Kyjev – Velitelé ukrajinského ultrapravicového hnutí Pravý sektor vyklidili svůj hlavní štáb v hotelu Dnipro v centru Kyjeva a přesunuli se na předměstí. Přesunu předcházel incident, při němž v pondělí večer v centru města utrpěli tři lidé zranění při střelbě vyprovokované jedním z bojovníků Pravého sektoru. Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov proto nařídil milicím Pravého sektoru odevzdat zbraně a opustit centrum Kyjeva. Parlament vzápětí schválil dekret o okamžitém odzbrojení ilegálních skupin operujících na ukrajinském území.
Milice ukrajinského Pravého sektoru odešly z centra Kyjeva
Hotel, v němž se štáb radikálních nacionalistů nacházel tři měsíce, opustilo vedení Pravého sektoru beze zbraní. „V doprovodu policistů nastoupili do autobusů a odjeli do jednoho ze svých táborů na předměstí,“ oznámil ministr Avakov.
Incident se odehrál v pondělí večer před restaurací Mafia asi sto metrů od náměstí Nezávislosti, kde jsou nadále barikády a který stále střeží síly sebeobrany hlásící se k Pravému sektoru. Mezi zraněnými jsou dva ozbrojenci sebeobrany a kyjevský místostarosta Bohdan Dubas. Zranění dvou osob jsou prý vážná. Pachatelem je 33letý muž, který byl v okamžiku incidentu opilý. Důvody incidentu policie nezná, podle prohlášení Pravého sektoru nešlo o politický spor, ale „běžnou hádku“.
Ilegální skupiny mají být okamžitě odzbrojeny
Kvůli „systémovým provokacím“, které vyvolávají v Kyjevě a na východě země osoby cizí státní příslušnosti, schválil ukrajinský parlament dekret o okamžitém odzbrojení ilegálních skupin. Odpovědnost za odebrání zbraní ponese policie a tajná služba SBU.
Pravý sektor se otevřeně hlásí k nacionalismu a byl jednou z vůdčích sil protestů na Majdanu. Vztahy mezi radikály a novou ukrajinskou vládou se prudce zhoršily po vraždě šéfa Pravého sektoru na západní Ukrajině Oleksandra Muzyčka. Radikálové požadují uvěznění velitele speciální jednotky Sokol a všech lidí odpovědných za tento čin. „Sledujeme situaci a budeme reagovat,“ prohlásil šéf Pravého sektoru Dmytro Jaroš, který chce kandidovat na prezidenta a zastupuje šéfa bezpečnostní rady státu.
Šéf Pravého sektoru Jaroš bude kandidovar na prezidenta
Ústřední volební komise nicméně dnes zaregistrovala šéfa Pravého sektoru Dmytra Jaroše jako jednoho z kandidátů na prezidenta, a to po prověrce, kdo za něj zaplatil volební kauci ve výši 2,5 milionu hřiven (asi 4,5 milionu korun). Podle serveru BBC News se vyjasnilo, že tyto peníze složil v bance sám Jaroš.
GALERIE
videogallery_431812
Skutečnou sílu ukrajinské krajní pravice ukážou až volby
Ukrajinská krajní pravice vytěžila z pádu vlády Viktora Janukovyče maximum – členů Pravého sektoru, který vznikl teprve loni v listopadu z několika nacionalistických skupin, stále přibývá. Strana Svoboda, která se dostala do parlamentu poprvé v roce 2012, je dnes dokonce ve vládě. Ze 450 poslanců jich má 33 – včetně toho, který nedávno zaútočil na šéfa ukrajinské televize – a ve vládě drží křeslo vicepremiéra a tři ministry. Její šéf Oleh Ťahnybok je známý antisemitskými výroky a rovněž se hodlá ucházet o prezidentský úřad.
Postavení krajní pravice v kyjevské vládě je ale výsledkem mimořádné situace a její skutečnou sílu ukáží až volby. Už na Majdanu se ukázalo, že to jsou síly špatně zvladatelné, a jak se situace uklidňuje, má vláda problém, co si s nimi počít. Je tu snaha Svobodu i Pravý sektor marginalizovat, obě seskupení mají navíc mezi lidmi poměrně malou podporu.
