Kyjev zasahuje proti separatistům, Lavrov pohrozil vojenskou reakcí

Kyjev/Moskva - Ukrajina hlásí první úspěch „protiteroristické operace“ proti sepratistům, kterou dnes obnovila po krátkém velikonočním příměří; vyhnání proruských ozbrojenců z východoukrajinského Svjatohirsku se obešlo bez obětí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes Kyjev varoval, že Rusko na ohrožení ruských občanů odpoví, jako kdyby bylo samo napadeno, a to stejně jako v konfliktu s Gruzií v srpnu 2008 o Jižní Osetii. Moskva následně vyzvala Kyjev, aby okamžitě stáhl z jihovýchodní Ukrajiny své vojáky a zahájil skutečný dialog.

„V blízké budoucnosti podnikneme odpovídající opatření a uvidíte výsledky,“ oznámil dnes v rámci obnovení protiteroristické operace první vicepremiér Vitalij Jarema, který má v ukrajinské vládě na starosti ozbrojené složky. „Dostali jsme podporu od Spojených států, které nás nenechají samotné napospas agresorovi. Doufáme, že v případě ruské agrese bude tato pomoc větší,“ podotkl vicepremiér den poté, co Kyjev navštívil americký viceprezident Joe Biden. Washington ukrajinské vládě včera mimo jiné přislíbil další ekonomickou pomoc v rozsahu 50 milionů dolarů a dodávku vojenských aut a vysílaček. 

Již dříve pokyn k obnovení „protiteroristické operace“ na východě země vydal úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Bezpečnostní složky mají zahájit „rozhodné kroky“ s cílem ochránit obyvatele východoukrajinských regionů před „teroristy“. Evropská unie Kyjev v těchto krocích podpořila. Ukrajina má podle EU právo chránit svou suverenitu a územní celistvost. Zároveň však Brusel požádal kyjevské úřady, aby upustily od násilných akcí, které by mohly situaci jen zhoršit.

Lavrov: Na ohrožení Rusů na Ukrajině odpovíme

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes v televizním rozhovoru přirovnal napětí na východě Ukrajiny k situaci v Gruzii před necelými čtyřmi lety. Tehdy ruská armáda zahájila válku proti Gruzii, aby „ochránila“ ruské obyvatelstvo v gruzínské autonomní oblasti Jižní Osetie a tato krátká válka skončila gruzínskou porážkou.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

„Pokud naše zájmy, naše legitimní zájmy, zájmy Rusů, budou přímo napadeny, jak tomu bylo například v Jižní Osetii, nevidím žádnou jinou možnost než odpovědět v souladu s mezinárodním právem,“ prohlásil Lavrov v ruské televizi Russia Today s tím že „útok na ruské občany je jako útok proti Ruské federaci… Budeme-li napadeni, určitě odpovíme,“ zdůraznil ministr.

Lavrov dále ujišťoval, že ruští vojáci nepřekročili hranice s Ukrajinou a zůstávají na ruském území, jakkoli Kyjev a Západ obviňují Moskvu, že na podporu separatistů vysílá své agenty i vojáky ze speciálních jednotek.

Podle Lavrova „celou show“ řídí Američané. Ukrajina je podle ministra jen další ukázkou americké neochoty vzdát se geopolitického boje. Američané nejsou ochotni si přiznat, že celý svět nelze řídit z Washingtonu, jakkoli americká „hotová řešení“ nejsou všelékem na řešení ukrajinské krize, které nerozumějí, řekl Lavrov.

Separatisté ve Svjatohirsku?

Ukrajinské ministerstvo vnitra dnes oznámilo, že se v rámci „protiteroristické akce“ podařilo vyhnat ozbrojené separatisty z předměstí východoukrajinského Svjatohirsku. Při zásahu prý nebyl nikdo zraněn a Svjatohirsk a jeho okolí nyní střeží policie. Podle agentury AFP ale pětitisícové město žádné známky „protiteroristické“ operace nenese. Vojáci ani policisté v ulicích vidět nejsou a obyvatelé Svjatohirska zprávy o vytlačení radikálů překvapily. Město, ležící zhruba 20 kilometrů severně od Slavjansku, údajně v držení proruských ozbrojenců nebylo.

