Ukrajinská krize vyhnala z domovů 10 tisíc lidí

Kyjev – Zhruba deset tisíc lidí už kvůli ukrajinské krizi opustilo svůj domov a stalo se tak uprchlíky ve vlastní zemi. Informoval o tom Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) s tím, že většinou jde o krymské Tatary. Řada lidí musela uprchnout dvakrát – nejdřív z Krymu a teď z východních oblastí ovládaných separatisty. Ukrajinský parlament už schválil „memorandum míru a porozumění“, které předpokládá ústavní reformu, nový status ruštiny, decentralizaci a amnestii pro povstalce, pokud složí zbraně. Ruští poslanci memorandum uvítali.

Lidé začali se stěhováním už před březnovým referendem o odtržení poloostrova od Ukrajiny. Nyní migrace pokračuje kvůli krizi na východě země. „Na Ukrajině UNHCR konstatuje stálé a rostoucí přemisťování obyvatel, které se nyní týká asi 10 tisíc obyvatel, nejméně třetina z nich jsou děti. Většinou jde o Tatary, nicméně místní úřady nedávno také zaznamenaly zvýšení počtu osob ukrajinské a ruské národnosti a smíšené rodiny,“ uvedl mluvčí UNHCR Adrian Edwards. 

Rozlehlé části Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny se ocitly v rukou proruských separatistů, s nimiž bojují ukrajinské vládní jednotky. Podle odhadu OSN polovina z 250 obětí ukrajinské krize padla právě v těchto bojích na východě. Téměř polovina lidí se přestěhovala do centrální části země, čtvrtina skončila na prozápadní západní Ukrajině.  

Krymští Tataři si připomněli výročí deportací
Zdroj: Sergei Chuzavkov/ČT24/AP

Výhrůžky na denním pořádku

Lidé prý utekli, protože měli strach o svou bezpečnost. Další se báli pronásledování kvůli své národnosti, víře či profesi. To se týká hlavně novinářů, ochránců lidských práv a tvůrčích pracovníků. Dostávat měli výhrůžky po telefonu či v sociálních sítích, ale i výhrůžné dopisy.  

UNHCR se ve spolupráci s místními úřady a humanitárními organizacemi snaží zajistit pomoc nejvíce postiženým lidem. Zatím finanční pomoc v hotovosti dostaly asi dvě tisícovky uprchlíků. Zapotřebí je i obstarat jim útočiště – stávající zjevně nestačí.

Kyjev znovu slíbil decentralizaci a zvláštní status ruštiny

Podle ukrajinské televize memorandum obsahuje závazek výrazné decentralizace cestou posílení pravomocí místních samospráv. Předpokládá ústavní reformu včetně reformy soudnictví a bezpečnostních složek, možnost vyhlašování místních referend a posílení pravomocí parlamentu na úkor hlavy státu. Zvláštní pozornost věnovali poslanci statusu ruštiny, kterou hovoří podstatná část obyvatel neklidného východu. Zvolili kompromisní formulaci, podle níž bude ruštině přiznán „status oficiálního jazyka vedle ukrajinštiny jako jazyka státního“.
  
Memorandum zároveň obsahuje příslib amnestie pro účastníky protestních protivládních akcí, které ovládly města na východě Ukrajiny. Amnestie se bude vztahovat na všechny osoby, jež se nedopustily těžkých zločinů. V platnost má ale vstoupit až v případě, že ozbrojené skupiny složí zbraně a vyklidí okupované objekty.
  
Poslanci se také zavázali k tomu, že se přičiní o hladký průběh nedělních prezidentských voleb, a vyzvali státní orgány k zajištění pořádku během jejich konání.

Leonid Sluckij, šéf výboru ruského parlamentu pro záležitosti postsovětských států, považuje schválení ukrajinského dokumentu za „zdravé rozhodnutí“. Ruský parlament podle něj vítá, že „poprvé za několik posledních měsíců“ schválili ukrajinští poslanci správné prohlášení. Může se stát klíčovým pro „obrat Ukrajiny k uvědomělé občanské kooperaci a širokému dialogu mezi parlamentem a občanskou společností“. Ruský parlament je podle Sluckého připraven k „okamžitému navázání co nejširšího dialogu“ s Ukrajinou.

Vydáno pod