Soul – Pasažéři nemohou nastoupit na záchranné čluny, protože loď je už příliš nakloněná, hlásila posádka jihokorejského trajektu středisku lodní dopravy asi půl hodiny poté, co vyvstaly první problémy. Z nově uveřejněných přepisů komunikace vyplývá, že se posádka ztroskotaného trajektu v panice nedokázala rozhodnout, co dál. Píše o tom CNN. Potvrzených je už 58 obětí, dalších 244 lidí se pohřešuje.
„Alespoň jim dejte možnost vzít si záchrannou vestu“
GALERIE
videogallery_436966
Zprávy a telefonáty od lidí na trajektu ukázaly, jak řada pasažérů uvízla v přeplněných chodbách. Trajekt se rychle nakláněl a lidé nemohli ven. Podrobnosti o panice na můstku přinesl nově zveřejněný přepis komunikace. „Prosím, jděte ven a nechte cestující, aby si nasadili záchranné vesty a víc se oblékli,“ vyzval kontrolor člena posádky. „Když evakuujeme cestující, budete schopni je zachránit?“ ptá se nejmenovaný námořník. „Alespoň jim dejte záchranné kruhy a dejte jim možnost uniknout,“ říká dál kontrolor.
Když i nadále naléhá na posádku, aby se připravila na evakuaci, člen posádky se ještě dvakrát zeptá, zda „dokáže pobřežní stráž cestující hned zachránit“. Až pár vteřin před
posledním spojením bylo kontrolorům jasné, že evakuace byla konečně nařízena.
Zatčený kapitán s dalšími členy posádky
Devětašedesátiletý kapitán se v sobotu znovu omluvil cestujícím a rodinám obětí a popsal i to, co havárii předcházelo. Podle svých slov váhal s evakuací z obavy z příliš studené vody a silných proudů, které mohly cestující při evakuaci ohrozit. Pomoc, v kterou doufal, ale podle něj přišla pozdě.
Kapitán měl pasažéry nahnat do vorů, míní Pacák
„Úvaha o tom, že by mohli lidé ve studené vodě zahynout, není nelogická, to se dá pochopit. Obávám se ale, že vyšetřovací komise mu vytkne dvě zásadní věci. Zaprvé, když ta loď byla vážně ohrožená, proč nenechal nastoupit posádku a cestující alespoň na shromaždiště záchranných vorů, kterých bylo podle fotografií na lodi dostatek?“ podotkl námořní kapitán Ctirad Pacák s tím, že spustit vory na vodu není problém – lidé by tam mohli počkat. Právě v tomto bodě podle Pacáka kapitán selhal.
Kapitána trajektu I Čun-soka už zadržela policie, obvinila ho z nedbalosti a opuštění lidí v nebezpečí. Stejně tak si obvinění vyslechl kormidelník a třetí palubní důstojnice, která lodi velela v osudných chvílích. K velení se dostala i přesto, že byla považována za nováčka a loď plula ve vodách, které neznala.
„Kapitán se stará o vedení lodi a osobně dává povely na můstku pouze v případě, že loď proplouvá nějakou nebezpečnou oblastí. Je naprosto normální, že za běžné plavby na moři kormidluje službu konající námořník podle pokynů důstojníka,“ okomentoval kapitánovo chování námořní kapitán Ctirad Pacák. Otázkou podle něj zůstává, zda důstojník zavolal kapitána na můstek hned, jak začaly problémy.
Příbuzní pasažérů ze ztroskotané lodi
Příbuzné pohřešovaných rozlítily falešné zprávy z trajektu
Rozhněvaní rodiče a příbuzní nezvěstných se střetli s policií na ostrově nedaleko místa neštěstí. Lidé se z místa, kde čekají na zprávy o svých blízkých, snažili dostat na pevninu. Plánovali pochod směrem k metropoli Soulu, kterým chtěli upozornit na svou zoufalou situaci. Rozhněvaly je zejména pomalé záchranné operace - vyzvednutí trajektu prý může trvat i dva měsíce. Místní úřady navíc uvedly, že některé zprávy, posílané zevnitř lodi přeživšími cestujícími, byly podvrhy. Jednalo se hlavně o ty, které se objevily více než 24 hodin po potopení trajektu, uvedla stanice CNN.
Od chvíle, kdy počasí dovolilo potápěčům proniknout do zatopeného vraku, vynáší na povrch jedno tělo za druhým. Počet obětí tak rapidně stoupá a naopak naděje rychle klesá. „Přineste mi tělo, abych mohla vidět tvář a obejmout své dítě,“ křičela jedna z žen. Pozůstalí se obávají toho, že pokud potápěči nevyzdvihnou těla obětí včas, po dlouhém pobytu ve vodě se rozloží. Nadějí zůstávají možné vzduchové kapsy, i v takovém případě může ale zabíjet pouhý stres.
Trajekt Sewol ztroskotal ve středu ráno místního času nedaleko pobřeží Korejského poloostrova během třináctihodinové plavby na ostrov Čedžu. Na palubě v té době bylo 476 lidí. Dosud největší neštěstí spjaté s potopením trajektu se v Jižní Koreji odehrálo v roce 1993, kdy zahynulo 292 lidí.