Brusel a Washington tlačí na Moskvu

Ukrajinská vláda dnes vyzvala Rusko ke splnění závazků ze ženevských dohod, tedy aby Moskva stáhla své vojáky z ukrajinského území a veřejně se distancovala od podpory separatistů. „Obracíme se na Rusko, aby vyzvalo své stoupence, provádějící protizákonné akce na Ukrajině, ukončit násilí, propustit rukojmí a opustit obsazené budovy,“ praví se v prohlášení. To současně ujišťuje, že ukrajinská vláda vyslyší všechny zákonné politické požadavky Ukrajinců z východu země a vyjde jim vstříc.

John Kerry
Zdroj: imago stock&people/ČTK

Tlak na Kreml dnes zvýšil i šéf americké diplomacie John Kerry. Ministr dal najevo znepokojení nad nedostatkem ruské aktivity, která by vedla ke zmírnění napětí na východě Ukrajiny. „Vyzval Rusko, aby zmírnilo rétoriku vyostřující napětí, zapojilo se do diplomatické spolupráce s OBSE a ukrajinskou vládou a vydalo veřejná prohlášení vyzývající ty, kteří okupují (úřední) budovy, ke složení zbraní a kapitulaci výměnou za amnestii,“ řekl přední vládní činitel o obsahu telefonátu.

Lavrov však v telefonátu s Kerrym prohlásil, že vina leží na kyjevské vládě, která nechce odzbrojit radikální nacionalisty z Pravého sektoru. Ukrajina by měla zahájit ústavní reformu a přestat stíhat aktivisty na jihovýchodě země.

K prosazování ženevských dohod dnes Rusko i Ukrajinu vyzvala také Evropská unie. „Vyzýváme všechny strany ženevské dohody, aby zajistily, že její podmínky budou co nejdříve splněny,“ konstatoval mluvčí evropské diplomatické služby Michael Mann. Unie přitom podle něj zaznamenala jisté známky toho, že ukrajinská strana podmínky plní. Mann v této souvislosti připomněl návrh amnestie pro účastníky nepokojů či diskusi o ústavních změnách.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je neobyčejně překvapeno tím, jak Kyjev s Washingtonem dohodu z Ženevy překroutily. Jako příklad zmínil to, jak Kyjev s Washingtonem „zavírají oči“ nad provokacemi nacionalistických jednotek na Ukrajině.

Ženevské dohody předpokládají zastavení násilných akcí, vyklizení násilně obsazených objektů, odevzdání nezákonně držených zbraní, amnestii pro povstalce a reformu ústavy. Z jejich nedodržování jsou obviňováni spíš proruští radikálové, kteří si pro naplnění ženevských ujednání kladou své vlastní podmínky, a to zejména demisi vlády a vyhlášení referenda o sebeurčení.

Referendum o nezávislosti připravují města Doněck a Lugansk. Oznámila to místní samozvaná vláda. V Doněcku by se mělo konat 11. května. „Referendum nám umožní vybudovat si vztahy s dalšími zeměmi, třeba i v rámci federalizace. Anebo získat samostatnost. Tato rozhodnutí budeme realizovat, až bude po referendu ustavena právoplatná vláda,“ prohlásil předseda samozvané dočasné doněcké vlády Denis Pušilin.

Mapka Doněcké oblasti
Zdroj: ČT24

Ačkoliv nechce Kyjev dát Moskvě jakoukoliv záminku k vojenské intervenci, situace na východě země zůstává velmi napjatá. Ve Slavjansku někdo ostřeloval hlídkový letoun, v Luhansku zase bez jakéhokoliv vysvětlení uzavřeli ozbrojenci mezinárodní letiště. V Kramatorsku pak zajali velitele městské policie. Za jeho propuštění teď žádají volný přístup k policejním zbrojním skladům.

Do Polska přiletělo 150 amerických vojáků

Do Polska dnes přiletělo 150 příslušníků 173. výsadkové brigády armády Spojených států, dalších 450 amerických vojáků míří do Litvy a Estonska. O jejich nasazení rozhodl Washington kvůli krizi na Ukrajině. Spojené státy už mají v Polsku mimo jiné několik nadzvukových stíhaček, v porovnání s ruskými silami v regionu jde ale o zanedbatelné počty. Podle NATO mají Rusové při ukrajinské hranici kolem 40 tisíc vojáků.

Délka přítomnosti Američanů v těchto státech nebyla předem vymezena. Pentagon prý původně počítal s malými jednorázovými manévry, ale na naléhání evropských partnerů souhlasil s delším vysláním.

Vydáno pod