Moskva - Podle ruského prezidenta Vladimira Putina se Moskva zatím zdrží odvetné reakce na americké sankce i na ukrajinské plány zavést víza ve vzájemném cestovním styku. Vízová povinnost by podle šéfa Kremlu postihla miliony nevinných Ukrajinců.
Putin: Moskva zatím odvetu za sankce nechystá
Putin na zasedání bezpečnostní rady vyslechl hlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který si stěžoval na nepřátelské výroky nového ukrajinského vedení. Ruské diplomacii podle něj vadí záměr Kyjeva vystoupit z postsovětského Společenství nezávislých států a zejména plán zavést ve vztahu k Rusku víza. „Pokud se tak stane, předložíme vám některé naše návrhy,“ řekl Lavrov Putinovi.
Prezident si ale v současné době odvetné akce nepřeje. „Pokud jde o americké sankce i o zavedení vízového režimu ze strany Ukrajiny, pak se zatím odvetných kroků musíme zdržet,“ řekl prezident. Zdrženlivost by podle Putina měla Moskva projevit zejména v otázce víz, jejichž zavedení by „postihlo miliony nevinných Ukrajinců, kteří i bez toho žijí chudě a mnoho nevydělávají“.
Ruské ministerstvo zahraničí na rozšíření západních sankcí už ve čtvrtek reagovalo. Na ruském seznamu se ocitla řada poslanců amerického Kongresu a dva poradci amerického prezidenta Baracka Obamy. Dnes ministerstvo oznámilo, že bude Kremlu doporučovat zavedení sankcí proti Západu obdobných těm, které USA a Evropská unie vyhlásily Moskvě. „Máme už vyzkoušené postupy, budeme vládě a prezidentovi navrhovat odvetné kroky, protože sankce ponechané bez odpovědi jen povzbuzují apetit,“ prohlásil náměstek ministerstva Grigorij Karasin.
Washington ve čtvrtek v reakci na ruskou anexi ukrajinského poloostrova ohlásil sankce proti dalším vysokým ruským představitelům. V odvetě pak Rusko uvalilo sankce vůči vybraným Američanům (podrobnosti zde). Evropská unie zároveň oznámila, že rozšíří kvůli krizi na Krymu své sankce na dalších 12 občanů Ruska. Pokud bude Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, sáhne EU i k hospodářským sankcím (více zde).
Seznam 12 osob, vůči kterým EU nově zavádí sankce:
Dmitrij Rogozin – ruský vicepremiér;
Sergej Glazjev – poradce ruského prezidenta;
Valentina Matvijenková – šéfka Rady federace;
Sergej Naryškin – mluvčí Státní dumy;
Dmitrij Kiseljov – ruský televizní moderátor s protizápadní rétorikou;
Alexandr Nosatov – zástupce velitele černomořské flotily;
Valerij Kulikov – zástupce velitele černomořské flotily;
Vladislav Surkov – poradce ruského prezidenta;
Michail Mališev – předseda krymské volební komise;
Valerij Medvěděv – předseda volební komise v Sevastopolu;
Igor Turčeňjuk – velitel ruských sil na Krymu;
Jelena Mizulinová – zástupkyně předsedy Státní dumy.
Původní seznam osob, na které budou uvaleny sankce, zveřejnila Evropská unie 17. března. Bylo na něm 21 občanů Ruska a Ukrajiny, kteří se podle EU zapříčinili o současnou krizi.
Putinovy zdrženlivé výroky ale zpochybnil jeho mluvčí Dmitrij Peskov, podle něhož bude Moskva reagovat na každé zavedení sankcí. „Na sankce budeme reagovat na základě principu vzájemnosti,“ řekl novinářům. Zavedení sankcí je podle Peskova pro Rusko absolutně nepřijatelné. „Pokaždé odpovíme zrcadlovitě,“ poznamenal mluvčí.
