Bagdád – Irák požádal Spojené státy, aby zahájily letecké údery proti islamistům z organizace ISIL, kteří obsazují sever země. O situaci v Iráku má dnes jednat s představiteli Kongresu americký prezident Barack Obama, který pomoc Bagdádu zvažuje, vyslání vojáků ale předem vyloučil. Irácký premiér Núrí Málikí dnes také ohlásil protiofenzívu proti sunnitským radikálům a „obnovení národní jednoty“, což byla jedna z Obamových podmínek pro americkou pomoc. Německo a Británie dnes varovaly před možnými teroristickými útoky ve svých zemích.
Irák požádal USA o nálety na pozice sunnitských radikálů
„Irák oficiálně požádal Washington o pomoc v souladu s bezpečnostní dohodou (s USA) v podobě leteckých úderů proti teroristickým skupinám,“ řekl novinářům v saúdskoarabské Džiddě irácký ministr zahraničí Hošjar Zibarí. Žádost potvrdil i šéf náčelníků štábů americké armády generál Martin Dempsey. „Je v našem národním zájmu bránit se ISIL, kdekoli na ně narazíme,“ odpověděl Dempsey na otázku, zda by Američané měli irácké žádosti vyhovět.
Spojené státy v pondělí oznámily vyslání lodě USS Mesa Verde do Perského zálivu s 550 muži a letouny Osprey, které jsou schopny startovat a přistávat jako helikoptéra.
Bojuje se o rafinerii v Bajdži
Rozporuplné informace mezitím přicházejí ohledně bojů o největší iráckou ropnou rafinerii v Bajdži. Zatímco armáda tvrdí, že objekt vybojovala zpět, podle agentury Reuters jej mají sunnitští radikálové z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) ze 75 procent pod kontrolou. Provoz podniku je od úterka zastaven a zahraniční zaměstnanci byli evakuováni. Radikálům se také znovu podařilo přiblížit těsně k hlavnímu městu Bagdádu. „Máme situaci v Tall Afaru, Sámaře a Bajdží pod kontrolou,“ sdělil armádní mluvčí na tiskové konferenci. Tvrdil, že většina oblastí v okolí Tall Afaru je osvobozená a že radikálové z ISIL v Bajdží byli poraženi.
Núrí Málikí:
„Už jsme vstřebali prvotní neúspěchy a začali jsme s naší vlastní ofenzivou. Znovu přebíráme iniciativu a vracíme úder. Dál budeme na ozbrojence ostře útočit.“
V televizi dnes vystoupil irácký premiér Núrí Málikí a řekl, že vláda se po porážce minulý týden ujala iniciativy a že události z minulého týdne pomohly Iráčanům obnovit národní jednotu. „Byli jsme schopni zastavit útok a ničení. Zahájili jsme protiofenzívu,“ sdělil Málikí. Obrátil se také na vůdce iráckých kmenů a vyzval je, aby „se odvrátili od vrahů a zločinců, kteří šíří program diktovaný ze zahraničí“. Podle agentury AFP se však islamistům podařilo na severu země dobýt několik vesnic v severní provincii Saláhaddín. O život přitom přišlo asi 20 civilistů.
GALERIE
videogallery_451566
Bajdží, kde se zpracovává ropa těžená na severu Iráku, leží asi 200 kilometrů severně od Bagdádu na silnici mezi metropolí a Mosulem. Ten dobyli radikálové z ISIL už minulé úterý. O dobytí Bajdží se pokusili před týdnem a tlačí se dále k Bagdádu.
Zpravodaj ČT Jakub Szántó:
„Vypadá to tak, že rafinerie Bajdži, jakožto hlavní rafinerie celého Iráku, je jejich hlavním cílem nejen z toho důvodu, že se snaží poškodit iráckou ekonomiku, ale snaží se podobně jako v Sýrii ovládnout rafinerii, a získat tak další finanční prostředky, které budou potřebovat na obou frontách, jak v Iráku, tak v Sýrii.“
Už v úterý úřady avizovaly, že výpadek rafinerie v Bajdží, která na domácí trh dodávala něco přes čtvrtinu petroleje, benzinu a topného oleje, bude třeba nahradit dovozem. Dlouhodobá odstávka se projeví v přerušování dodávek elektrického proudu, potížemi v zásobování pohonnými hmotami, což přispěje k chaosu v Iráku.
