Kyjev – Až tři desítky životů si vyžádalo ostřelování přímořského města Mariupol v Doněcké oblasti. Město nejprve informovalo o třech mrtvých, následně se počet obětí vyšplhal na minimálně 27. Proruští povstalci zpočátku odmítli odpovědnost, pak vůdce separatistů v Doněcké oblasti Alexandr Zacharčenko oznámil, že začala ofenziva na Mariupol. Později vzal svá slova zpět. Rebelové prý pálili jen na armádní pozice mimo město kvůli křivému obvinění ze smrti civilistů.
Střety v ukrajinském Mariupolu si vyžádaly skoro tři desítky mrtvých
GALERIE
videogallery_502703
Podle poslední bilance ukrajinského ministerstva vnitra zemřelo minimálně 20 civilistů, přes 80 lidí je zraněno. Ještě o sedm víc mrtvých hlásí úřad starosty města a dohromady má být zraněných přes devadesát. Střely měly zasáhnout obytné domy, mateřskou školku, tržnici a obchody. Kyjev za strůjce ostřelování označil proruské povstalce. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dokonce žádá, aby se vyhrocenou situací zabývala Rada bezpečnosti OSN.
Vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko dle agentury Ria Novosti oznámil, že začala ofenziva na Mariupol. „Dnes začal útok na Mariupol. Bude to nejlepší uctění památky všech našich padlých,“ prohlásil Zacharčenko při kladení věnců k místu, kde v Doněcku ve čtvrtek zemřelo osm lidí a 17 utrpělo zranění.
Ministerstvo obrany samozvané Doněcké lidové republiky se přitom zprvu ohradilo proti tvrzení, že útok mají na svědomí separatisté. „Tohle je čirá dezinformace. Milicionářské jednotky nezačaly pálit směrem k Mariupolu nebo na jeho domy,“ uvedlo v prohlášení.
Zacharčenko vzal později svá slova o ofenzivě zpět. „Nikdo se na město zaútočit nechystá,“ citovala jej ruská média. Až do dnešního dne prý povstalci žádné bojové akce u Mariupolu nevedli. Ale potom, „co se Kyjev rozhodl svalit na nás vinu za svou chybnou palbu na obytnou čtvrť, jsem dal rozkaz udeřit na pozice ukrajinských vojsk východně od Mariupolu“.
GALERIE
Mariupol po ostřelování raketami, Kyjev viní povstalce autor: Danil Bodrov, zdroj: ČTK/ITAR-TASS
Odpovědnost za krveprolití ve městě Zacharčenko odmítl. Podle něj se střílelo z raketometů Grad a Uragan ukrajinské armády. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) však analýzou míst dopadu projektilů určili, že palba byla vedena ze dvou lokalit kontrolovaných separatisty.
Radnice města ubezpečila obyvatele, že není hlášen žádný pohyb oddílů separatistů směrem k městu. Armáda nicméně zůstává připravena a posiluje bezpečnostní opatření (frontová linie se v současné době nachází asi 10 kilometrů od východních předměstí Mariupolu). Ukrajinský prezident Petro Porošenko svolal kvůli sílícím bojům na neděli schůzi bezpečnostní rady.
Nepotvrzenou ofenzivu povstalců u Mauripolu komentovala i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Tato eskalace nevyhnutelně povede ke zhoršení vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem. Žádám Rusko, aby využilo svůj silný vliv a zastavilo veškerou vojenskou, politickou a finanční podporu vůdců separatistů v zájmu odvrácení katastrofálních důsledků pro celý svět,“ nechala se slyšet Mogheriniová.
Ministr zahraničí USA John Kerry konstatoval, že krveprolití jde na vrub „nezodpovědné a nebezpečné podpory rebelů“ Moskvou. Jako „bezohledné, zaslepené a ostudné“ odsoudila bombardování OBSE. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zase označil množící se útoky povstalců včetně ostřelování Mariupolu za „naprosté ignorování příměří“.
Diplomatické dohody boje nezastavily
Boje u azovského přístavu Mariupol, které kontroluje ukrajinská armáda, v posledních dnech i přes dohodnuté příměří zesílily. Není to jediný projev zvýšené vojenské aktivity. Boje se v posledních soustřeďují také na okolí měst Horlivka, Debalceve a Luhansk. Hlášeny jsou i z okolí Doněcka, kde se armáda po měsících tvrdých střetů stáhla z místního letiště.
Kyjev uvádí, že nynější posílená činnost povstalců je výsledkem armádních dodávek a navýšení stavů z Ruska. Moskva toto obvinění odmítla a nadále prohlašuje, že na Donbas rebelům neposílá vojenskou pomoc ani muže ve zbrani.
V tomto týdnu se při berlínských rozhovorech Kyjev a Moskva nicméně shodly na postupu při stažení těžkých zbraní, vytvoření demarkační linie a stanovení bezpečnostních zón mezi pozicemi ukrajinské armády a proruských separatistů. Doněčtí povstalci však v pátek uvedli, že nemají o další mírová jednání zájem, a že vojska doněcké i luhanské republiky jsou připravena k postupu na západ.
Na východě Ukrajiny opět došlo k vyostření bojů
Mariupol jako brána ke Krymu
Současné boje o Mariupol by mohly značit snahu prorazit východní Ukrajinou pozemní trasu na Ruskem anektovaný Krym. Černomořský poloostrov se po připojení k Moskvě potýká se zásobovacími problémy, neboť se musí spokojit s trajektovou dopravou přes Kerčský průliv, jež leží mezi Krymem a ruskou Krasnodarskou oblastí.
Nasvědčovalo by tomu i sdělení místopředsedy krymské vlády Rustama Temirgalijeva, který na Twitteru napsal: „Začalo osvobozování Mariupolu. Ukrajinská armáda ustupuje. Na Krym 280 km.“