Putin si ze sankcí těžkou hlavu nedělá
Na zasedání bezpečnostní rady ruský prezident prohlásil, že se rozhodl otevřít si účet v ruské bance Rossija, která byla zasažena americkými sankcemi. „Je to, pokud vím, průměrná banka, osobně jsem tam účet neměl. Ale v pondělí si ho určitě založím,“ řekl Putin. Později novinářům oznámil, že kremelské účtárně vydal příkaz poukazovat do postižené banky jeho prezidentský plat. Petrohradský bankovní ústav podle něj nemá s anexí Krymu nic společného. Rusko se musí postarat jak o samu banku Rossija, tak i o její klienty, řekl Putin. „Vždyť ta banka má tak symbolické a zvučné jméno,“ poznamenal.
Když se ukázalo, že se řada osob přítomných na dnešní schůzi bezpečnostní rady ocitla na americkém sankčním seznamu, Putin s úsměvem varoval, že „takoví lidé nás kompromitují, musíme se od nich držet dál“.
Má Putin přístup k penězům sankcionovaného oligarchy?
Podle amerického ministerstva financí má ruský prezident Vladimir Putin možná přístup k finančním zdrojům ropné společnosti Gunvor, v níž měl do tohoto týdne výrazný podíl oligarcha Gennadij Timčenko. Jeden z nejbohatších lidí světa a muž, který loni dostal nejvyšší francouzské vyznamenání je Putinovým důvěrníkem.
I proto byl Timčenko zařazen na seznam osob, vůči nimž USA zavedly sankce kvůli ruské anexi Krymu. Oligarcha však podle firmy se sídlem v Ženevě svůj 45procentní podíl ve středu, den před rozšířením seznamu sankciovaných osob, přenechal svému společníkovi Torbjornu Törnqvistovi.
Gennadij Timčenko
Agentura Reuters naznačila, že právě Timčenkovo jméno je možná nejzajímavější součástí seznamu osob, na něž se vztahují americké sankce, které znamenají mimo jiné zmrazení majetku. Může za to jediná věta ve zdůvodnění opatření: „Timčenkovy aktivity v energetickém sektoru mají přímé napojení na Putina. Putin má v Gunvoru investice a možná má přístup k peněžním zdrojům Gunvoru,“ uvedlo americké ministerstvo financí. Odmítlo však upřesnit, jaké konkrétní informace má o Putinových investicích ve firmě a jaký druh přístupu by šéf Kremlu mohl k penězům Gunvoru mít.
Firma, která kontroluje zhruba tři procenta světového obchodu s ropou a je čtvrtou největší firmou obchodující s touto surovinou, kategoricky odmítla, že by ruský prezident byl přímo nebo nepřímo zapojen do jejího byznysu. Timčenko několikrát popřel, že by mu Putin pomáhal s vybudováním ropného impéria, byť nepopírá dlouholeté přátelství s prezidentem.
Oligarcha Firtaš v Rakousku propuštěn
Putinovo nejbližší okolí by mohlo zasáhnout také vyšetřování ukrajinského oligarchy Dmytra Firtaše, který má přes státní firmu Gazprom rovněž úzké vazby na Kreml. Dnes ho na rekordní kauci 125 milionů eur (více než 3,4 miliardy korun) propustil rakouský soud. Osmačtyřicetiletého Firtaše zadržela policie před týdnem ve Vídni na žádost americké FBI, která ho podezírá z korupce a zločinného spiknutí.
„Poslední týden byl testem pro mou rodinu i pro mě. Rád bych osobně poděkoval všem přátelům a kolegům, kteří mě podporovali v této obtížné době,“ uvedl Firtaš v tiskovém prohlášení. Firtaš, kterému podmínky kauce neumožňují opustit Rakousko, již dříve označil své zadržení za nespravedlivé a nepodložené a stíhání za „čistě politickou věc“.
Experti nevylučují, že se Firtaš podílel i na vytváření okupačního scénáře pro Krym. Jeho stíhání ale údajně nesouvisí se stávající krizí na Ukrajině. Na sankčním seznamu Evropské unie ani USA se Firtašovo jméno zatím neobjevilo.
GALERIE
videogallery_428989