Špion Pollard by měl dostat svobodu – odseděl si toho už dost

Washington – Ještě v 80. letech hájil Lawrence Korb zájmy americké vlády, které podle něj pošlapal izraelský špion Jonathan Pollard. Dnes se bývalý náměstek amerického ministra obrany Caspara Weinbergera naopak snaží Pollardovi pomoci a navštívil ho i ve vězení, kam obviněného muže poslali na doživotí, z nehož si už odkroutil tři desítky let. Korb bojuje za jeho propuštění - podobně jako některé bývalé špičky CIA nebo další politici. USA ale chtějí Pollarda využít jako trumf pro oživení blízkovýchodních mírových rozhovorů.

Špion Pollard si odseděl své a měl by být propuštěn (zdroj: ČT24)

Jonathan Pollard je americký Žid, který pracoval jako analytik námořnictva. V roce 1985 byl zatčen před izraelským velvyslanectvím ve Washingtonu a v roce 1986 byl v USA odsouzen k doživotí za to, že poskytl izraelské rozvědce několik tisíc stránek tajných amerických údajů o dodávkách sovětských zbraní do Sýrie a Iráku, o syrských chemických zbraních, libyjské vzdušné obraně a o pákistánské atomové bombě. Izrael tehdy případ prezentoval jako akci jedné frakce své rozvědky. Později Pollardovi udělil občanství a v roce 1998 přiznal, že patřil mezi jeho agenty. Pollard už strávil za mřížemi 10 367 dnů.

„Ano, to, co udělal bylo špatně, měl jít do vězení, ale ne na 30 let, zvlášť když se přiznal a se soudem dohodl,“ řekl Korb v rozhovoru se zpravodajem ČT Matinem Řezníčkem.

Pollardovi příznivci rozsudek považují za nepřiměřený, protože prý předal informace, které USA měly Izraeli poskytnout. Nemohl se prý v pravém slova smyslu dopustit „špionáže“, protože USA a Izrael jsou spojenci. Tvrdí také, že Pollard při vyšetřování spolupracoval, vše vypověděl, a stejně dostal nezvykle tvrdý trest.

Zpravodaj ČT Martin Řezníček a Lawrence Korb
Zdroj: ČT24

„Zaprvé si odseděl mnohem déle než někdo, kdo byl uznán vinným z podobného činu. Jim Woolsey, který vedl CIA a který viděl jeho složku, řekl, že pokud by byl Koreoameričan nebo Řekoameričan, tak by takový trest nedostal. Průměrný trest za poskytnutí tajné informace spojenci je zhruba sedm let, on už si odseděl téměř 30. Zadruhé se vláda zavázala, že nebude žádat doživotní trest, pokud bude Pollard spolupracovat, což podle CIA udělal a ušetřil vládu ostudy z možného procesu. Vláda ale tuhle dohodu porušila a jeden ze soudců při odvolání řekl, že to je jasný justiční omyl. Když učiníte dohodu, měl byste ji splnit,“ říká Pollard. Dodává, že CIA později uznala, že Pollard plně spolupracoval a že škoda nebyla tak velká, aby ospravedlňovala stejný trest, jaký dostali třeba Aldrich Ames nebo Robert Hanssen, kteří prováděli špionáž ve prospěch nepřátelského Sovětského svazu.

Izraelští prezidenti i premiéři v Bílém domě opakovaně žádali Pollardovo propuštění, premiér Benjamin Netanjahu to dokonce osobně slíbil jeho izraelské manželce Esther a o milost před třemi lety dopisem oficiálně požádal Baracka Obamu.

Demonstrace za propuštění Jonathana Pollarda
Zdroj: Isifa/Xinhua/Muammar Awad

Za propuštění Jonathana Pollarda se bojuje i na webu.

Někteří američtí zpravodajci ovšem nadále považují Pollarda za zrádce, který vážně poškodil bezpečnostní zájmy USA. Ron Olive, který v době Pollardova zatčení pracoval jako agent americké námořní kontrarozvědky, označuje tento incident za „jeden z nejpustošivějších případů v historii americké špionáže“. Podle jeho slov Pollard během několika let odcizil přes milion tajných dokumentů. Bývalý americký prezident Bill Clinton v roce 1998 slíbil Netanjahuovi, že Pollard bude propuštěn, tehdejší šéf CIA George Tenet ale pohrozil, že odstoupí, pokud bude Clinton s propuštěním souhlasit.

Ani Obama zatím s milostí pro Pollarda nespěchá. Mohl by jej totiž využít jako trumf pro oživení skomírajících mírových rozhovorů a omilostnit jej výměnou za to, že Tel Aviv nabídne Palestincům při jednání dostatečný ústupek.

Korb v této souvisloti cituje senátora Johna McCaina, podle něhož by měl být Pollard propuštěn na svobodu, ale neměl by se stát součástí dohody. „Tohle je na tom, myslím, nejvíc fascinující. Kdo podporuje to, aby opustil vězení? Bývalý republikánský viceprezident, bývalý kandidát na prezidenta McCain, ministr spravedlnosti ve vládě George Bushe, dva šéfové CIA a předsedové kongresových výborů pro zpravodajské služby z obou stran. Takže když se na to podíváte, zjistíte, že čeho je moc, toho je příliš,“ uzavírá Korb.

CIA si původně myslela, že Polard donášel i Sovětům, výpověď obětí jeho činů ohledně způsobených škod je nicméně stále tajná. Šlo o jednu z největších špionážních afér, jakou kdy Amerika zažila. Skandál měl drtivé dopady: Vedl k rozpuštění izraelské tajné služby Lakam, pro niž Pollard pracoval, a především přinesl pád jejího šéfa - legendy izraelské špionáže Rafiho Ejtana, který velel třeba únosu Adolfa Eichmanna z Argentiny.

Vydáno pod