Kyjev – Předseda ukrajinské vlády Arsenij Jaceňuk dnes v televizním projevu prohlásil, že nové ukrajinské vedení nebude usilovat o členství v Severoatlantické alianci. Vláda se podle něj také zasadí o odzbrojení všech militantních skupin „bez ohledu na jejich cíle“.
Jaceňuk: Vstup do NATO není na pořadu dne, odzbrojíme radikály
Odzbrojení ukrajinských polovojenských skupin, které Moskva označuje za fašistické a nacistické, je jedním z hlavních požadavků obsaženém v pondělním pětibodovém ruském plánu na vyřešení ukrajinské krize. Rusko rovněž žádá vyklizení objektů obsazených demonstranty, zavedení ruštiny jako druhého státního jazyka, federalizaci Ukrajiny, mezinárodní záruky její neutrality a uznání nezávislosti Krymu. Jaceňukův záměr odzbrojit radikály nicméně může platit i pro skupiny proruských aktivistů, kteří se dopouštějí násilností na východě země, zejména v Charkově, Doněcku a Luhansku. Nepokoje si v minulých dnech ve východoukrajinských regionech vyžádaly tři mrtvé.
Za vlády bývalého prezidenta Viktora Janukovyče Ukrajina členství v NATO oficiálně odmítala, přestože řady aliančních vojenských programů se aktivně účastnila. Po převratu se v ukrajinském parlamentu začaly ozývat hlasy pro členství v NATO a skupina poslanců už příslušný návrh zaregistrovala k projednání ve sněmovně. Rusko se proti sbližování Kyjeva s NATO ostře staví a vojenskou spolupráci Ukrajiny se Západem hodnotí jako projev nežádoucího rozšiřování vlivu Aliance do postsovětského prostoru. Jaceňuk nicméně v televizním projevu prohlásil, že „otázka připojení k NATO není na pořadu dne“.
Jaceňuk v projevu rovněž oznámil, že ve vládě zřídil post vicepremiéra pro decentralizaci, který by měl dohlížet na reformu státní správy. Ukrajinské oblasti a města by měly podle premiéra dostat „ty nejširší pravomoci a finanční zdroje pro svůj rozvoj“. Změny budou součástí příští ukrajinské ústavy. Ukrajinský premiér zdůraznil, že rámcem pro decentralizaci státní správy musí být „jednotná a unitární Ukrajina“. Odmítl tak návrhy na federalizaci země, které prosazuje Rusko.
Jaceňuk rovněž potvrdil, že zrušení zákona o regionálních jazycích nevstoupilo v platnost, protože návrh schválený v únoru v parlamentu úřadující prezident Oleksandr Turčynov nepodepsal. Na Ukrajině tak stále platí, že v regionech, kde žije alespoň desetina obyvatel některé z národnostních menšin, je vedle státního jazyka úřední řečí i daný regionální jazyk. Týká se to zejména ruštiny, která byla za regionální jazyk vyhlášena ve 13 ze 27 ukrajinských oblastí.