Výročí Tchien-an-men: V Hongkongu svíčky, v Pekingu policie

Hongkong/Peking - Asi 200 tisíc lidí se sešlo v Hongkongu na tradičním shromáždění se svíčkami. Připomněli si 25. výročí masakru na pekingském náměstí Tchien-an-men. O život tehdy přišlo několik tisíc lidí a další úřady zadržely. V kontinentální Číně provázejí výročí přísná bezpečnostní opatření.

Hongkong je jediným místem v Číně, kde se může konat shromáždění připomínající výročí masakru. Na jaře tu navíc bylo otevřeno první muzeum zasvěcené 4. červnu 1989. Každý rok se tisíce obyvatel Hongkongu a čím dál tím víc Číňanů z pevninské Číny schází 4. června ve Viktoriině parku, aby si se svíčkami v ruce připomněli oběti z náměstí Tchien-an-men. „Hněv i slzy z tohoto masakru jsou stále velmi silně přítomné v naší paměti,“ prohlásil Lee Cheuk Yan, předseda Svazu na podporu demokratického hnutí v Číně.
  
V týdnech před výročím zákroku policie v Číně zadržela desítky aktivistů, disidentů a dalších kritiků režimu, kteří skončili buď ve vazbě, nebo v domácím vězení, případně byli vykázáni z metropole.

Barbora Šámalová, zpravodajka ČT

„Jakékoli pokusy o připomenutí událostí z roku 1989 úřady potlačují hned v zárodku. Už týdny zavírají disidenty, aktivisty a příbuzné obětí. Amnesty International eviduje minimálně 66 zatčených. Úřady také cenzurují sociální sítě a blokují některé servery. V posledních dnech je to ještě citelnější než obvykle. Blokují třeba gmail. Dnes se výrazně zpomalilo internetové připojení.“

Alice Rezková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky

„Čínská vláda se snaží preventivně postupovat vůči jakýmkoli informacím, které by budily vášně. Obava je z toho, že by mohly vznikat spontánní aktivity. V Číně jsou dnes naprosto běžné, denně proběhne 250 až 500 různých malých demonstrací v rozsahu od deseti do 10 tisíc lidí, ale naštvanost se nešíří. Cílem čínské vlády je udržovat klid.“

Táňa Fischerová, předsedkyně Českého helsinského výboru

„Opozice to má v Číně stejně těžké jako kdykoli jindy, v zemi vládne tvrdá ruka a strach – a mladší generace už je konzumní. V tomto prostředí se velmi těžko daří jakýmkoli lidským právům a žádostem o uvolnění.“

„Na náměstí se nic neděje – podle očekávání. Většina společnosti je totiž rezignovaná, takže o toto výročí nejeví větší zájem. Náměstí hlídá nepřetržitě policie celý rok. Ze všech stran je obehnané bariérami. Dá se na něj vejít jen zvláštními vchody s rentgenem na detektor kovů,“ konstatovala zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Na náměstí se také nesmí natáčet. „V ulicích se pohybují vojáci, ale to má souviset s teroristickými útoky, k nimž došlo v minulých měsících,“ dodává Šámalová. 

O událostech, které se staly před 25 lety, vědí podle Šámalové jen ti vzdělanější mladí Číňané, kteří se kupříkladu pohybují na sociálních sítích. „Především jde o mladé v Pekingu, kterým o tom řekli rodiče. Obecně platí, že čím dál od Pekingu, tím menší povědomí a také menší zájem, protože tam lidé ani v roce 1989 přesně nevěděli, co se stalo,“ podotkla Šámalová. V hodinách dějepisu se ale mladí nic nedozvědí – nanejvýš, že šlo o kontrarevoluci. „Dnešní Číňané mají ale určitě více možností než jejich rodiče a prarodiče, což má velký význam, mají dostatek všeho konzumního zboží, mají přístup na internet – byť cenzurovaný,“ říká Šámalová.

Čína nedovoluje žádnou veřejnou diskusi o tom, co se před 25 lety stalo, a vláda nikdy nezveřejnila základní informace o zákroku včetně počtu obětí, který podle odhadů dosáhl několika set až tisíc (více o potlačení protestů čtěte zde). Úřady nicméně povolily příbuzným některých ze zabitých navštívit jejich hroby - ovšem jen s policejní eskortou, uvedla Čang Sien-ling, členka skupiny, která vede kampaň za práva obětí zákroku.

„I když 25 let je dlouhá doba, jako příbuzná, jako matka mám pocit, že se to stalo teprve včera,“ dodala Čang, jejíž syn Wang Nan byl mezi zabitými. „Ta rána je pořád hodně hluboká. A i když teď možná proléváme méně slz než v minulosti, naše odhodlání je jen silnější,“ dodala. „Musíme bojovat až do konce. Musíme prosadit spravedlnost pro naše blízké.“

S Čang Sien-ling hovořila zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová - více čtěte: Matka oběti z Tchien-an-men: Vláda se bojí pravdy, vrah nechce přiznat vinu.
  
Oficiální verze událostí šířená Pekingem zní, že protesty vedené studenty měly za cíl svrhnout vládnoucí komunistickou stranu a uvrhnout Čínu do chaosu. Vůdci protestu ale tvrdí, že jen žádali větší demokracii a svobodu a také konec korupce a protekce v rámci strany.

Vojáci čínské 27. armády, kteří byli povoláni z různých provincií a nemluvili pekingským dialektem, se smáli a stříleli na každé shromáždění lidí, které potkali, tvrdí očitý svědek zmiňovaný v tajné zprávě americké armády. Nejmenovaný svědek, který sledoval dění na náměstí Tchien-an-men z hotelového pokoje, označil zákrok za brutální represi s úmyslem zabít hodně demonstrantů.