Rasmussen: Rusko hrozba není, Islámský stát ano

Brusel – Rusko pro členské země NATO nepředstavuje bezprostřední hrozbu, protože dobře ví o odhodlání Aliance ke kolektivní obraně. Během diskuse v bruselském středisku Nadace Carnegie to uvedl končící generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Jednoznačně také podpořil vojenský zásah proti organizaci Islámský stát (IS) na území Sýrie a Iráku. S IS se – na rozdíl od Ruska – vyjednávat nedá, uvedl šéf NATO.

V projevu, který diskusi předcházel, Rasmussen prohlásil, že západní liberální demokracie musí společně čelit silám, které mají v úmyslu podkopat principy osobní svobody, demokracie, vlády zákona a respektu k lidským právům. Zdůraznil, že IS není stát, ale teroristická skupina. Odsoudil nejen vraždy západních novinářů a humanitárních pracovníků, ale také hromadné zabíjení tisíců obyvatel v oblasti. Rasmussen sice zdůraznil, že není právní expert, nicméně se domnívá, že podle Charty OSN chování IS vojenský zásah opravňuje.

NATO ale neplánuje přímé vojenské zapojení do operací, chystaných koalicí několika zemí. Aliance je připravena, pokud o to požádá vláda v Bagdádu, pomoci s výcvikem iráckých bezpečnostních sil. Lepší výměna zpravodajských informací má pak členským zemím pomoci vyrovnat se s hrozbou plynoucí z návratu některých bojovníků IS zpět do jejich mateřských zemí v Evropě.

Generální tajemník zdůraznil, že Aliance, která na nedávném summitu ve Walesu rozhodla o některých svých změnách, je připravena reagovat na bezpečnostní hrozby z jihu i východu. Na rozdíl od Ruska, které by podle Rasmussena okolo Ukrajiny stále mohlo přispět k uklidnění situace, se ale s IS vyjednávat nedá.

„Jsme v bojové linii nové bitvy - bitvy mezi tolerancí a fanatismem, mezi demokracií a totalitarismem, mezi otevřenými a zavřenými společnostmi,“ prohlásil Rasmussen ve svém zřejmě posledním velkém veřejném vystoupení v roli šéfa NATO. Od počátku příštího měsíce jej v křesle generálního tajemníka vystřídá Jens Stoltenberg z Norska.

Rasmussenův čas v čele NATO se krátí
Zdroj: ČTK/PA/Peter Macdiarmid

Rusko svým chováním okolo Krymu a na východě Ukrajiny porušilo všechny mezinárodní smlouvy a pravidla, která od konce studené války udržovala v Evropě mír, míní Rasmussen. Připomněl také Moldavsko a Gruzii, kde Rusko stejně jako na Ukrajině využívalo ekonomický tlak a vojenskou sílu k vyvolání nestability. „Obávám se, že ruským zájmem je založit další, dlouhodobý, zmrazený konflikt v oblasti. Myslím, že dlouhodobou ruskou ambicí je obnovit zónu vlivu v blízkém zahraničí a zabránit sousedním zemím v euroatlantické integraci s NATO a EU,“ poznamenal Rasmussen v následné debatě. V projevu zopakoval, že do Aliance jsou dveře otevřené pro všechny, kdo si přejí stát se členy a splní technické předpoklady. Připomněl v této souvislosti také západní Balkán s tím, že významným dalším krokem by mohlo být přijetí Černé Hory.

I když Rusko porušilo své mezinárodní závazky a nelegálně vojensky zasáhlo na Ukrajině, není pro spojence bezprostřední hrozbou, řekl také generální tajemník NATO. „Rusko ví, že máme článek pět Severoatlantické smlouvy, který spojence chrání,“ řekl. Aby bylo takové varování věrohodné, NATO ve svých východních členských zemích posílilo obranná opatření, připomněl.