Brusel/Washington - Na sankční seznam Evropské unie se nově dostaly tři ruské firmy a osm osob, mezi nimiž je třeba Putinův vicekancléř Alexej Gromov nebo oligarchové Arkadij Rotěnberg, Jurij Kovalčuk a Nikolaj Šamalov. „Myslím, že oligarchové začínají být velmi nervózní. Oni samozřejmě zbohatli proto, že se podílejí na budování tohoto režimu,“ řekl v Horizontu editor Rádia svobodná Evropa Brian Whitmore. Moskva poslední vlnu amerických a unijních hospodářských sankcí odsoudila, sankce podle ní nevyhnutelně povedou k vyšší ceně energie na evropských trzích.
Na sankční seznam EU přibyl Putinův vicekancléř a několik oligarchů
Na unijním sankčním seznamu už je celkem 95 osob a 23 ruských firem. Sankce zřejmě začnou platit ve čtvrtek, tedy přesně dva týdny po sestřelení malajsijského letadla na východě Ukrajiny, na jehož palubě zemřelo všech 298 lidí.
Na sankční seznam EU přibyly:
OSOBY: 1) Alexej Gromov, Putinův vicekancléř
2) Arkadij Rotěnberg, oligarcha
3) Jurij Kovalčuk, oligarcha
4) Nikolaj Šamalov, oligarcha
5) Oksana Čigrinová, vládní mluvčí samozvané Luhanské lidové republiky
6) Boris Litvinov, předseda „Nejvyššího sovětu Doněcké lidové republiky“
7) Sergej Abisov, ministr vnitra krymské regionální vlády dosazené Moskvou
8) Konstantin Malofejev, podnikatel poskytující finanční a hmotnou podporu povstalcům
FIRMY: 1) Ruská národní komerční banka
2) Almaz-Antej, zbrojařský koncern
3) Dobroljot, letecká společnost, dceřiná firma Aeroflotu provozující linky na Krym
Nové unijní sankce se budou týkat přístupu na finanční trhy, obchodu se zbraněmi a dodávek vyspělých technologií pro ropný průmysl. Zasáhnout mají i obchod se zbožím dvojího určení pro civilní i vojenský sektor. Přijatá opatření se týkají pouze nových kontraktů, nikoliv již uzavřených smluv. Nepoznamenají tedy například francouzský prodej výsadkových lodí Mistral Rusku.
Asie? Podle expertů to budou mít firmy ze sankčního seznamu těžké i tam
Podle expertů to budou mít ruské banky a firmy, na které se vztahují západní sankce, to těžké i v Asii, kam se obracejí při hledání náhradních finančních zdrojů. Asijští investoři se totiž do transakcí s dotčenými podniky nechtějí příliš pouštět.
„Sankce budou mít dva velké dopady na ruskou ekonomiku. První je samozřejmě finanční, protože ruské subjekty nebudou mít přístup na západní trhy. A bez nich nemohou ruské podniky přežívat. Druhý důsledek je možná ještě zajímavější – jde o technologický problém, protože ruské firmy nebudou schopné bez pomoci Západu energeticky zajišťovat to, co zajišťovaly v minulosti. Myslím si, že by sankce přeci jen mohly zatlačit na Vladimira Putina. Těžko ale říct, jestli je ruský prezident pragmatik, nebo ideolog,“ prohlásil v Horizontu Whitmore.
GALERIE
videogallery_461148
Kreml si posvítí na ruské peníze v daňových rájích
Moskvě se bude nyní hodit každý rubl. Pomocí nového zákona si chce došlápnout na ruské peníze v daňových rájích. „Nový zákon určuje, že všechny příjmy ruských daňových rezidentů budou se muset danit podle ruských zákonů. A ne se schovávat v daňových rájích,“ podotkl Anton Siluanov, ruský ministr financí.
