Moskva – Ostrými slovy reagovalo Rusko na nové americké a evropské sankce, které postihují řadu klíčových ruských firem. Podle prezidenta Vladimira Putina sankce přivedou rusko-americké vztahy do slepé uličky a poškodí je. Podobná opatření mají podle šéfa Kremlu efekt bumerangu. Ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že nehodlá strpět vydírání a „vyhrazuje si právo na odvetná opatření“.
Moskva: Sankce svědčí o krachu americké strategie na Ukrajině
Ruská diplomacie označila americké sankce za „primitivní pokus pomstít se za to, že situace na Ukrajině se nevyvíjí podle amerických představ“. Vyjádřila také rozčarování nad tím, že Evropská unie „podlehla americkému vydírání“ a navzdory vlastním zájmům se rozhodla rozšířit své sankce proti Moskvě, které však poškodí i členské státy EU. „Hanebná a neopodstatněná snaha svalit na Rusko vinu za občanskou válku v sousední zemi, která se stala důsledkem hluboké vnitřní krize (…), svědčí o krachu strategie USA a jejich kyjevských klientů násilím zpacifikovat rozsáhlou lidovou nespokojenost,“ praví se v prohlášení ruské diplomacie. Bílý dům prý „fakticky podněcuje ke krveprolití“ a cynicky se pokouší zbavit vlastní odpovědnosti „hrubým překrucováním faktů“. Hovořit jazykem sankcí s Ruskem je prý neužitečné, k ničemu dobrému to nepovede, jen k hořkému rozčarování. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov pohrozil Washingtonu „bolestnou a ostrou“ odpovědí. „Ve Washingtonu převládá logika vnucování své politické vůle jiným státům. Tato logika je chybná a odsouzená k neúspěchu,“ řekl Rjabkov.
Na sankčním seznamu americké vlády se objevila řada klíčových ruských firem, například ropný monopol Rosněfť, banky Gazprombank a Vněšekonombank, finanční a investiční společnost Novatek a řada ruských zbrojovek, včetně firmy Kalašnikov, obří uralské zbrojovky Uralvagonzavod a výrobce vojenské raketové a radiolokační techniky Almaz-Antej. Jakékoli obchodní kontakty s těmito firmami americká vláda svým občanům zakazuje. Na americký sankční seznam se nedostal ruský plynárenský gigant Gazprom, který se výrazně podílí na zásobování Evropy zemním plynem. Sankce Evropské unie budou nově moci postihovat ruské i další podniky, které finančně či materiálně podporují kroky podkopávající nebo ohrožující ukrajinskou suverenitu, celistvost a nezávislost. Evropští lídři chtějí mít konkrétní seznam hotový do konce měsíce.
Premiér Dmitrij Medvěděv se na zasedání vlády nechal slyšet, že „sankce proti Rusku bohužel nijak nepomohou Ukrajině“, ale naopak hrozí růstem protiamerických a protievropských nálad. Rusko také bude nuceno více utrácet na obranu a hledat náhradu za dovážené technologie. „Prostě se vracíme do 80. let (…) a to je smutné,“ řekl Medvěděv.
„Sankce USA proti předním podnikům obranného průmyslu jsou nezákonné a svědčí jen o neférové konkurenci na trhu,“ prohlásil vicepremiér Dmitrij Rogozin, který má ve vládě na starosti zbrojovky. „Tak či onak, Američanům se už nepodaří zastavit program přezbrojení ruské armády a námořnictva,“ ujistil. To se prý týká i vývozu ruských zbraní. Sankce proti ruské státní ropné společnosti Rosněfť jsou nezákonné, protože firma nemá žádný vztah k ukrajinské krizi, řekl šéf Rosněfti Igor Sečin, který doprovází prezidenta Vladimira Putina na cestě po Latinské Americe. Podle Sečina sankce poškodí akcionáře amerických firem a bank, které se společností Rosněfť spolupracují. Rozšíření sankcí označil za „pokus USA zhoršit hospodářskou situaci ruských občanů“.
Analytik Chris Weafer:
„Účelem sankcí jsou především negativní titulky a zvýšení tlaku na Rusko. Sankce jsou pečlivě vymyšlené - zahrnují velká a známá jména, ale vlastně nemají takový vliv na jejich obchod.“
Rosněfť
Rozhodnutí summitu EU o nových sankcích proti Rusku naopak přivítal ukrajinský prezident Petro Porošenko. Posílí podle něj ukrajinskou svrchovanost, celistvost a nezávislost. K amrickým sankcím se překvapivě nevyjádřil, ačkoliv právě ty se jeví mnohem důraznější než ty unijní. Premiér Arsenij Jaceňuk považuje nové unijní a americké sankce za důkaz, že se Moskvě nepodařilo Ameriku a Evropu rozeštvat.
Po oznámení sankcí výrazně klesají akcie na moskevské burze. Burzovní index MICEX v úvodu obchodování ztrácel 2,5 procenta, největší ruská ropná společnost Rosněfť dokonce šest procent. Ztrátám se nevyhnul ani druhý největší producent plynu, společnost Novatek. Jeho akcie odepisovaly zhruba 5,5 procenta. Ztráty se ale v obou případech později zmírnily. Obavy z dopadů sankcí jsou znát i na devizovém trhu - rubl k dolaru klesl o jedno procento.
Gazprombank uvedla, že funguje normálně, zajišťuje veškeré požadavky klientů a americké sankce na stabilitu jejích financí a operací nemají vliv. Šéf jiné bankovní společnosti, ruské bankovní dvojky VTB, Andrej Kostin ovšem podotkl, že americké restrikce jsou nepřiměřené, a varoval před potenciálně ničivými důsledky pro světový finanční systém. Společnost Alfa Bank uvedla, že nejnovější americké sankce představují hrozbu v tom, že by Evropa mohla USA následovat a uvalit stejná omezení na výpůjčky z evropských bank.
GALERIE
videogallery_458387