Evropané ve východním konfliktu? Donbasem zní francouzština i španělština

Doněck - Tuzemská média již několikrát zveřejnila informace o účasti českých bojovníků v rusko-ukrajinském konfliktu. Bojující Češi ovšem nejsou zdaleka jedinými Evropany, kteří si stoupají na obě strany barikád. Jak informuje BBC, v Donbasu zní i francouzština, němčina nebo italština.

Občané ze (západo)evropských zemí stojí zhruba ve stejném poměru jak na straně kyjevských vojsk, tak na straně samozvaných východoukrajinských republik. K účasti v konfliktu na rusko-ukrajinském pomezí je potom ženou především vyhrocené ideologické postoje: nacionalismus, šovinismus, boj proti globalizaci i údajnému ukrajinskému fašismu.  

Francouzská média v polovině srpna uvedla, že na východ odešly dvě desítky francouzských občanů. Minimálně čtyři z nich stojí na straně rebelů, přičemž se jedná i o osoby s bezprostřední vojenskou zkušeností – veterány afghánské války. Rusko považují za hráz proti globalizaci a liberalismu, které viní z poklesu významu národních hodnot a ze ztráty francouzské suverenity. Podle BBC je jejich hlavní úlohou poskytovat bojový výcvik dalším zahraničním rekrutům.

Dominantní je ale především účast dobrovolníků z Ruska, kterou (na rozdíl od přítomnosti ruských vojáků) nepopírá ani Moskva. Dobrovolníky často rekrutuje radikální ruská pravice a pro jejich boj se vžil termín ruský džihád. Jedna z mnoha náborových organizací pro boje na Ukrajině sídlí například ve Voroněži; přes sociální síť VKontakte, ruskou verzi Facebooku, ji řídí muž, který si říká Jevgenij. „Každý den dostávám desítky přihlášek do našich ozbrojených skupin. Zanechají tu jména, kontaktní informace, důvod k přihlášce,“ říká. Každý nováček dostává svou zbraň přímo od velitele rebelů – většinou jde o kalašnikovy.

Španělská účast? Dík za podporu v boji proti Francovi

Povstalecký vůdce Alexandr Zacharčenko před čtrnácti dny uvedl, že mezi jeho dobrovolníky slouží také Turci nebo Rumuni. V řádu desítek se potom počítá účast bojovníků ze Srbska – se separatisty je spojuje solidarita pravoslaví i nepřátelství vůči NATO.

Německo na straně rebelů eviduje minimálně jednoho svého občana, bývalou zdravotní sestru Margaritu Zeiglerovou, jež podle vlastních slov nemůže „nečinně přihlížet tomu, jak ukrajinští fašisté vraždí civilisty“. Jako historický dík potom svůj boj proti Kyjevu pojímají dobrovolníci ze Španělska; chtějí se odvděčit Sovětskému svazu za podporu, kterou poskytoval bojovníkům proti Francovi během španělské občanské války.

Interbrigadisté: Právě španělská občanská válka založila novodobou tradici dobrovolné účasti ve válečných konfliktech, když se jí během tří let bojů (1936–1939) zúčastnilo více než třicet tisíc zahraničních dobrovolníků. V rámci interbrigád (odtud název interbrigadisté) bojovali na straně levicových republikánů proti jednotkám generála Francisca Franca, materiálně je podporoval Stalinův Sovětský svaz.

Zahraniční dobrovolníci působí i na straně vládních sil – a i zde figurují Francouzi. Bojovník Gaston Besson, který se definuje jako levicový revolucionář, v červnu prohlásil, že každý den dostává žádosti dalších bojovníků – zejména ze Skandinávie. V dobrovolnické jednotce Azov, jíž BBC označuje za krajně pravicovou, tak vedle Bessona slouží i švédský střelec Mikael Skillt. Pod ukrajinskou zástavou bojuje kvůli víře v „sílu bílé rasy“ a původně chtěl zasáhnout i do syrských bojů na straně Bašára Asada, který se podle něj postavil na odpor „mezinárodnímu sionismu“.

Příslušníkem Azova je pak i italský dobrovolník Francesco; svůj domov prý našel již „mezi ukrajinskými nacionalisty“ na barikádách kyjevského Majdanu. Na straně ukrajinské vlády se bojů účastní také lidé z Polska i Spojených států.