Bělehrad/Sarajevo - Největší hrozbou pro Bosnu a Hercegovinu, Srbsko a Chorvatsko, kde ničivé povodně od minulého týdne postihly více než 1,6 milionu lidí, je nyní řeka Sáva. V Bělehradu, kde se vlévá do Dunaje, vybudovali záchranáři a dobrovolníci asi dvanáctikilometrovou hráz z pytlů s pískem, která má srbskou metropoli před přívaly vody uchránit. Kritická nadále zůstává situace na severovýchodě Bosny. Záplavy si na Balkáně vyžádaly asi pět desítek obětí. Lítost nad vysokým počtem mrtvých vyslovila řada zemí. Soustrastný telegram poslal do Bělehradu a Sarajeva i český prezident Miloš Zeman.
Sáva a miny: dvě největší hrozby pro Srbsko a Bosnu
Obzvláště napjatý je vývoj na Sávě v srbských městech Šabac, Sremska Mitrovica a také v Bělehradě. V sousední Bosně pak řeka ohrožuje Orašje. Toto město je obklopeno vodou, která již zaplavila sousední vesnice.
Povodně, které jen v Bosně s takřka čtyřmi miliony obyvatel přímo postihly čtvrtinu populace, vyústily na Balkáně v rozsáhlé evakuace. V Bosně a Hercegovině muselo opustit své domovy přes 100 000 lidí, což je v této zemi největší nucený přesun obyvatelstva od konce války v roce 1995. Srbsko hlásí přes 30 000 evakuovaných, z toho takřka 14 000 jich je z okolí města Obrenovac nedaleko Bělehradu.
Záplavy v srbském městě Obrenovac
Teplé a slunečné počasí, které vystřídalo vytrvalé deště, umožnilo úřadům začít s úklidovými pracemi a dezinfekcí zaplavených území. Bosna v pondělí varovala, že hrozí „katastrofické“ epidemie žloutenky a tyfu, neboť voda je kontaminovaná tlejícími zdechlinami zvířat.
Povodně vyplavily následky bosenské války: minová pole
Kde záplavy opadly, objevilo se další nebezpečí - miny z občanské války v letech 1992–1995, které dosud ležely na označených minových polích. Povodně ale značení poničily a často uvolnily i samotné miny. V Bosně přitom zůstává přes 120 tisíc náloží na 9 400 minových polích. Jejich odstranění mělo být dokončeno do roku 2009, což se ale nepodařilo a nový termín byl stanoven na rok 2019.
Miny na některých místech vyplavuje velká voda, jinde je odhalují sesuvy podmáčené půdy. Velké nebezpečí spočívá i v tom, že munice se může dostat k vodním elektrárnám a přehradám. Podle expertů bosenské úřady hrozbu nezlikvidovaných trhavin dlouhodobě podceňují.
- „Spal jsem. V půl šesté jsem vstal a chtěl jít do stodoly. Když jsem otevřel dveře, viděl jsem padesátimetrovou propast. Nic teď nemám. Jsem tady a uvidím, co bude,“ popsal jeden z Bosňanů zasažených výbuchem miny Nijaz Šuljić.
Humanitární pomoc pro obyvatele obce Obrenovac
V Bosně se podle agentury ANSA ocitl milion lidí bez pitné vody, 100 tisíc domovů bylo zničeno, případně těžce poškozeno, škody hlásí i školy a nemocnice a vážně poničena je také dopravní infrastruktura.
Pomoc na Balkán míří i z Česka
Zahraniční pomoc zatím do nejhůře zasažených balkánských zemí přišla především v podobě balíčků s první pomocí, ale i záchranářských týmů. Devítičlenná jednotka českých hasičů tak pomáhá s odčerpáváním vody z elektrárny u Bělehradu. Záchranáři úspěšně ochránili i další elektrárnu, která stojí v Obrenovaci a pokrývá polovinu srbské spotřeby elektrické energie, chrání ji val z 60 tisíc pytlů s pískem dlouhý několik kilometrů. „Elektrárna je nyní v bezpečí. Udělali jsme, co jsme mohli. Nyní je to v rukou božích,“ řekla Djina Trišovičová ze státní elektrárenské společnosti EPS. Část komplexu je z preventivních důvodů odstavena.
Češi mohou obětem povodní přispět prostřednictvím veřejných sbírek, které vyhlásily humanitární organizace ADRA a Člověk v tísni.
K solidaritě s postiženými opakovaně na Twitteru vyzývá srbský tenista Novak Djoković. Jeho nadace již oznámila, že tenista svou výhru z vítězného turnaje Masters v Římě věnuje obětem povodní ve své vlasti. Celkem by měla nadace poskytnout asi 600 000 dolarů (zhruba 12 milionů korun).
Rozsah škod není zatím přesně znám. Škody Srbska jsou prý desetkrát vyšší než u všech ostatních zemí v regionu. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) dnes podle agentury Reuters sdělila, že zvýší svou angažovanost v balkánských zemích postižených záplavami. Přesnou výši investic pro letošní rok ještě nesdělila, nicméně před povodněmi uvedla, že by měly odpovídat 1,2 miliardy eur (33 miliard korun), jako tomu bylo minulý rok. Nyní prý připravuje ve spolupráci s dalšími mezinárodními institucemi a organizacemi pomoc.
GALERIE
videogallery_444347