Útočníkem ze Sydney je samozvaný šajch Man Haron Monis

Sydney – Útočník, který dnes držel rukojmí v kavárně v Sydney, je podle australské policie duchovní íránského původu Man Haron Monis, který v zemi dostal v roce 1996 azyl. Devětačtyřicetiletý samozvaný šajch, který se označoval za duchovního léčitele a praktikoval prý černou magii, má už policejní záznamy kvůli násilným trestným činům. V minulosti například posílal urážlivé dopisy rodinám padlých australských vojáků a údajně se podílel i na vraždě bývalé manželky. V říjnu byl obviněn ze sexuálních útoků.

Man Haron Monis, známý též pod jménem Mohammad Hassan Manteghi, se poprvé dostal do střetu se zákonem, když napsal v letech 2007–2009 několik urážlivých dopisů rodinám sedmi australských vojáků, kteří zahynuli v boji proti islámskému terorismu. Oběti označil za vrahy a v jednom případě tvrdil, že skončí v pekle. Australský soud mu za to uložil trest 300 hodin veřejně prospěšných prací.   

Podle britských médií se Monis chystal poslat podobné dopisy také rodinám britských vojenských obětí bojů proti islámských radikálům v Afghánistánu. Australské úřady mu to ale zakázaly, za což je obvinil z porušování jeho lidských práv.   

Nedávno byl obviněn ve více než 40 případech sexuálního násilí nebo obtěžování, kterého se dopouštěl na ženách při „konzultacích“ v době, kdy se věnoval černé magii, numerologii a astrologii a kdy se označoval za „duchovního léčitele“. Tyto případy označil Monis za policejní spiknutí a za politicky motivované. V únoru příštího roku měl kvůli tomuto případu předstoupit před soud.     

Monis byl letos také obviněn ze spolupachatelství v případu loňského ubodání jeho bývalé ženy, kterou podle všeho zabila jeho současná manželka. V případu, ve kterém se prokázalo, že si vytvořil alibi úmyslnou automobilovou nehodou v době vraždy, byl propuštěn na kauci.

Jaký byl útočníkův motiv?

Motivace útočníka může být politická, ekonomická, ideologická, náboženská, psychopatologická či může docházet ke kombinaci těchto jevů, řekl v rozhovoru pro ČT Štěpán Vymětal, psycholog odboru bezpečnostní politiky při Ministerstvu vnitra ČR. Podle expertů může za útokem stát i touha přitáhnout maximální pozornost veřejnosti.

„Už ve chvíli, kdy útok začal a vycházely první informace ohledně toho, co se děje, bylo zřejmé, že se nejedná o operaci organizovanou sympatizanty Islámského státu. V okamžiku, kdy řekl, že chce vlajku Islámského státu, kterou si z nějakého důvodu nevzal s sebou, to bylo podezřelé. Jednalo se víc o osobní motivy než ty ideologické,“ uvedl v Horizontu ČT24 odborník na terorismus a vyjednávání působící v Austrálii Adam Dolnik.

Monis se tedy může zařadit do skupiny takzvaných „osamělých vlků“, kteří jednají na vlastní pěst. O to hůř jsou identifikovatelní pro zpravodajské služby a v posledních letech se stávají postrachem západních zemí. „Nekomunikují s dalšími členy sítě, proto je těžší na ně přijít. Na druhou stranu mají také omezené schopnosti způsobit škodu,“ dodal Dolnik. Upozornil také, že modus operandi útočníka se Sydney se podstatně liší od toho, který užávají ostatní osamělí vlci - tedy vyrazit do akce, snažit se zabít co nejvíc lidí a pokud možno zemřít v procesu útoku. „Ale připravit se na barikádovou situaci, která má otevřený konec, neví, jak to dopadne, musí se starat o rukojmí, je v obrovském stresu… to vyžaduje daleko větší plánování, logisticky je to mnohem náročnější,“ upozorňuje Dolnik. 

Vystoupení Mana Harona Monise před soudem v roce 2009:

Události v Sydney a také informace, že australská policie v uplynulých dnech zatkla muže, který plánoval teroristický útok, rozvířily debatu ohledně angažmá země v tažení proti mezinárodnímu terorismu. Austrálie v něm od začátku stojí po boku Spojených států a jejich spojenců.

  • Afghánistán: 2001–současnost: Po 11. září 2001 je Austrálie aktivním členem mezinárodních koalic proti terorismu. Svrhnout režim afghánského Talibanu, který chránil špičky al-Káidy, pomohla podpůrnou rolí, od roku 2005 udržuje v Afghánistánu kontingent zhruba 400 vojáků. 
  • Irák: 2003–2011: Do druhé války v Iráku v roce 2003 nastoupilo 500 členů australských zvláštních jednotek s leteckou podporou. Hledali - neúspěšně - irácké zbraně hromadného ničení. V roce 2005 vyslala Austrálie na rekonstrukci Iráku znovu 500 vojáků, o rok později počet zvedla na 1 400. Poslední se domů vrátili před třemi roky, v prosinci 2011.
  • Válka proti Islámskému státu: Letos v říjnu Austrálie přispěla šesti sty vojáky a deseti letadly do Američany vedené mezinárodní koalice, která bombarduje cíle IS v Iráku a Sýrii. Austrálie odhaduje, že v Iráku a Sýrii po boku islamistů bojuje asi 60 jejích občanů. Další zhruba stovka Australanů radikální skupinu podporuje formou verbování bojovníků, nebo jim poskytuje finance.