Berlín - Druhá studená válka nenastane, ukrajinská krize se nakonec vyřeší tak, že Moskva přijme kompromis. V rozhovoru pro německý list Bild to uvedl český prezident Miloš Zeman. Největší hrozbu podle něj představuje islamistický terorismus. Světové mocnosti, včetně Ruska, musí proti němu bojovat společně, jinak hrozí další 11. září.
Zeman o boji s islamisty: Spojit se musíme i s Ruskem, hrozí druhé 11. září
Podle Zemana Rusové nemohou dlouhodobě vydržet bez peněz a technologií ze Západu, a proto přijmou kompromis. „Jako mnohem větší nebezpečí vidím rostoucí islamistický terorismus, který stále víc ohrožuje naši bezpečnost v Evropě,“ sdělil prezident Bildu.
Terorismus bude podle Zemana představovat hrozbu ještě několik desetiletí. „Abychom se s ním vypořádali, budou muset všechny velmoci, Evropa, USA, Rusko a Čína, držet pospolu. Pokud ne, hrozí nám druhé 11. září,“ připomněl teroristické útoky z New Yorku z roku 2001.
Zeman se v rozhovoru vrátil také k pádu komunismu ve střední Evropě v roce 1989. Pád Berlínské zdi podle něj ukázal, že ani ve východním Německu, kterému se dařilo relativně dobře a kde lidé nemuseli hladovět, nelze zastavit touhu po svobodě. „I my Češi jsme stále měli chleba, někdy se šunkou, někdy bez ní. Přesto mi bylo jasné: chlebem se šunkou nemohou komunisté natrvalo potlačit touhu lidí po svobodě,“ řekl prezident.
Miloš Zeman v roce 1989
Bojujte za své cíle, vyzval Zeman mladou generaci
Mladí lidé by si podle něj měli vzít poučení z událostí před 25 lety. „Bojujte za své cíle. Troufněte si snít. Protože můžete změnit svět,“ vyzval je Zeman. „Nejsem si jist, zda mladí lidé v Evropě ještě mají sny. Mnozí myslí spíš na spotřebu než na budoucnost. Těm říkám: Využijte to, co máte, k investici do své budoucnosti,“ řekl prezident.
Česká republika a Německo mají v současnosti nejlepší vztahy v historii a jsou mimořádné hospodářsky provázané, konstatoval český prezident. Země by proto neměly zatěžovat své vztahy minulostí, kterou by měly ponechat historikům, řekl k otázce na spor o takzvané Benešovy dekrety. Ty se staly podkladem pro poválečné vysídlení sudetských Němců z Československa.