Členové Pravého sektoru před parlamentem v Kyjevě
Hrozbami banderovců a nacionalistů přitom argumentuje Moskva, když mluví o ochraně práv menšin. Napětí teď ale mírně polevilo a ruské jednotky u hranic s Ukrajinou se částečně stahují. Proruské síly se dále aktivizují na východě Ukrajiny; vzniklo hnutí, které chce prosadit federální rozdělení země podle etnik. To ale vláda v Kyjevě razantně odmítá, protože se obává odtržení dalších regionů.
V Kyjevě během převratu prý stříleli policisté a gangsteři
Z masových vražd během kyjevských nepokojů proti Janukovyčovu režimu jsou podle ministra vnitra Arsena Avakova podezřelí bývalí policisté a gangsteři. Ministr předpokládá, že průběžnou zprávu o vyšetřování spolu s generálním prokurátorem a šéfem tajné služby předloží ve čtvrtek. Generální prokuratura již dříve oznámila, že se jí podařilo některé odstřelovače identifikovat a že zatím všichni podezřelí jsou výlučně Ukrajinci. Ukrajinská vláda se minulý týden rozhodla odškodnit pozůstalé po obětech, a to jak z řad demonstrantů, tak policistů.
Obětí palby odstřelovačů se během únorového krveprolití před pádem Janukovyčova režimu stalo 104 lidí, další stovky vyvázly se zraněním. Ozbrojenci na střechách kyjevských domů tehdy mířili nejen na protivládní demonstranty, ale často i na policisty a nezúčastněné civilisty.
V Kyjevě se spekulovalo o akci speciálních jednotek ministerstva vnitra, o provokaci pravicových nacionalistů či o krvavé lázni vyvolané Moskvou. Podle ní ale akce byla dílem ukrajinských nacionalistů, kteří prý palbou do vlastních řad chtěli zvýšit odpor vůči tehdejšímu režimu.
Ilustrační foto
Rusko bojkotovalo schůzku RB OSN s krymskými Tatary
Rusko bojkotovalo neformální schůzku Rady bezpečnosti OSN se zástupci krymských Tatarů, kterou v pondělí uspořádala Litva. Moskva schůzku označila za „nepatřičnou“ a za další mezinárodní pokus odvést pozornost od „znepokojivé situace na Ukrajině“. Neveřejného jednání se rovněž neúčastnily Čína a Rwanda. Moskva setkání na téma lidských práv a svobody tisku na Krymu v prohlášení označila „předpojatou propagandistickou přehlídku“.
Před radou hovořil Mustafa Džemilev, jeden z vůdců krymských Tatarů. Referendum o připojení Krymu k Rusku bylo podle něj cynické a absurdní, protože právo na sebeurčení má pouze původní obyvatelstvo poloostrova, kterým jsou krymští Tataři. „Ruským slibům, jemně řečeno, moc nevěříme. Máme historickou paměť. Když Rusové poprvé okupovali Krym, v manifestu (carevny) Kateřiny II. se slibovalo, jak budeme šťastní v ruské říši. Jedním z prvních kroků této říše bylo, že svolali všechny vojenské velitele a duchovní vůdce krymských Tatarů a podřízli jim hrdla. Pak začalo systematické vytlačování krymských Tatarů z vlastní země, až jsme se za pár desetiletí stali ve své vlasti menšinou. A v roce 1944 se odehrála všeobecná deportace,“ připomněl Džemilev. „Vůbec se nám nelíbí, že Rusko uvažuje v kategoriích 19. století: kdysi jsme tuto zem dobyli, a tak to musí být ruské území,“ dodal.
Po Džemilevově vystoupení ruský prezident Vladimir Putin podle serveru newsru.com přislíbil hledat možnosti, jak rehabilitovat krymské Tatary jako jeden z národů postižených stalinskými represemi a také jak legalizovat jejich načerno postavená obydlí na poloostrově.
Krymští Tataři jsou muslimskou čtvrtmilionovou menšinou na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel. V reakci na březnovou anexi poloostrova Ruskem se neformální tatarské shromáždění medžlis o uplynulém víkendu rozhodlo usilovat o vytvoření „etnické a územní autonomie“. Moskva po záboru ukrajinského autonomního poloostrova opakovaně prohlásila, že práva krymských Tatarů zůstanou zachována.
Vydáno pod