Ebola by v Evropě narazila hlavně kvůli chladu, říkají experti

Praha – Nejen hygienické návyky většiny obyvatel či úroveň zdravotnictví, ale třeba také chladnější počasí. To jsou největší rozdíly mezi západní Afrikou a vyspělým světem, které by v případě rozšíření nedokázala obejít ani obávaná epidemie eboly. Experti oslovení ČT24 se shodují v tom, že by krvácivá horečka typu ebola-zaire, která si ve třech afrických státech vyžádala kolem 700 obětí, neměla být pro Středoevropany výraznou hrozbou.

K přenosu ji stačí málo: kontakt skrze jakékoliv tělesné sekrety, tedy potem, krví, slzami, slinami, močí nebo třeba spermatem. Virus však potřebuje také mimořádně teplé počasí přes 30 stupňů, které panuje právě v oblastech rovníkové Afriky. „Podmínky, aby tady setrval tento typ viru, prakticky nejsou,“ zmiňuje primářka kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.

Důvod, proč infekce kosí především obyvatele střední Afriky, je také hojná přítomnost kaloňů. Tito savci druhově příbuzní netopýrům jsou totiž považováni za původního hostitele nemoci. Právě tzv. rezervoár nemoci, tedy její rozšíření u zvířat, je podle Roháčové další důležitou podmínkou pro masové šíření.

Před přehnanými obavami varuje také ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber. „V dnešním globalizovaném světě může velmi snadno dojít k tomu, že by někdo infikovaný odcestoval do Evropy. Nicméně pokud my víme a kam naše poznatky sahají, ten virus potřebuje teplé prostředí. V Evropě by se rozhodně neměl šířit tak rychle a neměl by tady tak snadno přežívat,“ tvrdí lékař.

Na rozdíl od africké reality jsou navíc státy Evropy schopné zavést přísné karanténní podmínky při prvním podezření na výskyt eboly. Příkladem může být nedávné šíření koronaviru SARS. Onemocnění, které smrtelně napadá horní cesty dýchací, se od podzimu 2012 jednotlivě přenášelo napříč světem a nakazilo 30 lidí. Případy byly kromě Francie hlášeny ze Saúdské Arábie, Jordánska, Británie nebo Německa. Do května 2013 zemřelo 18 osob, z nich 11 v Saúdské Arábii. „Tehdy se udělala opravdu výrazná celosvětová mimořádná opatření a skutečně se té epidemii podařilo zabránit. Ale poměrně velká ostražitost je samozřejmě na místě i nyní,“ doplnila Roháčová.

Nakaženým mohou sami lékaři ulevit, ale ne je vyléčit

Proti ebole, podobně jako zmiňovanému koronaviru, zatím není znám účinný lék ani očkování. Lékaři tak nakaženému pacientovi musí pouze pomáhat od symptomů, zavodňovat a podporovat jeho imunitní systém. „Ta léčba je zaměřována na zástavu krvácení, podporou oběhu, zavodňování a tak dále. Ta komplexní léčba je velmi pečlivá, ale v řadě případů to stejně neodvrátí fatální dopad,“ dodává primářka z Nemocnice Na Bulovce.  

Strach z nemoci nicméně v posledních dnech přesto zavládl ve Spojených státech. Právě dva Američané se nakazili při pomoci v zasažených oblastech, proto USA své dobrovolníky ze západní Afriky už stahují. Kvůli podezření na kontakt se smrtícím virem byla také zavřena jedna americká ambulance. „Měli jsme podezření, že jeden z pacientů, který do ambulance přišel včera, mohl být přenašečem nemoci. Dotyčný zůstane v izolaci, dokud nebudeme mít víc informací,“ říká vedoucí oddělení prevence Katie Passaretti.

Ve Velké Británii se kvůli rychle se šířící epidemii sešel krizový štáb. Vláda vyzývá k ostražitosti. Ebola se už přenesla i do nejlidnatější africké země – Nigérie. Minulý pátek na letišti v Lagosu zkolaboval a zemřel liberijský úředník.

Podle čtvrtečních údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupl v západní Africe počet obětí krvácivé horečky způsobené virem eboly na 729. Za pouhé čtyři dny zároveň přibylo 57 nově nakažených. Celkem WHO již eviduje 1 323 případů nakažení virem eboly a varuje před nedostatečným opatřením. Epidemie vypukla v únoru v Guineji a hlavně kvůli čilým přeshraničním stykům místního obyvatelstva se rozšířila i do Sierry Leone a Libérie. Vůbec poprvé se virus objevil v 70. letech v dnešním Kongu. Minulá vážná epidemie v roce 2000 postihla Ugandu, kde se nakazilo 425 lidí. Polovina z nich zemřela.