Washington - Teroristé nikde nenajdou bezpečné útočiště, prohlásil americký prezident Barack Obama poté, co USA spolu s koalicí arabských států poprvé zaútočily na pozice Islámského státu (IS) v Sýrii. Není to jen boj Ameriky, ale všech vlád, které odmítají IS, zdůraznil šéf Bílého domu. Nálety cílily i na pozice al-Káidy, konkrétně skupinu Chorásán. Washington měl totiž informace, že chystá útok v USA nebo v Evropě. Syrský prezident Bašár Asad podle státní televize prohlásil, že „podporuje jakékoli úsilí zastavit teror“. Americké ministerstvo zahraničí ale varovalo syrský režim před zapojením do akce.
Bílý dům: Údery v Sýrii zabránily plánovaným útokům radikálů na Západě
Obama v krátkém projevu poděkoval americkým vojákům za odvahu a arabským zemím za spolupráci. „Síla koalice světu ukazuje, že to není jen boj Ameriky,“ konstatoval americký prezident. „Spojené státy budou podnikat akce namířené na islamistické cíle v Iráku i v Sýrii. Tihle teroristé nebudou v bezpečí vůbec nikde. (…) Také chci ujasnit, že naše země bude jednat jako člen širší koalice. A to je přesně to, co jsme udělali i teď,“ dodal šéf Bílého domu.
Dalším úkolem bude vycvičit syrskou opozici, aby bojovala s islamisty i syrským režimem, odříznout IS od financování a zabránit příchodu nových bojovníků. „Amerika je vždy silnější, když existuje jednotný názor. Budeme dělat vše, co je potřeba, abychom zabezpečili USA, region (Blízký východ) i celý svět,“ podotkl Obama, který se už brzy sejde s iráckým premiérem a dalšími představiteli arabských států.
Analytik Břetislav Tureček
„Klíčovým bodem Obamova projevu bylo ujistit veřejnost, že údery nebyly jen akcí Spojených států, ale že měly podporu několika arabských zemí. Myslím, že pětice arabských států má větší význam, než kdyby se na akci podílelo 30 západních zemí. Má to ukázat, že IS bojuje i proti zájmu muslimů – že to není tažení Západu proti muslimskému světu. Jak ale víme, zásahy nebyly posvěceny Radou bezpečnosti, na což poukazovalo už dříve Rusko.“
USA s arabskými spojenci udeřili na pozice IS v Sýrii
Asadova režimu se na povolení nikdo neptal
Damašek sice o plánovaných útocích věděl, žádná koordinace s Asadovým režimem ale neproběhla, uvedl John Kirby, tajemník amerického ministerstva obrany. Nálety probíhaly ve třech fázích, k první se arabské země nepřipojily. Spojené státy a jejich spojenci vypálili na pozice radikálů více než 160 střel, oznámil Pentagon. Americká armáda do zásahu zapojila bojová letadla, bombardéry, drony a střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Uskutečnila celkem 14 náletů.
Tomahawky zasáhly kupříkladu komunikační zařízení na střeše finančního centra ve městě Rakka, bašty islamistů. „Rakka je funkčně hlavním městem organizace Islámský stát, městem vzorovým, kde se uplatňují ta nejpřísnější pravidla v plné šíři,“ poznamenal arabista Petr Kubálek.
Další vlna zasáhla vojenské centrum IS - poprvé byl použit letoun F-22 v bojové roli, uvedl podrobnosti velitel operace William C. Mayville ml. Dalším cílem byla třeba ubytovací čtvrť u města Abu Kamal u hranice s Irákem používaná k výcviku radikálů. Akce si podle Mayvilla vyžádala „minimální škody mimo cíle útoku“.
Podle posledních informací údery nepřežilo nejméně 70 radikálů z IS a další desítky bojovníků al-Káidy.
Nálety prý překazily al-Káidě plány na útok v USA či v Evropě
Útoky na al-Káidu byly podle Kirbyho vedeny s cílem předejít plánovaným útokům v USA a jiných západních zemích. „Tito teroristé si v Sýrii našli útočiště, kde chtěli zkoušet výbušná zařízení. USA se rozhodly chránit své zájmy a zastavit je,“ konstatoval Kirby s tím, že se jedná o skupinu Chorásán, v níž působí veteráni al-Káidy. Ti se do Sýrie přesunuli z Pákistánu a Afghánistánu.
- Kirby: „Naše prvotní analýza říká, že nálety byl velmi úspěšné. Tato noc byla jen začátek. Mohou přijít další taktiky, o nichž tu ještě nemůžeme mluvit.“
Už dříve se ale ozývaly hlasy, že samotné nálety nestačí - následovat by měly i operace pozemní. V tomto duchu se vyjádřil třeba bývalý britský premiér Tony Blair. „Je to proto, aby se teroristé nerozprchli do vedlejší vesnice a nepokračovali ve své činnosti,“ poznamenal Tureček.