Do bojů proti ISIL se hlásí šíitští dobrovolníci
O situaci v Iráku bude jednat Obama s Kongresem
O zhoršující se situaci má jednat prezident Spojených států Barack Obama s nejvyššími představiteli Kongresu. V oblasti Perského zálivu operují dvě americké letadlové lodě se stovkami příslušníků námořní pěchoty, kteří by mohli být nasazeni k podpoře případné americké operace na pomoc irácké vládě. Kvůli zhoršení situace vyšlou Američané vojáky k ochraně své ambasády.
- Obyvatel Iráku Nuri Mussawi: „Já jsem byl vždycky proti americké přítomnosti v Iráku. Ale teď musím změnit názor. Ameriku doslova prosím o pomoc. Naše armáda nemá tak dobré vybavení jako ta jejich. Například nemáme stíhačky, bezpilotní letadla, radary… ani tak dobré zbraně. Naše vláda musí oficiálně požádat Západ o pomoc.“
Bojovníci ISIL s údajnými zajatými iráckými vojáky
Situace v Iráku je přitom pro cizince velmi nebezpečná. Indická vláda oznámila, že ztratila kontakt se 40 dělníky, kteří pracovali na stavbách a zřejmě byli uneseni na severu Iráku. Mluvčí indického ministerstva zahraničí dnes řekl, že úřadu se nepodařilo skupinu kontaktovat. Indická televize informovala také o 46 indických zdravotních sestrách, které prý uvázly v nemocnici v Tikrítu. Jejich nadřízení a armáda je tam prý zanechali bez pomoci.
Také Turecko usiluje o vydání několika desítek svých občanů z Iráku. Minulý týden bylo na severu země uneseno 31 řidičů kamionů a padesátka zaměstnanců konzulátu v Mosulu. Turci jsou podle dnešní zprávy také mezi 60 lidmi unesenými poblíž Kirkúku.
Nástupce Usámy bin Ládina? Podle některých lídr ISIL
Bojovníci ISIL přitom tvoří nejnebezpečnější světovou džihádistickou organizaci. Na sedm tisíc jich ovládá území od syrského Aleppa až po okraje iráckého Bagdádu. Jejich lídrem je už čtyři roky abú Bakr al-Bagdádí, vysokoškolsky vzdělaný nekompromisní šiřitel globálního džihádu. Muž, který je pro americké zpravodajské služby lákavým soustem, bývá často nazýván i bezohledným zabijákem či neviditelným šejkem. Svou tvář totiž skrývá i před svými stoupenci.
Efektivní taktika bombových útoků vynesla al-Baghdádího vzbouřencům v Sýrii pověst nejtvrdších protivníků Asadova režimu. Odměna 10 milionů dolarů za jeho hlavu jen dokazuje, za jak velkou hrozbu ho Západ považuje.
Vůdce ISIL abú Bakr Bagdádí
Radikálové se poučili z chyb předchůdců - zabraná města normálně fungují
Konflikt v Iráku má ale především náboženský charakter. Komentátor iDNES Teodor Marjanovič podotýká, že irácký premiér Núrí Málikí se nesnažil život minoritních sunnitů zlepšit a teď na to doplácí. „Sunnitská část společnosti se k nim obrátila o pomoc, protože se cítí marginalizována. (…) Malíkí v tomto ohledu pokazil vše, co mohl, a nahnal strach sunnitům v provinciích severozápadně od Bagdádu. Lidé mají strach poté, co Američané zbrkle odešli, a nevidí jinou možnost než vyjít vstříc této v zásadě alkaidistické skupině, která říká: 'My se o vás postaráme,'“ upozornil Marjanovič.
Komentátor iDNES Teodor Marjanovič
„Situace, že Írán pomáhá bagdádské vládě, nasvědčuje nejen tomu, že se zde rýsuje občanská válka na území polorozpadlé Sýrie a polorozpadlého Iráku, ale větší regionální válka, která může mít velké implikace do budoucna. (…) Západ nyní nemá moc možností chytrých variant.“
Přitom sunnité nemají důvod být s postupem radikálů nespokojeni. Ukazuje se, že města, která drží pod kontrolou, normálně fungují. „Popelářské vozy jezdí, bariéry, které odstraňovaly nebezpečí před sebevražednými útoky, jsou pryč. Lidé mohou zase chodit po ulicích. Dokonce i křesťanské kostely fungují,“ připomněl. Lidé prý mají dovoleno i dívat se na fotbal. Sunnité se tak snaží neopakovat chyby předchůdce Zarkávího, který nedovolil žádnou svobodu. „Skupina ISIL na to jde velmi chytře, poučili se ze svých předchozích chyb, a proto bude pro západní státy i bagdádskou vládu velmi těžké toto zvrátit,“ podotkl.
