Irák: Povstalci prý ovládli strategickou rafinérii, Kurdové uvažují o odtržení

Bagdád/Irbíl – Sunitští povstalci v Iráku tvrdí, že ovládli klíčovou rafinérii v Bajdží. Informoval o tom server britské stanice BBC. Zprávu ale popřel irácký ministr zahraničí Hošjar Zebarí, uvedla katarská televize Al-Džazíra. Americký ministr zahraničí John Kerry mezitím dorazil do Kurdistánu. Požádal tamní představitele, aby se aktivně podíleli na politice Bagdádu. Prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání nicméně v rozhovoru pro CNN naznačil, že Kurdové uvažují o odtržení. Do Bagdádu dnes také dorazili první američtí vojenští poradci, kteří mají místním jednotkám pomoci v boji s islamisty.

Horizont 24: Od června zahynulo v Iráku přes 1000 lidí (zdroj: ČT24)

Organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) už čtrnáct dní postupuje k irácké metropoli Bagdádu a za „svou“ prohlásila celou severní provincii Ninive. O víkendu pak vzbouřenci obsadili několik měst v provincii Anbár. Do jejich rukou padly rovněž všechny hraniční přechody do Jordánska a Sýrie. Irácké armádě se zatím nepodařilo ofenzivu odrazit, pouze zpomalit.

Nejnověji hlásí rebelové ovládnutí rafinérie v Bajdží severně od hlavního města. Jak upozornil server BBC, komplex zpracovává zhruba třetinu irácké ropy a kvůli bojům, které se o něj v posledních dnech vedly, už byl zaveden přídělový systém na palivo. Mluvčí vzbouřenců údajně prohlásil, že rafinérie bude nyní předána místním kmenům, aby ji spravovaly. To popírá irácký ministr zahraničí Zebarí, podle něhož mají stále rafinérii pod kontrolou irácké speciální síly.

S mobilizací začalo i Jordánsko při společné hranici s Irákem
Zdroj: Mohammad Abu Ghosh/ČTK/ZUMA

Kontrola nad rafinérií je klíčová, pokud chtějí rebelové udržet dobyté pozice a zásobovat energií druhé největší irácké město Mosul, poznamenal zpravodaj BBC Jim Muir. ISIL tím také získá přístup k ropným produktům, jež může zpeněžit.

Ruský vyslanec při OSN Vitalij Čurkin vyzval Radu bezpečnosti, aby prošetřila pravdivost zpráv, podle kterých ISIL z prodeje ropy financuje svou teroristickou činnost. „Z médií se dovídáme, že teroristické skupiny ovládly ropná pole a jsou schopné ropu prodávat zahraničním partnerům. To se rovná finančnímu terorismu, jinak se to nedá vyjádřit. Myslíme si, že by to měla Rada bezpečnosti považovat za vážnou věc,“ konstatoval Čurkin. Odborníci považují ISIL za finančně nezávislou skupinu, která je jednou z nejbohatších na světě.

Americké ministerstvo obrany oznámilo, že v irácké metropoli se nyní nachází téměř polovina ze 300 poradců a příslušníků speciálních jednotek, jejichž vyslání slíbil minulý týden prezident Barack Obama. Další čtyři týmy speciálních jednotek mají dorazit v příštích dnech. Američané rovněž plánují až 35 průzkumných letů, které mají Iráčanům poskytnout informace potřebné k potlačení povstalců.

Armáda bombardovala Bajdží, 19 mrtvých

V Bajdží se zřejmě neodehrávají boje pouze v areálu rafinérie. Představitelé města ohlásili, že irácké letectvo časně ráno bombardovalo několik čtvrtí a že při útocích zahynulo nejméně 19 civilistů včetně žen a dětí. Televize Irakíja naproti tomu informovala, že všech 19 obětí byli „teroristé“. Cílem útoku byli údajně radikálové, kteří se skrývali v domech mezi civilisty.

Podle OSN zahynulo v Iráku jen za červen přes 1 000 lidí, většina z nich byli civilisté. Stali se většinou oběťmi bojů mezi tamní armádou a sunnitskými povstalci.

O napjaté situaci včera s iráckým premiérem Málikím jednal šéf americké diplomacie John Kerry. Dohodli se, že je potřeba co nejdříve sestavit novou vládu – měla by vzniknout do 1. července. Kerry irácké vedení přesvědčoval, aby vytvořilo co nejširší vládní koalici s účastí všech etnických a náboženských skupin, a zmírnil tak napětí (celá zpráva).

„Irák čelí velké hrozbě a iráčtí lídři musí tuto hrozbu uchopit s veškerým nebezpečím. Blízká budoucnost země závisí na rozhodnutí, které učiní iráčtí lídři v příštích týdnech,“ nechal se slyšet americký ministr. Podle agentury Reuters se navíc v diplomatických kruzích hovoří o tom, že USA jsou otevřené Málikího rezignaci. Parlamentní volby na konci dubna sice vyhrál, koaliční partnery se mu ale od té doby najít nepodařilo.

Kurdský prezident: Jak dlouho to máme ještě vydržet?

Dnes přijel Kerry do Kurdistánu, aby jednal s tamními lídry. Šéf diplomacie USA prý během návštěvy poděkoval Kurdům za „spolupráci v bezpečnostní oblasti“, kdy v posledních několika dnech jejich jednotky úspěšně odrážely útoky islamistických ozbrojenců.

Kurdové obývají tři autonomní severovýchodní irácké provincie. Také se postavili proti sunnitským radikálům a brání provincii Kirkúk. Ta je nejdůležitějším místem těžby ropy na severu Iráku. Americký ministr zahraničí místní politiky vyzval, aby se aktivně podíleli na sestavování vlády a aby vybrali prezidenta, který bude schopný hájit nejen zájmy Kurdů, ale celého Iráku.

Současný kurdský prezident Barzání však není se situací v zemi spokojen. „Irák se zjevně rozpadá a je zřejmé, že centrální vláda ztratila kontrolu nade vším. Hroutí se vše, armáda i policie. To jsme nezavinili my a nemůžeme se stát rukojmími neznáma. Je čas, aby Kurdové rozhodli o své budoucnosti,“ řekl Barzání v rozhovoru pro americkou televizi CNN. Naznačil, že Kurdové uvažují o odtržení od Iráku.

Sunnitští radikálové z ISIL
Zdroj: ČT24/ČTK/ABACA

Barzání si myslí, že smír s Bagdádem je možný jenom tehdy, najdou-li společnou řeč sunnité a šíité a bude-li ve vládě panovat skutečné partnerství. „Situace je ale velmi komplikovaná a ten, kdo za to může, musí odstoupit,“ zdůraznil Barzání s odkazem na úřadujícího premiéra Málikího. „To on je velitelem armády a buduje ji na základě loajality nikoli k celé zemi, ale k sobě. Dělá si monopol na moc a toto je výsledek,“ míní kurdský lídr.

Vydáno pod