Moskva - Rusko posílí vojenskou přítomnost na Krymu, aby jej ochránilo před vnějšími hrozbami. Oznámila to státní tisková agentura ITAR-Tass s odkazem na náměstka ministra obrany Jurije Borisova. Poslanci ruské Státní dumy už ratifikovali smlouvu o připojení poloostrova k Ruské federaci. V pátek má stejný dokument schválit Rada federace. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova dojde k definitivnímu začlenění Krymu ještě tento týden. Berlín zvažuje zrušení chystaných německo-ruských vládních konzultací. Ruská anexe Krymu podle německé kancléřky Angely Merkelové porušuje mezinárodní právo.
Rusko chce na Krymu armádu, duma posvětila smlouvu o připojení
„Bude nutné rozvíjet na poloostrově vojenskou infrastrukturu, aby se mohl Krym stát plnohodnotným zástupcem Ruské federace. Musí být chráněn proti všem možným vnějším zásahům,“ konstatoval Borisov. Zábor Krymu je podle něj „ohromným vítězstvím, ale i velkým závazkem“. Rusko se podle Borisova nesmí před světem ponižovat, nesmí vzbuzovat pochybnosti o svých úmyslech a možnostech. „Ať si nedělají naděje,“ prohlásil. Moskva prý spoléhá hlavně na černomořskou flotilu, která sídlí v Sevastopolu.
Moskva svůj postup opírá o nedělní referendum na Krymu, v němž přes 96 procent hlasujících podpořilo záměr spojit se s Ruskem. Ukrajina i Západ ale považují výsledky za neplatné, protože referendum odporovalo ukrajinské ústavě.
Ruský prezident Vladimir Putin schválil návrh smlouvy o připojení Krymu k Rusku před dvěma dny. Žádost, kterou podal krymský parlament, podepsal prezident spolu s krymským vedením a představiteli krymského přístavu Sevastopol. „Krym vždy byl a navždy zůstane nedělitelnou součástí Ruska. Toto vědomí jsme si předávali z generace na generaci,“ konstatoval Putin.
Popularita ruského prezidenta Vladimira Putina vzrostla o devět procent z 67 na téměř 76 procent, čímž dosáhla nejvyšší úrovně za posledních pět let. Vyplývá to z průzkumu ruské státní agentury pro výzkum veřejného mínění VCIOM, který se uskutečnil během referenda o připojení Krymu k Rusku.
Projev Vladimira Putina v Georgijevském sále
Státní duma v rezoluci vyjádřila podporu výsledkům krymského referenda. Dokument vítá „svobodnou volbu krymského národa a jeho snahu o znovusjednocení s Ruskem“. Státní duma očekává, že krymské orgány státní moci budou dbát na zachování náboženského smíru a jazykové mnohotvárnosti poloostrova. Ruští poslanci se zavazují, že maximálně přispějí k sociálnímu a ekonomickému rozvoji Krymu.
Smlouvou o připojení Krymu k Rusku i doprovodným ústavním zákonem se už zabýval ruský ústavní soud. Oba dokumenty schválil s tím, že jejich obsah není v rozporu s platnou ruskou ústavou. Pokud dokumenty posvětí obě komory ruského parlamentu, musí je ještě podepsat Putin. Název nového subjektu bude poté zařazen do článku 65 ruské ústavy, který obsahuje seznam jednotlivých členů federace. Jejich dosavadní počet 83 se zvýší o dva, takzvanou Krymskou republiku a „město federálního významu“ Sevastopol.
GALERIE
videogallery_428650
Boj o Krym, potažmo o Ukrajinu, má dnes pokračovat na Západě. V Bruselu odpoledne začíná další mimořádný summit představitelů Evropské unie. Na pořadu dne má být další zostření sankcí proti Rusku. Shodli se na tom britský premiér David Cameron a německá kancléřka Angela Merkelová. Unie už dala najevo, že anexi poloostrova neuznává.
Lavrov obvinil západní státy, že se za každou cenu snaží obhájit svou výjimečnost, místo toho, aby se řídily zásadami mezinárodního práva. „Krizovou situaci na Ukrajině nevyvolalo Rusko. Je to vnitropolitická krize v mnohém vyprovokovaná zvenčí, kterou provází porušování ukrajinské ústavy,“ řekl ruský ministr. Ve světě podle něj dochází k „tektonickým změnám“, které se západní země snaží zbrzdit.
Rusko-americká roztržka v OSN
Velvyslanci Ruska a Spojených států v OSN se ve středu střetli během další schůzky Rady bezpečnosti věnované Ukrajině. Vitalij Čurkin ve svém vystoupení osamocen hájil připojení Krymu k Rusku a označil to za historickou událost. Americká velvyslankyně Samantha Powerová nato prohlásila, že po již přijatých sankcích jsou Spojené státy „připraveny podniknout další kroky, pokud budou pokračovat ruské provokace nebo ruská agrese“.
Ruský velvyslanec se ohradil s tím, že „je prostě nepřijatelné naslouchat těmto urážkám na adresu naší země“. „Pokud americká delegace očekává naší spolupráci v Radě bezpečnosti v dalších záležitostech, tak to musí paní Powerová jasně pochopit,“ uvedl Čurkin. Podle agentury AP Powerová v té době již z jednání rady odešla a nechala tam svoji zástupkyni.