Také Saúdská Arábie se obává, že v Iráku vypukne občanská válka. Její ministr zahraničí princ Fajsal ibn Abdal Azíz Saúd dnes řekl, že situace se rychle zhoršuje a je mimořádně nebezpečná. Íránský prezident Hasan Rouhání prohlásil, že Írán bude bránit muslimská svatá místa v Iráku před vrahy a teroristy.
Kdy ofenzíva začala a jak pokračuje?
Začátkem ledna ISIL ovládl Fallúdžu (asi 60 kilometrů západně od metropole Bagdádu) a částečně dobyl Ramádí (metropole převážně sunnitské provincie Anbár). Před pár dny obsadil severní provincii Ninive včetně jejího správního střediska Mosulu a poté i Tikrít, správní středisko provincie Saláhaddín, asi 150 kilometrů severně od Bagdádu.
Čeho chtějí radikálové z ISIL dosáhnout?
Organizace ISIL, která vznikla z irácké odnože teroristické organizace al-Káida, chce ustavit na severu Sýrie a Iráku islámský stát a spoléhá na podporu sunnitských kmenů. V Sýrii drží území východní provincie Dajr az-Zaur, kde se těží ropa. Podle některých názorů nebrala irácká vláda nebezpečí ISIL dlouho vážně.
Má irácká vláda dostatečnou kapacitu bezpečnostních složek?
Papírově ano. Irácké bezpečnostní složky čítají asi 193 000 vojáků a na 500 000 policistů a členů polovojenských jednotek. ISIL má údajně nejméně 15 000 bojovníků, řada z nich jsou vojáci svrženého Saddámova režimu. Irácká armáda se ale stále formuje a například má jen velmi omezený stav letectva. Podle některý názorů mohla být chyba, že USA, které Irák opustily koncem roku 2011, pomáhaly budovat armádu podle západního vzoru.
Útoky radikálů hrozí i v Evropě, varuje před nimi Británie a Německo
Německo a Velká Británie řeší hrozbu teroristického útoku. Podle tamních kontrarozvědek představují nebezpečí navrátilci ze Sýrie i domácí radikální islamisté. „Nesouhlasím s těmi, kteří si myslí, že se nás to netýká a že pokud chce někdo nastolit extremistický islámský režim uprostřed Iráku, není to naše věc. Ti lidé se snaží zabrat území a zároveň plánují útoky na nás zde doma, ve Spojeném království,“ prohlásil britský premiér David Cameron v parlamentu, kde hovořil o postupu radikálů ISIL v Iráku. Ohlásil dnes také navýšení pomoci lidem prchajícím před boji v Iráku ze dvou na pět milionů liber (z 69 milionů na 172 milionů korun). Cameron také uvedl, že v řadách ISIL bojuje 400 lidí z Británie. Právě návratu lidí z bojů na Blízkém východě se obává mnoho evropských zemí. Zapojeni jsou do nich také Francouzi, Belgičané nebo Němci.
GALERIE
videogallery_451665
I Německo patří mezi země, které by se mohly stát terčem teroristického útoku ze strany islámských radikálů, řekl na tiskové konferenci v Berlíně předseda Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) Hans-Georg Maassen. Podle něj představují velké riziko němečtí občané, kteří se zapojili do občanské války v Sýrii, ale i lidé, kteří podlehli radikální propagandě. Do Sýrie podle odhadů kontrarozvědky BfV odjelo bojovat proti režimu prezidenta Bašára Asada kolem 320 německých občanů. Zhruba stovka z nich se již vrátila do vlasti. BfV také zaznamenal v posledním roce značný nárůst počtu členů salafistických sdružení v Německu, která usilují o zavedení islámského pořádku v zemi. Podle úřadu se k této skupině loni hlásilo zhruba 5 500 lidí, o tisíc víc než v roce 2012. Nejsilnější je tato skupina v oblasti Bonnu a Kolína nad Rýnem.
Vydáno pod