Atény - Už tři měsíce se řečtí archeologové snaží rozluštit starověké tajemství. Na severu země zkoumají bohatě vybavenou, téměř neporušenou hrobku z dob Alexandra Velikého. Spekulace, že by mohlo jít o místo posledního odpočinku jednoho z nejslavnějších vojevůdců historie, se zatím nepotvrdily, zájem o Alexandra Makedonského a jeho dobu ale přesto stoupá.
Zájem o Alexandra je Veliký: Našli vojevůdcův hrob?
Za Alexandra se Makedoncům během jediné generace podařilo ovládnout zbytek světa, který znali. Armáda s věhlasným kopím nejdřív sloužila Filipovi II., který zemědělce proměnil na bojovníky připravené téměř na všechno. „Během 25 let se mu podařilo vytvořit díky reformám v armádě, ekonomice i společnosti největší velmoc té doby,“ přibližuje archeoložka Angeliki Kottaridiová. Filipův syn Alexandr šel ještě dál: Pronikl až k Indii a stal se symbolem neporazitelného vládce s těmi největšími ambicemi.
Teď je sláva Makedonců znovu na výsluní. Co chvíli se objeví nový kousek historické skládačky. Nejprve to byl hrob Filipa na začátku 70. let, pak královské sídlo, před pár měsíci neznámá hrobka v Amfipolisu. Ta je datována do doby 325 až 300 před naším letopočtem a spekuluje se, že by zde mohl být pohřbený někdo z rodiny Alexandra Makedonského nebo některý z jeho generálů. Hrob není porušený ani vyrabovaný.
Vykopávky na místě začaly již v roce 2012. Na zdi vedoucí do zatím neprobádané hlavní místnosti se našly mramorové karyatidy s kudrnatými vlasy na ramena. Jsou vytesané stejnou technikou jako hlavy a křídla dvou sfing, které hlídají hlavní vchod do hrobky. Obě postavy mají napřaženou ruku v symbolickém gestu, které má odstrčit každého, kdo by se pokusil do hrobky vniknout.
Zájem o Alexandra je stále Veliký (zdroj: ČT24)
Alexandr Makedonský zemřel v roce 323 před naším letopočtem v Babylónu. Jeho ostatky byly nejspíš převezeny do mauzolea na území Egypta, po hrobce se však slehla zem a přesné místo posledního odpočinku panovníka je stále zahaleno tajemstvím. Amatérští i profesionální archeologové v posledních desetiletích například našli „zaručené“ doklady, že Alexandr byl pohřben v egyptské Alexandrii, v oáze Siva poblíž libyjské hranice, v Uzbekistánu nebo dokonce na severu Austrálie.
Hlavními rysy Alexandrova vládnutí byla snášenlivost, svoboda víry a tolerance
„Alexandr dával Peršany a všechny ostatní národy na stejnou úroveň. V určitý moment přestal být dobyvatelem a stal se vůdcem všech,“ připomíná Kottaridiová. Řeckou kulturu šířil, kudy on a jeho armáda šli - i díky tomu, že za své manželky si vojáci směli vybírat pouze místní ženy. „Vytvořil zajímavý hybrid, jehož hlavními rysy byla i na dnešek nebývalá snášenlivost, svoboda víry a tolerance různých obyvatel, kteří sdíleli život ve městech,“ upřesňuje řecká archeoložka.
Paradoxně teď sám Alexandr naopak spíš rozděluje. Nárok na jeho slávu si už léta dělá jak dnešní Řecko, tak Makedonie. Jeho hrob se dosud nenašel, z jeho života ale už léta těží spisovatelé i filmaři - a stejně jako on sklízejí úspěchy.