Analytik Jan Kužvart
„Je to významný moment. Amerika poprvé vstoupila na kolbiště syrské občanské války. Bezprostřední vojenský účinek tam určitě bude, Islámský stát bude oslaben. Otázka je, jak Amerika ze syrského konfliktu opět vycouvá, tedy jaká je ta exit strategy, jak se říká. Čím víc cílů bude chtít zasahovat, tím větší riziko je, že dojde na ztráty, případně rozepře mezi spojenci, ale i syrským režimem. Nikdo navíc neřeší, co se stane, když bude Islámský stát oslaben – kdo obsadí jeho území a co se bude dít se Sýrií. Přijít by měla hlavně rekonstrukce.“
GALERIE
videogallery_473005
Británie váhá, Česko se do letecké operace nezapojí
Syrská vláda o útocích věděla předem. Na akci se kromě USA podílelo Jordánsko, Bahrajn, Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty. Británie se zatím nerozhodla, zda se k USA a k arabským spojencům připojí a bude se rovněž na úderech podílet. Podle agentury Reuters ale britský premiér David Cameron ve středu pravděpodobně oznámí, že se Londýn připojí alespoň k leteckým útokům na Irák. Česká republika podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) neuvažuje o tom, že by se do letecké operace zapojila.
Nejnovější údery jsou součástí války proti extremistům z IS, kterou před skoro dvěma týdny schválil právě Obama. Radikální uskupení zabralo rozsáhlá území v Sýrii i v Iráku, povraždilo tisíce lidí a také setnulo hlavu dvěma americkým novinářům a jednomu britskému humanitárnímu pracovníkovi.
Postoj vybraných zemí k leteckým úderům proti pozicím Islámského státu:
Arabské země
Na leteckých úderech Američanů proti pozicím IS v Sýrii se podílejí také Bahrajn, Jordánsko, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Saúdská Arábie také poskytne své území k americkému výcviku syrských bojovníků proti IS.
Rovněž Egypt, který se potýká s teroristickými útoky, podporuje mezinárodně koordinovanou akci proti IS, leteckých úderů se ale zatím nehodlá účastnit. Násilnou kampaň islamistických radikálů v Egyptě odstartovalo loňské svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího armádou. Terčem islamistů jsou většinou bezpečnostní síly.
Austrálie
22. září oznámila, že se připojí k leteckým úderům na IS. Neupřesnila však, zda se australské stíhačky budou podílet přímo na bombardování, nebo poskytnou pouze podporu.
Británie
Dnes oznámila, že se zatím nerozhodla, zda se k USA a k arabským spojencům připojí a bude se rovněž na úderech podílet. Zatím dodává zbraně a materiální pomoc kurdským jednotkám, které bojují proti islamistům, a slíbila také, že pomůže s jejich výcvikem.
Česko
Podle premiéra Bohuslava Sobotky neuvažuje o tom, že by se do letecké operace zapojilo. Premiér připomněl zásilky munice, která byla poslána z České republiky do Iráku na podporu bojovníků z kurdských jednotek.
Francie
Francouzské stíhací letouny 19. září poprvé udeřily na pozice IS v Iráku a zničily islamistům sklad. Francie se tak stala první zemí, která se oficiálně připojila k americkým náletům na cíle IS. Francie rovněž pomáhá v boji proti radikálům dodávkami zbraní a podílí se na výcviku kurdských jednotek bojujících proti islamistům.
NATO
Aliance neplánuje své přímé vojenské zapojení do vojenských operací, je ale připravena, pokud o to požádá vláda v Bagdádu, pomoci s výcvikem iráckých bezpečnostních sil. Chce se také podílet na lepší výměně zpravodajských informací, která má členským zemím pomoci vyrovnat se s hrozbou plynoucí z návratu některých bojovníků IS zpět do jejich mateřských zemí v Evropě.
Německo
V polovině září oznámilo, že se k leteckým útokům proti IS nepřipojí. Vláda ale rozhodla, že Kurdům, kteří v severním Iráku bojují proti IS, Německo dodá protipancéřové rakety a samopaly.
Rusko
Moskva oznámila, že americké nálety proti islamistům v Sýrii bez souhlasu Damašku a mandátu OSN představují akt agrese.
Spojené státy
USA nasadily své letectvo proti islamistům v Iráku v srpnu a omezovaly se pouze na západ a sever země. Od 8. srpna tam podnikly více než 160 náletů. Nedávno Američané poprvé zaútočili na pozice radikálů i poblíž Bagdádu a nyní podnikli s několika arabskými zeměmi první letecké údery proti pozicím IS v Sýrii. USA se také podílejí na výcviku a vyzbrojování iráckých a kurdských jednotek.
Turecko
Členská země NATO, která sousedí s Irákem i Sýrií, už dříve uvedla, že je ochotná spolupracovat v rámci humanitární pomoci. Dnes oznámila, že by mohla poskytnout vojenskou nebo logistickou pomoc při náletech.
Turecko v minulých dnech přijalo 138 tisíc syrských Kurdů, kteří utekli před postupujícími radikály z IS. Vztahy mezi centrální tureckou vládou a kurdskou menšinou, obývající jihovýchod země, jsou ale dlouhodobě napjaté. Ozbrojený boj za vytvoření vlastního národního státu (Kurdistánu) si vyžádal už přes 40 tisíc obětí. Podle agentur kurdští představitelé podezírají Turecko, že v syrském konfliktu straní sunnitskému hnutí IS, které Ankara považuje za šanci, jak svrhnout režim Bašára Asada.