Berlín - Kreml a Berlín údajně potají jednali o mírovém řešení ukrajinského konfliktu. Mezi hlavní cíle patřila stabilizace hranic a poskytnutí finanční pomoci, kterou měla zajistit nová dohoda o plynu. Rusové by také přestali podporovat povstalce. Mezinárodní společenství by ale muselo na oplátku uznat, že Krym nadobro patří Rusku. A Ukrajina by do budoucna nesměla usilovat o členství v NATO. Alespoň to píše britský list Independent, nicméně německá vláda takové nařčení odmítá.
„Krym za plyn“. Putin s Merkelovou prý tajně jednali o míru na Ukrajině
Výměnou za Krym a další sliby by byl Putin údajně ochoten nebránit novým obchodním vztahům Ukrajiny s Evropskou unií, které zakotvuje dohoda podepsaná před několika týdny mezi Kyjevem a Bruselem. Rusko by také na základě údajného německo-ruského plánu muselo ukončit finanční a vojenskou podporu různých separatistických skupin působících na východě Ukrajiny.
Ukrajina by rovněž měla dostat novou dlouhodobou nabídku dohody s ruskou energetickou firmou Gazprom, týkající se budoucích dodávek a cen plynu. Nyní žádná dohoda o dodávkách plynu neplatí, protože Ukrajina odmítá zaplatit dluh a uznat vyšší ceny. Panují obavy, že nebude mít dost plynu před začátkem zimy.
Kyjev by se mohl dočkat i odškodného ve výši miliard dolarů za to, že si Rusko po anexi Krymu už nebude pronajímat přístav Sevastopol pro svoji černomořskou flotilu.
Merkelová v roli prostředníka? Dlouhodobá záležitost
Německá kancléřka se snaží zprostředkovat mír na Ukrajině už delší dobu. Byla třeba u toho, když se začátkem června tehdy nově zvolený ukrajinský prezident Petro Porošenko sešel s Putinem na okraj oslav 70. výročí vylodění spojenců. V té době ale panovala podle německých médií mezi státníky přímo mrazivá atmosféra. Otázka ovšem je, zda to nebylo jen „na oko“.
V červenci se oba státníci setkali v Riu de Janeiro před finálovým zápasem fotbalového šampionátu, kde se shodli na tom, že na Ukrajině je třeba co nejrychleji vyhlásit klid zbraní mezi vládní armádou a separatisty a také je nutné okamžitě zahájit rozhovory kontaktní skupiny, která by mohla pomoci s vyřešením krize.
GALERIE
Angela Merkelová, Petro Porošenko a Vladimir Putin
Havárie letadla jako čára přes rozpočet
Snahy německé kancléřky Merkelové ujmout se role vyjednávačky mezi Putinem a Porošenkem ale podle deníku The Independent přerušilo sestřelení letadla malajsijských aerolinií 17. července nad východní Ukrajinou. Diplomaté blízcí jednáním nicméně prohlašují, že kontroverzní „německý mírový plán je stále na stole“. „Jednání byla zastavena kvůli havárii letu MH17, ale očekává se, že budou obnovena, jakmile bude tragédie vyšetřena,“ uvedli diplomaté.
Německá vláda ale podobné spekulace rezolutně popřela. „Tyto zprávy jsou zcela nepodložené,“ konstatovala mluvčí německé vlády Christiane Wirtzová. Nalézt co nejrychleji řešení je ale pro Němce důležité, Rusko je totiž jeho největší obchodní partner, připomíná britský list.
Angela Merkelová a Vladimir Putin
„Nikdo nechce další studenou válku“
Za vlády Merkelové rusko-německé spojenectví posilovalo – tedy do chvíle, než došlo k tragédii letu MH17. Do té doby Merkelové kabinet hospodářské sankce tak moc neprosazoval, z obchodních i diplomatických důvodů. „Je to dohoda Merkelové. Ona jednala na toto téma přímo s Putinem. Potřebuje tento spor vyřešit, ani Německo, ani Rusko nechce ochlazení vzájemných vztahů. Nikdo nechce další studenou válku,“ podotkl zdroj blízký jednání.
Některé z největších německých firem operují právě v Ruské federaci, která kupříkladu představuje jeden z největších evropských automobilových trhů. A míří tam i další – malé a střední podniky, upozorňuje Independent. Rusko poskytuje v současné době zemím Unie celou třetinu dodávek zemního plynu přes plynovody vedoucí přes Ukrajinu, Německo má ale svůj vlastní bilaterální plynovod vedoucí přímo do Ruska, což ho činí méně zranitelným než ostatní evropské země.