Brusel – Summit lídrů zemí Evropské unie ovládlo téma ukrajinské krize. Členské státy se shodly na přípravě dalších protiruských sankcí. Rozšíření postihů má zvýšit tlak na prezidenta Vladimira Putina, aby Moskva přestala podporovat separatisty bojující proti ukrajinským vojákům na východě země. S krokem souhlasí Spojené státy, Česká republika je ještě posoudí.
Evropa znovu přitvrdí vůči Rusku. Chystá třetí kolo sankcí
Hlavy států osmadvacítky hodlají přitvrdit v sankcích i přes obavy, že dopad na ekonomiky jednotlivých států bude rovněž tvrdší. Ostřejší sankce vůči Moskvě mají zadat Evropské komisi. Týkat by se měly finanční, technologické a energetické.
Ke zostření sankcí je v Bruselu vyzval prezident Ukrajiny Petro Porošenko, varoval unijní představitele, že konflikt by mohl přerůst v regulérní rusko-ukrajinskou válku. Po jednání prohlásil, že EU přistoupí k „sektorovým sankcím třetí fáze, které by měly zajistit úspěch mírového plánu ukrajinského prezidenta.“
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky mají být konkrétní návrhy na posun podoby sankcí připraveny už v pondělí. Česká vláda o nich poté bude jednat a podle Sobotky si ČR vyhradila právo s částí návrhu nesouhlasit, pokud by znamenal třeba nepřiměřeně velké hospodářské škody.
Evropská unie podle Porošenka dnes demonstrovala svou jednotu, ale také solidaritu s Ukrajinou. Porošenko přijel do Bruselu ve chvíli, kdy NATO i mnohá západní hlavní města otevřeně hovoří o ruském vojenském zásahu na východě Ukrajiny. Většina z prezidentů a premiérů, kteří při příchodu na summit mluvili s novináři, posílení sankcí podporovala, někteří velmi tvrdými slovy. Například český premiér Bohuslav Sobotka ale zpřísnění sankcí neprosazoval, žádal naopak diskusi o efektivitě dosavadního unijního přístupu.
Bohumil Vostal z Bruselu: EU chystá tvrdší sankce proti Rusku (zdroj: ČT24)
Ukrajinský prezident také novinářům řekl, že v polovině září předloží ukrajinskému parlamentu k ratifikaci asociační smlouvu s EU. Porošenko doplnil, že ještě do konce roku by Ukrajina měla získat další miliardu eur (asi 28 miliard korun) evropské makrofinanční pomoci. Část z těchto peněz přitom bude poskytnuta formou grantu.