Ženeva – Nasazení nejnovějšího léku proti smrtelnému viru ebola výrazně urychlilo uzdravení americké zdravotnice a lékaře. A stav nakažených se pomalu lepší. Řada odborníků ale předčasný optimismus zatím brzdí. Naději získat nad tropickou horečkou alespoň částečnou převahu totiž kalí několik věcí. Předně fakt, že slibný lék je zatím experimentální a byl vyzkoušen pouze na opicích. Světová zdravotnická organizace proto svolává speciální komisi lékařských etiků.
Lékaři mírní nadšení ze séra proti ebole. Chystá se etická komise
Existuje nový lék proti ebole? (zdroj: ČT24)
Zdravotnické kapacity z celého světa budou příští týden stát před těžkou otázkou: je možné ihned začít využívat lék, jehož účinky na lidi dosud nebyly dostatečně vyzkoušeny a potvrzeny? K jasnému rozhodnutí je tlačí v tuto chvíli už nejhorší epidemie eboly v historii. Počet obětí v západní Africe se pomalu blíží k tisícovce, s projevy nemoci bojuje dalších 1 700. Pozornost světa – a především lékařů – se ale nyní upíná hlavně ke dvěma z nich.
Americká zdravotnice Nancy Writebolová a americký lékař Kent Brantly podobně jako desítky dalších zahraničních lékařů pomáhali přímo v zasažených oblastech. Navzdory znalosti a dodržování všech bezpečnostních opatření se u nich před několika dny objevily typické příznaky: malátnost, vysoká horečka, svalové křeče.
Brantlyho stav se devět dní po nakažení ebolou prudce zhoršoval. Muž mohl stěží dýchat a řada jeho orgánů byla ohrožena. Zkušený doktor situaci vyhodnotil neomylně a po telefonu se pro jistotu naposledy rozloučil se svou manželkou. Nakonec na sobě jako první člověk vyzkoušel experimentální sérum. To, co se posléze stalo, označují mnozí jeho kolegové za zázrak.
Kent Brantly a Nancy Writebolová
Už druhý den po podání léku se Brantly sám osprchoval a absolvoval cestu z Afriky do americké Atlanty. Svět obletěly záběry Brantlyho, kterak sám vystupuje z auta před nemocnicí. V té době už řada lékařů tušila, že vakcína s názvem ZMapp může být úspěšná. Zda se ale jeho stav zlepšil skutečně díky léku, zatím není jasně dokázané.
Původně se přitom Brantly chtěl vakcíny vzdát kvůli své kolegyni Nancy Writbolové. Její stav byl sice o trochu lepší, po výsledcích Brantlyho ale lékaři nakonec zajistili nové sérum také pro ni a převezli ji do Atlanty. „Nancy dostala druhou dávku. Situace je ale taková, že to na ni nemělo stejný vliv jako na Kenta,“ zmínil šéf organizace SIM Bruce Johnson. Léčba devětapadesátileté zdravotnice je podle lékařů náročnější především proto, že je starší než Brantly.
Úřady se snaží šířit osvětu různými způsoby
O nasazení ZMapp se rozhodne příští týden
S ohledem na osud zmíněné dvojice nyní startují debaty týkající se etických otázek. Firma Mapp Biopharmaceutical ze San Diega, která sérum vyrábí, v pondělí oznámila, že začala vyjednávat s vládními a obchodními partnery o navýšení výroby. Přípravek ZMapp byl označen za potenciální lék na ebolu v lednu, avšak sama firma přiznává, že na lidech není vyzkoušen.
Zástupkyně WHO Marie-Paule Kienyová oznámila, že organizace svolává na příští týden experty na etiku medicíny s úkolem rozhodnout, zda je správné využívat lék, jehož účinnost na lidech ještě není stoprocentně potvrzena. „V případě této epidemie se ocitáme v nezvyklé situaci. Máme zde nemoc s vysokou úmrtností, bez vyzkoušeného léku nebo vakcíny. Musíme se na to, jak máme postupovat, zeptat odborníků na lékařskou etiku,“ sdělila.
- K výrobě produktu ZMapp byly použity protilátky vypěstované díky uměle vytvořené, speciální odrůdě tabáku. Testy dílčích složek vakcíny ukázaly až 100procentní účinek u opic, v jejichž krvi byla ebola přítomna 24 hodin. Podle CNN současný lék zabraňuje viru, aby napadal další nové buňky. Díky tomu se ebola v těle nešíří dál a postupně ji oslabuje přirozený imunitní systém člověka.
Anthony Fauci, ředitel amerického Národního centra pro infekční nemoci: „Dostupnost protilátky, její množství, počet léčebných cyklů, vše je hrozně omezené. V podstatě to nemáme s čím porovnat, vzhledem k tomu, že ji na člověku použili poprvé. Je příliš brzo dělat závěry. Důležité je dostat pod kontrolu současnou epidemii v zemích západní Afriky… Co se týče léku, tak v současnosti žádný není. Určitě žádný ověřený.“
Erica Ollmann-Saphirová, bioložka podílející se na vývoji protilátky proti ebole: „Spojili jsme všechny vědce na světě zabývající se ebolou do jediné studie. Každý přispívá svými znalostmi a zdroji, s cílem najít tu nejlepší možnou léčbu a vytvořit její zásoby pro případ dalšího propuknutí eboly, tak aby byla připravená pro pacienty a lékaře. Během pěti let budeme schopni říci: Na tenhle virus máme lék.“
Podle středečních údajů WHO stoupl v západní Africe počet obětí krvácivé horečky způsobené virem eboly přes 900. Celkem WHO již eviduje přes 1700 případů nakažení virem eboly a varuje před nedostatečným opatřením. Epidemie vypukla v únoru v Guineji a hlavně kvůli čilým přeshraničním stykům místního obyvatelstva se rozšířila i do Sierry Leone a Libérie. Vůbec poprvé se virus objevil v 70. letech v dnešním Kongu. Minulá vážná epidemie v roce 2000 postihla Ugandu, kde se nakazilo 425 lidí. Polovina z nich zemřela.
Světová zdravotnická organizace zahrnuje virus ebola do čtvrté (tedy nejvyšší) rizikové skupiny patogenů. Infekce z této skupiny představují pro člověka extrémní nebezpečí a jsou lehce přenosné. Pro většinu zástupců této skupiny také platí, že zatím není k dispozici efektivní léčba nebo bezpečná prevence. Mezi tyto patogeny patří kromě eboly také:
- filovirus Marburg (podobné projevy i úmrtnost jako v případě eboly)
- horečka Lassa (taktéž patří mezi krvácivé horečky. Je zákeřný tím, že ve většině případů má velmi nenápadný průběh)
- nebo vir Herpes B (napadá zejména nervovou soustavu)