit,“ uvedl vyjednavač doněckých povstalců Denis Pušilin. „Pokud závazky splněny nebudou, vyvodíme z toho patřičné závěry a přijmeme příslušná opatření. Zatím vycházíme z toho, co bylo v Minsku podepsáno,“ dodal.
Vůdci povstalců dnes diskutují o bodech minské dohody a jejich výkladu. Předseda povstaleckého „parlamentu“ Andrej Purgin je přesvědčen, že z dokumentu nelze vyčíst, že by tzv. Doněcká lidová republika a její protějšek vyhlášený separatisty v Luhanské oblasti neměly být samostatné. „Obsahují úpravu vzájemných vztahů, ale nikoli politickou závislost lidových republik na Ukrajině,“ interpretoval dohodu Andrej Purgin.
Ukrajina má nového vojenského poradce – Saakašviliho
Novým poradcem ukrajinského prezidenta, který bude mít na starosti koordinaci zbrojních dodávek ze zahraničí, se stal bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili. Muž, který v roce 2008 utrpěl drtivou porážku ve válce s Ruskem o separatistické regiony Abcházie a Severní Osetie, se chystá cestovat po Ukrajině i za její hranice a zajistit dodávky zbraní pro Ukrajinu. Saakašvili byl gruzínským prezidentem do roku 2012. Po prohraných volbách ho začala stíhat policie pro podezření ze zneužití pravomocí.
Boje na Ukrajině
Rusko navrhuje rezoluci
Ukrajinský prezident Petro Porošenko se obává, že boje budou navzdory vyhlášení příměří dál pokračovat, a jako hlavního viníka označil Rusko. To podle něj v posledních hodinách „významně vystupňovalo“ ofenzivu. „Po Minsku Rusko zintenzivnilo své ofenzivní operace. A my se obáváme, že dohoda je značně ohrožena,“ řekl Porošenko.
Rusko ale současně v Radě bezpečnosti OSN předložilo návrh rezoluce vyzývající k dodržování příměří. Rezoluce vyjadřuje „vážné obavy nad tragickými událostmi“ na východě Ukrajiny a vyzývá k řešení sporů mírovými prostředky.
Případné schválení rezoluce bude jedním z nejvýznamnějších kroků, které dosud Rada bezpečnosti v průběhu ukrajinské krize učinila. Sešla se kvůli ní téměř třicetkrát, Rusko však mnoho návrhů vetovalo. Spojené státy a další členové rady Rusko viní z podpory separatistů. Moskva zmíněná obvinění odmítá.