Putin na Krymu formuje administrativu, Ukrajinci odcházejí

Simferopol – Rusko přebírá fungování státní správy na Krymském poloostrově. Všechny úřady včetně policie, civilní ochrany či tajné služby FSB by měly do týdne plně fungovat, oznámil Kreml. Od pondělí má na Krymu začít platit místo ukrajinské hřivny ruská měna rubl, zavést by se měl také moskevský čas. Na přístupových cestách začali působit ruští pohraničníci. Západ se snaží vytvářet na Kreml diplomatický tlak. Británie navrhla omezení prodeje zbraní do Ruska, jedná se také o vyloučení Ruska z osmičky nejvyspělejších zemí. Krym mezitím opustilo 900 Ukrajinců, další odchod zvažují.

Rusko dál postupuje při zabírání ukrajinských vojenských zařízení na anektovaném Krymu. Zatím jich obsadilo 189. V sobotu jich měla Moskva pod kontrolou 147. „Vlajka Ruské federace byla do nynějška vztyčena ve 189 vojenských zařízeních a institucích ukrajinských ozbrojených sil na území Krymské republiky,“ uvedlo moskevské ministerstvo. Rusko postupně přebírá i kontrolu nad ukrajinskými loděmi na Krymu, obsadilo jich už desítky, a to včetně jediné ukrajinské ponorky. 

Miroslav Karas, zpravodaj ČT:

„Krym se nyní připravuje na zítřejší finanční operace, protože by měl přejít na ruskou měnu rubl, a na změnu času, který by měl být moskevský. Tedy ve srovnání s Prahou by na Krymu mělo být ne o hodinu, ale o tři hodiny více.“

V sobotu byla situace dramatická zejména na letecké základně v Belbeku u města Sevastopol, kde se Ukrajinci odmítali vzdát. Rusové si na základnu prorazili cestu obrněnými vozy. Padlo několik výstřelů, jeden ukrajinský voják byl zraněn. Tamní ukrajinský velitel Jurij Mamčur byl zadržen proruskými silami: podle Kyjeva byl unesen, proto vyzvala Ukrajina k jeho propuštění. Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase se tak ale zatím nestalo, stále je prý zadržován na vojenském velitelství v Sevastopolu a o jeho osudu nejsou žádné informace. 

Zazněl i návrh na vyloučení Ruska ze skupiny světových ekonomických gigantů G8. V reakci na aktuální dění mu už členství bylo pozastaveno. Ukrajina navrhla, že volné místo je připravená převzít. „Pokud má G8 volné místo, jsme připraveni ho obsadit. Je čas vybudovat nový systém globální bezpečnosti. A zasáhnout proti těm, kdo ho poruší,“ prohlásil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Skupina se sejde příští týden v Haagu, kde projedná svůj další postup v otázce ruského obsazení Krymu. 

Lukašenko: Krym už je ruský, anexe je ale špatný precedent

„Krym není nebezpečný v tom smyslu, že se stal součástí Ruska, ale spíš proto, že nastavil špatný precedent,“ řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Tuto kritiku Moskvy ale vzápětí zmírnil tvrzením, že Krym už je de facto ruským územím. „Můžete to uznat, nebo neuznat. Nic to ale nezmění,“ dodal prezident. Běloruský vůdce se k připojení Krymu k Rusku vyjádřil poprvé a jeho prohlášení odráží náročnou diplomatickou situaci, v níž se Minsk nyní nachází. Lukašenko je na jedné straně velkým spojencem Moskvy, na druhé straně ale musí udržovat dobré vztahy se sousední Ukrajinou, a navíc i na území jeho země žije početná ruská menšina. Právě ochranou zájmů ruských občanů se Moskva zaštiťovala, když obhajovala anexi Krymu. 

Británie vyzvala ke zvážení restrikcí na prodej zbraní do Ruska

Británie a její spojenci by měli kvůli ukrajinské krizi zvážit trvalá omezení na prodej zbraní do Ruska, uvedl britský ministr zahraničí William Hague v článku pro britský list Telegraph. „Rusko vtrhlo do evropské země a použilo síly, aby změnilo její hranice. V sázce jsou základní principy, včetně územní celistvosti evropských zemí a práva demokratických zemí volit si svou budoucnost,“ napsal Hague. Postup Ruska vůči Ukrajině označil za doposud největší hrozbu pro evropskou bezpečnost v tomto století. 

„Musíme být připraveni ke zvážení nového uspořádání vztahů s Ruskem, které by se velmi lišilo od uplynulých 20 let. Rusko by tak například stálo mimo některé mezinárodní organizace, čelilo by trvalým restrikcím na vojenskou spolupráci a prodej zbraní a mělo by menší vliv na zbytek Evropy,“ uvedl ministr. 

Britský ministr zahraničí William Hague
Zdroj: ISIFA/Jordan Pix/Getty Images

Ukrajinci se rozhodují, zda zůstat na ruském Krymu

Etničtí Rusové na celém Krymu oslavují připojení poloostrova k Rusku a na ruské pasy čekají ve dlouhých frontách. Jejich ukrajinští sousedé zůstávají většinou zavření doma a někteří už balí věci. Přípravy na odchod z anektovaného území provází strach o budoucnost a smutek. Krym totiž považují za domov, napsala ve své reportáži agentura Reuters. Nadšení nejsou ani krymští tataři. Odevzdání ukrajinského pasu odmítají, stejně jako ruskou okupaci Krymu. 

Ukrajinci tvoří asi 23 procent dvoumilionové populace Krymu, a jsou tak druhou největší národnostní skupinou hned po Rusech, kteří tvoří 58 procent obyvatel. Mnoho Ukrajinců se na poloostrov přestěhovalo až po roce 1954, kdy Sovětský svaz Krym věnoval ukrajinské republice. 

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podepsal zákony, které stvrzují připojení Krymu k Rusku. Protesty Západu Moskva nebere v potaz: její kroky prý ospravedlňuje to, že chránila své občany před „fašistickou hrozbou z Kyjeva“, kde byl nedávno po krvavých protestech svržen proruský prezident Viktor Janukovyč. 

Někteří Ukrajinci jsou teď pod tlakem a cítí, že všichni – od ruských sousedů až po úřady –sledují, co budou dělat. „Být tady člověku nahání strach, protože když zastáváte jiný než radikálně proruský postoj, můžete se stát obětí násilností,“ uvedla v nedávném rozhovoru Halyna Džikajevová, ředitelka uměleckého centra v Simferopolu. 

Do pátku překročilo hranice z Krymu směrem na Ukrajinu 900 lidí. Ministerstvo sociálních věcí v Kyjevě už oznámilo, že zavedlo speciální linku pro navrátilce z Krymu, kde by jim měli pomoci například s nároky na penzi, sociálním pojištěním nebo hledáním nové školy pro děti.

Vydáno pod