Kyjev - Kyjev je připraven s Moskvou jednat o krymské krizi. S ruskou anexí autonomního poloostrova ale nebude podle úřadujícího prezidenta Turčynova nikdy souhlasit. Ukrajinský parlament dnes schválil dekret o částečné mobilizaci. Poslanci tak reagovali na výsledky včerejšího referenda, které se vyslovilo pro odtržení Krymského poloostrova od Ukrajiny a dnešní vyhlášení nezávislosti Krymu jako svrchovaného státu.
Kyjev chce s Moskvou o Krymu jednat. Anexi ale neuzná
„Jsme připraveni na rozhovory, ale připojení našeho území (k Rusku) nikdy neuznáme,“ řekl Oleksandr Turčynov v televizním projevu k národu.
Moskva dnes oznámila, že krizovou situaci na Ukrajině by mohla vyřešit „podpůrná skupina“. Mezi její úkoly by patřila mimo jiné federalizace země, uznání nezávislosti Krymu a také stanovení neutrálního statusu Ukrajiny.
Kyjev zmíněné podmínky označil za ultimátum a z obav před možnou ruskou invazí na východní Ukrajině vyhlásil částečnou mobilizaci. Do zbraní Ukrajina povolala 40 000 záložníků, polovina doplní početní stavy armády, druhá část nastoupí do nově vzniklé Národní gardy.
Vznik Národní gardy schválil ukrajinský parlament teprve ve čtvrtek minulý týden. Útvar, jehož úkolem je střežit bezpečnost vládních a správních objektů a chránit státní hranice nebo zastavit činnost teroristů a nelegálních ozbrojených skupin, má tvořit až 60 tisíc dobrovolníků. Mnozí z novodobých gardistů se zúčastnili protestů na kyjevském náměstí Nezávislosti. Garda spadá pod ministerstvo vnitra.
Mobilizace má být provedena na celém území Ukrajiny, tedy včetně Krymu okupovaného ruskými vojáky, který dnes jednostranně vyhlásil nezávislost a požádal o přijetí do Ruské federace. Na krymském poloostrově se má podle dekretu mobilizace týkat občanů, kteří dobrovolně projeví vůli sloužit v ukrajinských ozbrojených silách.
Turčynov dnes také řekl, že akce vedoucí k masovým výtržnostem a nepokojům budou trestány jako napomáhání „vojenskému agresorovi a jako zločiny proti státu“.
ČT24.z o ukrajinsko-ruské roztržce
- KRYM: Po referendu následuje vyhlášení nezávislé Krymské republiky
- RUSKO: Moskva žádá neutrální a federalizovanou Ukrajinu
- SANKCE: USA a EU zmrazí majetek desítkám ruských a ukrajinských politiků
- EKONOMIKA: Ruské hospodářství zpomaluje
- ČESKO: Krymské referendum popřelo ústavu Ukrajiny, soudí Zeman
- PROFIL: Sergej Aksjonov - muž v čele Krymu
Ukrajinská hlídka na základně Novoozernoje
Ukrajina by mohla dostat od NATO vojenské vybavení
Úřadující ministr zahraničí Andrij Deščycja se dnes sešel se šéfem Severoatlantické aliance Andersem Foghem Rasmussenem. Po jejich schůzce NATO oznámilo, že je odhodláno „posílit vazby s politickým a vojenským vedením Ukrajiny a zintenzivnit úsilí o budování kapacit ukrajinské armády“.
Spojenci v NATO také chtějí, aby se konalo více společných cvičení s ukrajinskou armádou. Také Deščycja řekl, že i Ukrajina chce posílit „technickou a vojenskou spolupráci s NATO“. To by se mělo projevit tím, že Ukrajina dostane víc vojenského vybavení a zúčastní se více společných manévrů.
Podle agentury AFP by Kyjev měl urychleně předložit NATO seznam vojenských prostředků, které by si přál dostat. „Chceme více taktické vojenské spolupráce, ne vojenskou přítomnost“ NATO na Ukrajině, dodal ukrajinský ministr.
Pluk ruských stíhaček do Běloruska
Vrchní velitel ruského vojenského letectva generálporučík Viktor Bondarev dnes v Moskvě oznámil, že Rusko do konce letošního roku rozmístí na běloruské základně Baranavičy letecký pluk s 24 letouny Su-27. Základna leží asi 150 kilometrů od polských hranic. V minulých dnech posílilo Rusko své letecké jednotky v Bělorusku o šest letounů tohoto typu. Podle Bondareva bude ruský pluk „zajišťovat protivzdušnou obranu a nedotknutelnost vzdušného prostoru“ Běloruska a Ruska.
GALERIE
videogallery_427935