Poslat armádu proti lidem je zločin, řekl Putin a spustil další manévry

Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin označil probíhající akci ukrajinské armády proti separatistům za vážný zločin, který bude mít následky. Reagoval tak na dnešní akci, při které u východoukrajinského Slavjansku zemřelo v boji s vojáky až pět separatistů. Ruská armáda v reakci na vyostření situace na Ukrajině spustila u západních hranic další cvičení. Putin také připustil, že západní sankce spojené s ukrajinskou krizí poškozují Rusko. Škody ale prý příliš vážné nejsou. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov vzápětí v televizi vyzval Rusko, aby skončilo s provokacemi a vměšováním do vnitřních věcí Ukrajiny.

Hlavní události dne:

  • Kyjev znovu zasáhl proti separatistům ve Slavjansku.
  • Během likvidace kontrolních stanovišť bylo zabito pět proruských ozbrojenců.
  • Ruská armáda v reakci provádí nové cvičení u hranic s Ukrajinou.
  • Putin Kyjevu pohrozil, že akci nenechá bez odpovědi.

Přestřelky mezi ukrajinskými vojáky a proruskými rebely u města Slavjansk na východě Ukrajiny si vyžádaly mrtvé z řad separatistů. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova znamená útok na ruského občana to samé jako útok na Rusko. Kyjevu pohrozil intervencí.

„Jsme nuceni reagovat na vývoj,“ řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle agentury Interfax. Nové ruské vojenské cvičení, které se ode dneška odehrává v oblastech hraničících s Ukrajinou, se podle ministra týká jednotek Jižního a Západního vojenského okruhu. Taktická uskupení nacvičují přesuny vlastními silami a rozvinutí k plnění dalších úkolů.

Sergej Šojgu, ruský ministr obrany

"Síly jsou zjevně nerovné. Signál k použití zbraní proti pokojným obyvatelům už zazněl. Jestli dneska tuto vojenskou mašinérii nezastavíme, povede to k velkému počtu padlých a raněných. Ani ohlášené cvičení NATO v Polsku a Pobaltí nepovede k normalizaci situace okolo Ukrajiny."

Úřadující šéf ukrajinského státu Turčynov nedlouho po Šojguově oznámení dalších manévrů ruských sil u hranic Ukrajiny v televizním vystoupení vyzval Moskvu, aby přestala s neustálými hrozbami a s vydíráním a aby stáhla své vojáky z pomezí. „Požadujeme, aby Rusko ukončilo své vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny, neustálé hrozby a vydírání, a stáhlo svá vojska od východní hranice naší země,“ uvedl.

  • „Necouvneme před teroristickými hrozbami a budeme pokračovat s opatřeními na ochranu životů našich občanů,“ zdůraznil Turčynov.

Putin: Kyjev musí počítat s následky i v mezinárodních vztazích

Proti akci ukrajinské armády na východě země ostře vystoupil šéf Kremlu. „To není ostrá fáze, ale kárná výprava, která bude mít následky pro lidi, kteří taková rozhodnutí přijímají, a to i v mezistátních vztazích,“ prohlásil dnes Putin. Použití armády proti lidu označil za „vážný zločin“.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes také uvedl, že sankce spojené s ukrajinskou krizí poškozují jeho zemi. Škody ale prý moc vážné nejsou. „Celkově sankce způsobují škodu, protože se přehodnocují úvěrové ratingy, půjčky se mohou stát dražší a tak dále. Žádný kritický ráz to ale nemá,“ prohlásil ruský prezident. Ruský ministr přírodních zdrojů Sergej Donskoj dříve během dne řekl, že zahraniční ropné a plynárenské společnosti, které odejdou z Ruska, za to zaplatí. „Je zřejmé, že se v blízké budoucnosti nevrátí, pokud s námi přeruší investiční dohody,“ sdělil podle Reuters ministr.

Ruští zákonodárci dali už v souvislosti s anexí Krymu Putinovi svolení k nasazení ruských ozbrojených sil na Ukrajině v případě, že dojde k ohrožení ruských občanů či krajanů.

Podle bývalého náčelníka Generálního štábu AČR Jiřího Šedivého se Rusko chová podobně, jako když se měl v České republice stavět radar protiraketové obrany. Tehdy Kreml vyhrožoval jadernými údery. „Rusové se bohužel stále vrací k řešení, které znamená silový argument – a to je neustálé zvyšování vojenské přítomnosti a vyhrožování ozbrojenými silami,“ konstatoval Šedivý s tím, že tato demonstrace síly je v současné době velice přehnaná, k otevřené agresi ale podle něj nedojde. „Nejde ale vyloučit, že Rusové pošlou na Ukrajinu nějaké části svých speciálních sil, aby pomáhali separatistům,“ dodal Šedivý.

  • Martin Koller, vojenský analytik: „Pokud ruská armáda překročí hranice, tak problémové oblasti zabere. Ukrajinská armáda není ve stavu klást účinný odpor(…). Je známo, že ukrajinská armáda není v dobré morální kondici.“

Američtí vojáci už jsou v Polsku

Do Polska dorazilo včera 150 příslušníků 173. výsadkové brigády armády Spojených států, dalších 450 amerických vojáků míří do Litvy a Estonska. O jejich nasazení rozhodl Washington kvůli krizi na Ukrajině. Spojené státy už mají v Polsku mimo jiné několik nadzvukových stíhaček, v porovnání s ruskými silami v regionu jde ale o zanedbatelné počty. Podle NATO mají Rusové při ukrajinské hranici kolem 40 tisíc vojáků. 

Délka přítomnosti Američanů v těchto státech nebyla předem vymezena. Pentagon prý původně počítal s malými jednorázovými manévry, ale na naléhání evropských partnerů souhlasil s delším vysláním. „Teprve až začnou Amerika a Rusko o jaderných raketách, tak se bude mluvit o odstrašujících silách. 150 vojáků v Polsku a několik letadel v Pobaltí není odstrašující síla, to je demonstrace našeho odhodlání, že jsme ochotni svým přátelům pomoci, když je nejhůř,“ okomentoval to Šedivý.

Ukrajinci jako ruští špioni

Podle ukrajinských médií operují v současné chvíli v pohraničních regionech ruští agenti - zejména v Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti. Moskva ale aktivitu ruských tajných služeb v ukrajinském pohraničí důrazně popírá. Lavrov minulý týden v Ženevě ujistil, že „naši vojáci, agenti ani žádní diverzanti (na Ukrajině) nebyli a nejsou“.

Analytik Mykola Sunhurovskyj z kyjevského Razumkovova střediska pro hospodářský a politický výzkum navíc tvrdí, že kolem třiceti procent příslušníků ukrajinské tajné služby SBU se v posledních čtyřech letech stalo právě agenty Ruska.

Vydáno pod