Eichler: Islamisté pro nás představují vážnou hrozbu

Praha – „Islamisté jsou velmi vážná hrozba. Ostatně se toho dotkl i Barack Obama, když řekl, že pokud Islámský stát necháme v klidu a necháme islamisty rozšiřovat své aktivity, mohli by se stát vážnou bezpečnostní hrozbou nejen pro Ameriku, ale pro jakýkoliv evropský stát,“ řekl analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler. Americký prezident ve včerejším projevu k národu zdůraznil, že nebude teroristy tolerovat, a zároveň dodal, že právě Spojené státy by měly stanout v čele široké mezinárodní koalice, která proti islamistům vzniká. Jak komplexní je Obamův plán a kam se za 13 let od 11. září 2001 posunul mezinárodní boj proti terorismu?

Americký prezident Barack Obama představil další postup Spojených států vůči tzv. Islámskému státu. Zdůraznil, že teroristy tolerovat nebude. V Iráku by nově mělo působit asi 1 500 amerických vojáků – pomáhat budou s výcvikem i obranou ambasády v Bagdádu. Obama chce také nově pomoci s výcvikem umírněným syrským povstalcům, kteří bojují nejen proti Islámskému státu, ale i proti prezidentovi Bašáru Asadovi. Jak komplexní je Obamův plán a kam se za 13 let od 11. září 2001 posunul mezinárodní boj proti terorismu? Na otázky odpovídá analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Eichler:

Eichler: Islamisté pro nás představují vážnou hrozbu (zdroj: ČT24)

Jsou Spojené státy opravdu připravené na ty akce, o kterých Barack Obama mluvil?

Ano, jsou na to připraveny. Barack Obama to má pečlivě zkonzultováno s vojenskými elitami, svůj postup mu doporučovali i generálové, připravovalo se na to mnoho vojáků. 

Obama tvrdí, že může tuto akci spustit bez amerického kongresu, je to pravda?

Ano, může ji spustit, protože se nejedná o vyhlášení války nějakému konkrétnímu státu, tak jako to provedl jeho předchůdce George Bush mladší v roce 2003, když vtrhl do Iráku. Saddám Husajn byl tenkrát velkou hrozbou, byl to šéf státu, kterého bylo potřeba svrhnout. Ale Obama o něco takového neusiluje. Nejde tam s cílem přeměňovat region, svrhávat vládu a dosazovat vlády nové. Toto není klasická válka, bude to spíš dlouhodobá letecká kampaň proti teroristickým silám. Obama zdůraznil, že tam nepošle žádné pozemní vojáky. Nebude to mise okupačního charakteru, jako třeba v Afghánistánu nebo hlavně pak v Iráku.

Měl Obama na vybranou, nebo toto bylo jediné možné řešení?

Názorů je víc, ale Obama vychází z toho, jak těžké je dědictví války v Iráku. Tato válka a následná okupace společně s pozdější vojenskou přítomností v Afghánistánu stála dohromady, podle některých údajů, až tři triliony amerických dolarů. USA tehdy přišly o 4 500 vojáků a odhaduje se, že v Iráku zahynulo minimálně 150 tisíc civilistů, podle některých britských údajů to bylo až 600 tisíc. To vše tu nadále působí. Není možné jít do další mise srovnatelné s tím, co byl Irák. 

Po útocích 11. září 2001 se terorismus v očích Američanů smrskl jen na al-Káidu. Po smrti Usámy bin Ládina už se to změnilo? 

Ty údery tenkrát přišly, protože Spojené státy dělaly tzv. backing, tedy podporu vlád států, které islamisté považovali za odpadlické. Zejména pak Saúdské Arábie, nebo v té době režim generálů Mubaraka v Egyptě nebo Mušarafa v Pákistánu. Proto taky nebylo náhodné, že mezi těmi 19 atentátníky na palubě letadel dominovali lidé ze Saúdské Arábie (14) Pákistánci, Egypťané a jeden Alžířan. 

Ale dnes je ta situace poněkud jiná. Tehdy útočili na USA, protože je považovali za tzv. vzdáleného nepřítele, tedy far enemy, který podporoval tyto zdiskreditované vlády. Dnes to šlo dál, dnes se dotčenými uraženými cítí nejenom muslimové těchto konkrétních zemí, ale i muslimové žijící například ve Francii, Británii, Španělsku, Itálii. Cítí se být příliš na okraji. Ti jdou získávat ostruhy právě do Sýrie a potom se vrací s aureolou velmi zkušených protiamerických bojovníků. Dnes se musíme bát těchto lidí. 

Muslim
Zdroj: ČTK/AP/Petros Karadjias

V mešitách to začínalo, tam jim postupně vymývali mozky a říkali jim, že za jejich utrpení může ten nenasytný Západ, který z nich všechno vysává, a oni kvůli tomu žijí na okraji. Na okraji žije podle nich nejenom muslimská populace v těch samotných arabských státech, ale i ti, kteří žijí na předměstích v Londýně, Paříži atd. Druhá etapa je, že je posílají do těch bojových míst, kde získávají další zkušenosti. 

Takže potenciální hrozba pro Evropu míří z Arabského poloostrova, žoldáci odsud mohou být vysláni do evropských měst? 

Je to velmi vážná hrozba. Ostatně se toho dotkl i Barack Obama, když řekl, že nemá žádné konkrétní poznatky ze zpravodajských služeb, že by teď hrozil nějaký útok na Spojené státy. Ale hned dodal, že pokud ten Islámský stát necháme v klidu a necháme je rozšiřovat své aktivity, mohli by se stát vážnou bezpečnostní hrozbou nejen pro Ameriku, ale pro jakýkoliv Evropský stát. 

Neukázalo 11. září, že zpravodajské služby zklamaly?

To se tenkrát říkalo, ale to byl mýtus. Teroristické aktivity byly dlouhodobě sledovány, zpravodajské služby o nich měly přehled a varovaly tehdejšího prezidenta i viceprezidenta. Ovšem tehdejší viceprezident Dick Cheney jim jasně řekl, co chce slyšet. Chtěl tenkrát slyšet, že Irák má program výroby zbraní hromadného ničení a že Saddám Husajn byl zapleten do přípravy teroristických útoků. Nic jiného slyšet nechtěli. Zpravodajské služby poznatky měly, nezklamaly.

Od útoků na Spojené státy uplynulo přesně 13 let. Pachatelé z řad islámských radikálů tehdy unesli celkem čtyři linková letadla amerických společností. První dva stroje narazily do mrakodrapů Světového obchodního střediska v New Yorku a třetí do budovy Pentagonu ve Washingtonu. Čtvrtý stroj se zřítil nedaleko Pittsburghu. Celkem přišlo o život na 3 000 lidí včetně 19 únosců.

Vydáno pod