Ruská diplomacie o unijních sankcích
„Zdá se, že Evropská unie je ochotna přistoupit na vážné ekonomické důsledky kvůli realizaci pochybných geopolitických plánů, a přitom ne vlastních. Brusel v zápalu sankcí vytváří z vlastní vůle překážky pro další spolupráci s Ruskem v takové mimořádně důležité oblasti, jakou je energetika. Je to nerozvážný, nezodpovědný krok. Nevyhnutelně povede k růstu cen na evropském energetickém trhu.“
USA i Unie reagují prostřednictvím nových sankcí na roli Moskvy v ukrajinské krizi. Podle nich Kreml pomáhá separatistům a nesnaží se napětí snižovat. Nové americké sankce zasáhnou ruskou energetiku, obchod se zbraněmi i bankovní sektor. Americké ministerstvo financí konkrétně uvedlo, že zavádí sankce proti ruským bankám VTB, Ruské zemědělské bance a Moskevské bance. V seznamu organizací vystavených americkým sankcím jsou nově i petrohradské Spojené loděnice.
Sankce ocenilo ukrajinské ministerstvo zahraničí. „Rozšíření sankcí ukázalo, že Evropa si uvědomuje rozsah zločinů, jichž se s podporou a bezprostřední účastí Ruska dopouštějí teroristé v Doněcké a Luhanské oblasti,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení. „Ukrajina je vděčna EU a dalším státům včetně USA, Kanady a Japonska za solidaritu s ukrajinským národem,“ praví se v prohlášení. „Jejich postoj napomáhá obnově míru a stability v našem státě i v celém regionu,“ uvedlo ministerstvo. Od Ruska prý Kyjev očekává nikoli prázdná prohlášení, ale odpovědné činy.
Vztahy mezi USA a Ruskem se ještě zhorší, varuje Moskva
Moskva reagovala oficiálně až dnes. „Na vykonstruovanost a nelegitimnost protiruských sankcí přijímaných Spojenými státy jsme upozorňovali nejednou,“ uvádí ruská diplomacie. „Taková rozhodnutí Washingtonu nepřinesou nic jiného než další komplikace v rusko-amerických vztazích a vytvoření krajně nepříznivého ovzduší v mezinárodních záležitostech, v nichž součinnost našich zemí mnohdy hraje rozhodující úlohu,“ konstatuje ministerstvo zahraničí.
Obviňuje přitom americkou vládu, že to ona a kyjevské vedení jsou odpovědní za „tragický vývoj událostí na Ukrajině“. „Ne Rusko, nýbrž kyjevský režim a jeho zaoceánští kmotři nesou vinu na rostoucím počtu obětí mezi civilním obyvatelstvem východních regionů,“ tvrdí ministerstvo. Bílému domu vyčítá, že „zakrývá krvavou operaci kyjevské armády“.
Proruští separatisté hlídají trosky malajsijského letadla
Norsko vůči Rusku přitvrdí, Austrálie nikoli
Odhodlání přidat se k rozšíření protiruských sankcí dnes dalo najevo Norsko, přestože není členem EU a s Ruskem spolupracuje zejména v energetické oblasti. Naproti tomu Austrálie, která dříve sankce proti Rusku zavedla, se do jejich nynějšího zpřísnění zatím zapojit nechce.
Česká ekonomika je „v suchu“, sankce by na ni neměly mít zásadní vliv
Podle české vlády vycházejí nové sankce z opatření doporučených v závěrech mimořádné červencové vrcholné schůzky EU v Bruselu. O rozsahu a podobě sankcí se následně intenzivně jednalo na unijní půdě. „Česká vláda během vyjednávání úspěšně prosazovala, aby sankce nedopadly na obchod s civilním zbožím a týkaly se pouze vojenských dodávek. Vzhledem k tomu, že Česká republika se ve vztahu s Ruskem soustředí primárně na civilní dodávky, nově dohodnuté sankce nebudou mít žádný zásadní vliv na českou ekonomiku,“ uvádí se v prohlášení českého kabinetu (čtěte víc).
Omezení mají platit prozatím rok, do tří měsíců je Evropská unie zhodnotí, především ale s ohledem na kvalitu a přesnost jejich právního podložení.