Brusel - Příměří na Ukrajině nabízí šanci pro mír, ačkoli Rusko stále může zemi rozvrátit. Tvrdí to nový generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který dnes převzal vedení Aliance od jejího dosavadního šéfa Anderse Fogha Rasmussena. Stoltenberg během své první tiskové konference v úřadě mimo jiné ujistil, že Aliance bude bránit Turecko, pokud bude tento člen obranného bloku jakkoli napaden.
Rusko může stále Ukrajinu rozvrátit, varuje nový šéf NATO
„Klid zbraní na Ukrajině nabízí příležitost, Rusko ale nadále udržuje možnosti, jak Ukrajinu rozvrátit. A dál porušuje mezinárodní právo,“ řekl generální tajemník. „NATO nechce konfrontaci s Ruskem. Ale nemůžeme a nechceme slevit z principů, na kterých je založena naše Aliance a bezpečnost Severní Ameriky a Evropy. Budeme pokračovat s poskytováním plné podpory nezávislé a stabilní Ukrajiny.“
Jens Stoltenberg: „Sledování vzdušného prostoru nad baltskými zeměmi bude pokračovat. Námořní nasazení v Baltském a Černém moři bude pokračovat. Rotační nasazení našich vojsk ve východní Evropě za účelem tréninku bude pokračovat. A to tak dlouho, jak to bude nutné.“
Bývalý norský premiér Stoltenberg ale zároveň nabídl Moskvě olivovou ratolest, symbol míru. Prohlásil totiž, že nevidí žádný rozpor v budování konstruktivních vztahů s Ruskem a utváření silné Aliance.
Šéf NATO rovněž ujistil, že článek 5 Severoatlantické smlouvy, podle kterého se útok na jednoho člena NATO považuje za útok na všechny, je pro Alianci klíčový. Reagoval tak na situaci v Iráku a Sýrii, kde bojovníci Islámského státu postupují k hranicím s Tureckem.
Stoltenberg také slíbil, že bude úzce spolupracovat se všemi zeměmi Aliance. „Chci navštívit východ a západ území NATO, abych si prohlédl situaci přímo v terénu.“ V nejbližší době plánuje návštěvu Polska.
První vystoupení Jense Stoltenberga ve vedení NATO (zdroj: ČT24)
* Spojenecké země zvolily do čela NATO Jense Stoltenberga letos v březnu. V letech 2000 až 2001 a poté od roku 2005 do loňského října zastával funkci norského premiéra.
* Paradoxem je, že kdysi v řadách mladých sociálních demokratů vášnivě protestoval proti NATO a tehdejším Evropským společenstvím. Později však tyto instituce začal sám prosazovat (členem Evropské unie však Norsko není dodnes).
* Za prvního premiérského mandátu vyhlásil nutnost modernizace státní správy a stál u zrodu dalších razantních reforem. Zdravotnictví bylo reorganizováno, ropná a plynárenská společnost Statoil částečně privatizována.
* Během jeho druhé vlády se do popředí dostaly otázky norské vojenské účasti v Afghánistánu i ropné aktivity v Barentsově moři. V dubnu 2010 podepsal s tehdejším ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem dohodu o ukončení vleklého sporu mezi oběma energetickými velmocemi o společnou hranici v Barentsově moři. Dohodu však dosud parlamenty obou zemí neratifikovaly.
Rasmussen předává vedení NATO Stoltenbergovi (zdroj: ČT24)