Porošenko trvá na minských dohodách, Rusko zablokovalo Radu bezpečnosti

New York/Kyjev – Ruská federace v Radě bezpečnosti OSN zablokovala přijetí prohlášení, které odsuzovalo zintenzivnění bojů na východě Ukrajiny a včerejší ostřelování přístavu Mariupol, při němž zemřely zhruba tři desítky lidí. Zatím na mimořádné schůzi bezpečnostní rady Ukrajiny Petro Porošenko vyzdvihl mírové dohody z Minska jako cestu k pokojnému řešení krize. Ministři zahraničí EU se mimořádně sejdou kvůli Ukrajině ve čtvrtek.

„Zahájit politický proces k uklidnění situace zůstává naší prioritou. Nevidíme jinou alternativu než dohodu z Minsku,“ řekl ukrajinský prezident Petro Porošenko po jednání bezpečnostní rady v Kyjevě. V zemi je dnes vyhlášen smutek za 30 civilních obětí ostřelování Mariupolu, za něž mají být zodpovědní rebelové. S nepochopením se tak Porošenkovo vyjádření setkalo právě u separatistů. „Porošenkův cynismus nezná mezí. Pro nás byl minský proces otázkou života našich civilistů, pro Kyjev jen zástěrkou,“ komentoval zástupce doněckých povstalců Denis Pušilin. „Nechápu, proč Evropa a Spojené státy předstírají, že nevidí kyjevskou agresivní politiku,“ dodal.

Vyjednávač luhanských rebelů Vladislav Dejněgo doplnil, že návrat ke konstruktivnímu dialogu je možný jen tehdy, pokud Kyjev učiní skutečné kroky k míru. Zpochybnil tak možnost setkání v Bělorusku v příštím týdnu. I ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že za desítky mrtvých v posledních dnech může Ukrajina, neboť její armáda opakovaně ostřeluje civilní čtvrti, čímž porušuje dohody z Minsku.

Od EU po NATO se ostřelování Mariupolu odsuzuje, OSN brzdí Rusko

Sobotní útok odsoudila Evropská unie, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) i Severoatlantická aliance. "Jsme hluboce znepokojeni tím, jak Rusko nyní porušilo příměří, řekl také Barack Obama během návštěvy Indie. Později se k silné kritice přidal i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, jenž ve svém prohlášení rovněž odsoudil postup povstalců, kteří ohlásili plán dobytí hranice Doněcké oblasti vzdálené zhruba sto kilometrů od nynější frontové linie.

V Radě bezpečnosti se ale stanovisko odhlasovat nepovedlo. Patnáctičlenná Rada bezpečnosti může svá rozhodnutí přijímat, jen pokud není proti některý z pěti stálých členů. Rusko má stejně jako USA, Británie, Francie a Čína právo veta a postavilo se proti zejména kvůli výpadům proti ukrajinským proruským vzbouřencům. Ruský zástupce při OSN upozornil, že Rada bezpečnosti v minulosti vždy odmítala odsoudit agresivní prohlášení ze strany ukrajinské vlády.

Po Mariupolu drží Ukrajina smutek, strany se dál hádají (zdroj: ČT24)

V návrhu britského zástupce se rovněž kritizovaly jako nezodpovědné výroky proruských povstalců, kteří odmítli další jednání o příměří. Naopak oznámili ofenzivu směrem na západ. Zároveň se ale včera dostali do nejasné situace, když ostřelování Mariupolu separatisté odmítli, ale jejich vůdce Alexandr Zacharčenko oznámil zahájení ofenzivy, aby to později zase popřel. Podle západní diplomatky citované agenturou TASS se ale RB OSN pravděpodobně v pondělí znovu sejde, nadále se má vyjednávat o finální podobě prohlášení o dění na Ukrajině. Ve čtvrtek se každopáně uskuteční schůzka ministrů zahraničí Evropské unie. Potvrdila to šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. O jednání požádalo předsednické Lotyšsko v sobotu.

Kvůli ostřelování přístavního města zahynulo minimálně dvacet sedm lidí a dalších skoro sto má být zraněno. Kyjev označil za strůjce útoku separatisty, podle Zacharčenka se ale střílelo z raketometů Grad a Uragan ukrajinské armády. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) však analýzou míst dopadu projektilů určili, že palba byla vedena ze dvou lokalit kontrolovaných separatisty.

Vydáno pod