Novým tureckým prezidentem je dosavadní premiér Erdogan

Ankara - Podle zatím neoficiálních výsledků zvítězil v nedělních tureckých prezidentských volbách dosavadní premiér Recep Tayyip Erdogan. Získal 51,96 procent všech hlasů, a stane se tak prvním tureckým prezidentem zvoleným v přímé volbě. Volební účast přesáhla 76 procent.

Erdogan: Z premiérského do prezidentského křesla (zdroj: ČT24)

Šedesátiletý Erdogan, který vládne zemi více než 11 let, zvítězil již v prvním kole voleb. Společný kandidát dvou největších opozičních stran Ekmeleddin Ihsanoglu získal jen 38,33 procenta hlasů. Na třetím místě skončil Kurd Selahattin Demirtas se ziskem 9,71 procenta. Volební účast dosáhla 73 procent.

Už v neděli večer prohlásil Erdogan po zveřejnění předběžných výsledků, že národ dal najevo svou vůli. Ohlásil také novou éru národního usmíření. Erdoganův triumf už uznal i nejsilnější opoziční kandidát. Premiér bude nyní muset rezignovat na svou funkci a jmenovat svého nástupce. Funkční období nového prezidenta začíná 28. srpna.

„Dnes znovu zvítězila vůle národa, znovu zvítězila demokracie,“ řekl Erdogan v povolebním projevu tisícům svých oslavujících příznivců z balkonu ankarského sídla své strany. Zdůraznil, že si lidé vybírali hlavu státu přímo, zatímco až dosud ji volil parlament. Z toho podle analytiků může v budoucnu pramenit posílení prezidentského úřadu, o nějž se Erdogan může snažit.

„Končíme jednu éru a načínáme novou,“ prohlásil nově zvolený prezident, podle nějž začíná doba národního usmíření. Turecko je v současnosti rozděleno na příznivce proislámského kurzu a ty, kteří preferují sekulárnější charakter společnosti z éry před Erdoganovým nástupem. „Říkám to ze srdce. Pojďme dnes zahájit dobu nového společenského usmíření, zanechme staré diskuse ve starém Turecku,“ pronesl.

Opozice nenašla dostatečně charizmatického kandidáta, který by se premiérovi postavil. Sedmdesátiletý Ihsanoglu, někdejší generální tajemník Organizace islámské spolupráce a mezinárodně uznávaný znalec islámské kultury, podle průzkumů neměl šanci Erdogana ohrozit.

Opozice se zároveň obávala možných volebních manipulací, které mohly premiérův triumf usnadnit. Šéfka skupiny pozorovatelů OBSE Aasa Lindestamová řekla, že hlasování ve volebních místnostech, které kontrolovala, proběhlo hladce. Agentura Dogan uvedla, že v provincii Sanliurfa na jihovýchodě země byl zatčen muž, který chtěl odevzdat hned několik hlasů pro Erdogana. Na policejní stanici pak údajně propukly potyčky mezi zástupci vládní strany a opozice.

Erdoganův plán: prezidentský systém a vydržet v úřadě do roku 2023

Erdogan se před volbami jasně vyjádřil, že jeho cílem po případném zvolení do úřadu bude výrazné posílení prezidentských pravomocí. Je totiž toho názoru, že prezidentský systém po vzoru Spojených států by se pro Turecko hodil více než současná parlamentní forma demokracie. Erdoganovi kritici dávají najevo obavy, že taková změna zřízení by vedla ještě k většímu posílení autoritativních prvků stávajícího režimu. „Erdogan nebude 'normální' prezident,“ napsal deník Sabah blízký vládě. „Bude hrát rozhodující politickou roli, protože bude zvolen lidem, a tudíž bude moci ovládat vládu a určovat, jak bude vedena AKP,“ zdůraznil turecký list.

Nepopiratelným faktem je, že svými příznivci je Erdogan čím dál tím častěji považován za nejvýraznější politickou osobnost novodobých tureckých dějin, která co do významu „šlape na paty“ i samotnému Atatürkovi, ikonickému zakladateli Turecké republiky, jež vznikla v roce 1923. A právě v době, kdy uplyne sto let od této klíčové události, chce být Erdogan na vrcholu své státnické kariéry. „Cíl 2023“ - stálo na jeho předvolebních plakátech.

Podle ústavy může být turecký prezident zvolen ve dvou po sobě jdoucích funkčních obdobích, Erdoganovi tedy nic nebrání v tom, aby v roce 2019 po vypršení pětiletého mandátu znovu kandidoval.

Vydáno pod