Edinburgh - Pro nezávislost Skotska je 48 procent oslovených, pro setrvání v Británii 52 procent. To ukazuje v předvečer referenda aktuální průzkum organizace Panelbase. Tři sta let trvající politický svazek Anglie a Skotska čelí největší výzvě za dobu své existence. Touha části skotské veřejnosti po samostatnosti se nezrodila přes noc a za poslední dvě dekády prošla dynamickým vývojem. Zde je několik klíčových momentů procesu skotské devoluce:
Těsná většina Skotů je proti nezávislosti, potvrzují aktuální průzkumy
Celá 80. léta a podstatnou část následující dekády byli ve Velké Británii u vládního kormidla konzervativci a obliba jejich politiky v tradičně více doleva orientovaném Skotsku byla hodně nízká. Éru thatcherismu poznamenal vysoký nárůst nezaměstnanosti a sociálního napětí. Skotové dodnes nemohou „Železné dámě“ přijít na jméno za to, jak tehdy naložila s místním průmyslem. „Nenáviděli ji za likvidaci průmyslu, v jehož důsledku byly propuštěny tisíce zaměstnanců z dolů, z oceláren a z dalších tradičních průmyslových odvětví,“ nebere si ani po letech servítky skotský deník The Herald.
1990 - protesty proti zavedení daně na hlavu
Nejvíce emocí vzbudil ve Skotsku krok předsedkyně britské vlády Margaret Thatcherové v souvislosti se zavedením daně na hlavu, která se výrazně dotkla peněženek zejména nízkopříjmových skupin. Proti tzv. „poll tax“ se mohutně demonstrovalo, v ulicích se veřejně pálily daňové výměry a stále více Skotů mělo pocit, že je Londýn zneužívá jako pokusné králíky. Kontroverzní zákon se setkal s nevolí po celé Británii, a proto byl záhy zrušen. Za jeho realizaci se Skotsku v roce 2006 osobně omluvil David Cameron. „Daň na hlavu hrála roli v tom smyslu, že byla jedním z impulsů pro skotské snahy vybojovat si více pravomocí na centrální vládě,“ domnívá se John McKendrick, přednášející na Glasgow Caledonian University.
Na scénu vstupuje skotský parlament
Když se po volbách v květnu 1997 dostali k moci labouristé, dopomohly jim k tomu nepochybně i hlasy skotských voličů, kteří kvitovali kladný postoj Blairovy partaje k devoluci a otázce referenda ve Skotsku. S novou administrativou se daly věci skutečně do pohybu. Důležitý okamžik nastal v září téhož roku, kdy si Skotové v referendu odhlasovali ustavení národního parlamentu (pro bylo 74,3% voličů) a zároveň se většinově vyslovili pro to, aby nově vzniklý parlament disponoval právem stanovovat výši daní.
Výsledek skotského referenda bude nejspíše velmi těsný
Existenci skotského parlamentu oficiálně posvětil zákon „The Scotland Act“ (1998). Hned rok nato se konaly první volby do tohoto zákonodárného sboru, z nichž vzešla koaliční vláda Labour Party s liberály. Obě strany si zopakovaly koalici i po volbách v roce 2003. Přestože se jim za dobu, co měly v Hollyroodu většinu, podařilo prosadit řadu konkrétních opatření, vedoucích k modernizaci skotského práva, demokratičtější rozdělování veřejných výdajů prostřednictvím skotského parlamentu či zavedení bezplatné opatrovnické služby pro starší občany či bezplatné bakalářské studium na skotských univerzitách, voličům nevonělo to, že legislativní počínání bylo až příliš navázáno na konzultace s Londýnem.
Nacionalisté získávají většinu v Hollyroodu
Ve volbách v roce 2007 využila dané konstelace Skotská národní strana (SNP). Do jejího čela se vrátil Alex Salmond a byl svědkem historického vítězství. Nacionalisté si připsali na konto 47 křesel, o jedno více než labouristé. „Skotsko se změnilo. K lepšímu a navždy,“ pronesl pateticky Salmond, který složil menšinovou vládu.
Výsledek těchto voleb překvapil mnohé. Ještě větším šokem však bylo „rozdání karet“ od skotských voličů při zatím posledním volebním klání v roce 2011. Nacionalisté opanovali Hollyrood díky zisku 69 z celkového počtu 129 křesel. Toto skóre jim dávalo jistotu absolutní většiny.
2012 - podpis Edinburghské dohody
Salmond pochopil volební výsledek pro svou stranu jako jasný vzkaz od voličů, že má mandát k dalšímu postupu při prosazování myšlenky nezávislosti země. Převedeno do praxe, alfa omegou počínání šéfa skotské vlády se stalo referendum o nezávislosti. Po složitém vyjednávání s Londýnem se nakonec podařilo sjednat úmluvu, podle níž právo vyhlásit takový plebiscit je v kompetenci skotského parlamentu. Stvrzenku jednání dala Edinburghská dohoda - podepsaná mezi Salmondem a Davidem Cameronem v říjnu 2012.
Důležitý mezník pro všechny příznivce skotské nezávislosti nastal 14. listopadu 2013. V ten den totiž skotský parlament jednomyslně schválil vyhlášení všelidového hlasování v otázce samostatnosti země. A kampaň obou táborů se mohla naplno rozběhnout…