Erupce na Islandu začaly, letadla ale stále létají

Reykjavík – Islandské úřady dopoledne zvýšily varování pro letecké společnosti před erupcí sopky Bárdarbunga z předposledního (oranžového) stupně na nejvyšší (červený) stupeň. Učinily tak poté, co z vulkánu začalo unikat menší množství lávy. Po sedmi hodinách ale červený stupeň odvolaly, nyní opět platí oranžový. Nynější opatření znamená, že letadla mohou po získání povolení trasu nad neklidným vulkánem využít. Podle vulkanologa Vladislava Rappricha by se neměl opakovat stejný scénář jako v roce 2010, kdy sopečný prach vulkánu Eyjafjallajökull narušil leteckou dopravu v Evropě. Problém by ale nastal, pokud by erupce probudily i nedalekou sopku Askja.

Odborníci hlásí asi kilometrovou puklinu v lávovém poli Holuhraun. Z praskliny na několika místech vytéká láva, explozivní aktivita je ale malá a sopečný prach ihned v místě erupcí dopadá na zem. Islandský meteorologický úřad ohlásil první výrony lávy asi v 2:00 SELČ. Puklina je podle všeho v blízkosti řetězce starých kráterů. Následkem erupcí už roztálo odhadem 30 až 40 milionů kubických metrů ledu.

Vulkanolog Vladislav Rapprich ale nepředpokládá, že se bude opakovat scénář z roku 2010, kdy sopečný prach vulkánu Eyjafjallajökull narušil leteckou dopravu v Evropě. Na základě dosavadního vývoje událostí podle něj k chrlení popela možná vůbec nedojde. „Tím, že už sopka začala vypouštět lávu, tak se bude snižovat tlak v magmatickém krbu. Na ledovci se zároveň začaly projevovat krátery, takže voda, kterou magma taví, někudy vytéká. Pravděpodobnost, že by to byla explozivní erupce se sopečným mrakem, se tímto momentem snížila,“ řekl České televizi.

Vulkanolog: Pokud se probudí Askja, bude scénář mnohem horší

Bárdarbunga je s nadmořskou výškou 2009 metrů druhým nejvyšším vrcholem Islandu a od vulkánu Eyjafjallajökull se liší. „Není to jedna sopka pokrytá ledovcem, je to komplex, kde se vedle velkého kráteru táhne po úbočí vulkánu řada puklin. Většina sopečné aktivity, a to i v nedávné minulosti, probíhala na tomto vulkánu právě z puklin na svazích, ne z hlavního kráteru.“ Hlavní část magmatu se nyní tlačí severovýchodně od hlavního kráteru. Do budoucna by se Rapprich spíše obával toho, aby žíla nedospěla až k magmatickému krbu nedaleké sopky Askja, „což už by byl horší scénář“.

Askja naposledy vybuchla v roce 1961. Nejničivější erupce ale nastala v roce 1875, kdy popel zasahoval až do stratosféry. Kaldera sopky se tehdy propadla a vzniklo jezero Öskjuvatn. Sever Islandu po erupci opustilo velké množství lidí. Oblast kolem sopky připomíná měsíční krajinu a byla proto využívaná i během tréninku programu Apollo pro přípravu kosmonautů.

Výbuch sopky Eyjafjallajökull před čtyřmi lety paralyzoval leteckou dopravu nad polovinou kontinentu. Vzdušný prostor se tehdy uzavíral bez ohledu na koncentraci popelu v ovzduší. Dnes by se ale podle mluvčího českého Řízení letového provozu (ŘLP) Richarda Klímy měly zavírat oblasti pouze s vysokým obsahem popela, který létání znemožňuje. Ve druhé oblasti s nižší koncentrací by letecký provoz čekala omezení a v poslední s nejnižší koncentrací by se létalo bez omezení. Čeští dispečeři situaci sledují, konkrétní opatření ale budou přijata teprve v případě erupce islandské sopky, dodal.