Moskva – Unijní sankce, které vyplynuly z bruselského summitu, ruské diplomaty nepřekvapily ani nerozhodily. Ukrajina je prý důležitější. Moskva naopak EU pohrozila, že sankce nezůstanou bez odpovědi a nakonec postihnou zájmy Unie. Podobně pohrozila Moskva večer i Washingtonu. Unie včera na mimořádném summitu pozastavila rozhovory s Ruskem o vízech a obchodní dohodě. Podpořila také rozhodnutí pozastavit přípravu summitu G8 v ruském Soči.
Rusko si ze sankcí nic nedělá, Putinova obliba roste
„EU musí jasně pochopit, že jakékoliv restriktivní opatření nejenže nezůstanou bez odpovědi, ale postihnou i zájmy samotné Unie a jejích členských zemí. Totéž se ve stejné míře týká i pokusů o sankce ze strany NATO,“ varovalo ruské ministerstvo zahraničí. Brusel podle něj zase promarnil příležitost poctivě a objektivně vyhodnotit dění na Ukrajině.
Server newsru.com poznamenal, že reakce hrozbou je u ruské diplomacie tradiční, ale unijní sankce by se neměly dotknout prostých Rusů, jak ujistil i velvyslanec EU v Moskvě. Ruský vyslanec pro zvláštní účely Anvar Azimov zase varoval, že vízové restrikce by porušily dohodu z roku 2006, čímž by vznikla otázka vypovězení této smlouvy, ale toho se unijní partneři sotva odváží.
V telefonickém rozhovoru šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval svůj americký protějšek Johna Kerryho, že jakékoliv sankce proti Rusku kvůli ukrajinské krizi se Spojeným státům vrátí zpět jako bumerang. „Lavrov varoval před uspěchanými a nepromyšlenými kroky, které by mohly poškodit rusko-americké vztahy, zvláště pokud jde o sankční opatření, která nevyhnutelně udeří jako bumerang samy Spojené státy,“ konstatovalo ruské ministerstvo zahraničí.
Nechceme novou studenou válku, zní z Kremlu
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes vyjádřil přání, aby ukrajinská krize nepřerostla v novou studenou válku mezi Ruskem a Západem. „Ačkoliv se už projevily mezi Ruskem, evropskými státy a USA ty nejhlubší rozpory, koncepční rozpory, přeci jen zbývá naděje, že se podaří v dialogu dospět k nějakému styčnému bodu,“ poznamenal Peskov v rozhovoru pro ruskou státní televizi Rusko. „Věřím, že (nová studená válka) nezačala, a chci věřit, že ani nezačne,“ dodal.
José Manuel Barroso, Arsenij Jaceňuk, Herman Van Rompuy a Catherine Ashtonová
Čtvrteční summit v Bruselu nepřinesl nic nového, jeho výsledky bylo možné očekávat, říká stálý ruský představitel při EU Vladimir Čižov. Jednání o uvolnění víz a obchodní dohodě podle ruského diplomata stejně stagnovala a bez schůzky skupiny G8 se Rusko obejde. „Ukrajina je pro nás mnohem důležitější,“ prohlásil Čižov.
Drulák: Na hospodářské sankce je ještě čas
Pokud přitom v příštích dnech jednání mezi Kyjevem a Moskvou nepřinesou výsledek, pohrozila Unie sadou dalších kroků, včetně zákazu cestování či zmrazení majetku určitých osob.„Záleží, jaké budou další kroky Ruska. Pokud bude Rusko takto pokračovat, bude i Unie zvyšovat svůj tlak na Rusko,“ konstatoval dnes první náměstek ministra českého zahraničí Petr Drulák, který se vrátil ze setkání zemí viszegrádské skupiny a severských a pobaltských států v Estonsku.
Podle Druláka je však otázka hospodářských sankcí ze strany evropské osmadvacítky stále předčasná. „Tyto sankce zatím nejsou na pořadu dne, je to něco, co se v současnosti nediskutuje,“ ujistil náměstek.
GALERIE
videogallery_425219
Putin je nyní v Rusku extrémně populární
Navzdory odsudkům vnějšího světa domácí podpora současné zahraniční politiky Kremlu roste. Popularita prezidenta Vladimira Putina se už druhý týden drží na bezmála rekordní úrovni. Podle výsledků průzkumu agentury VCIOM schvaluje Putinovu činnost ve funkci hlavy státu 67,8 procenta Rusů. Podle sociologů za tím stojí hlavně „rozhodný postup v ukrajinské krizi a ochrana ruské menšiny žijící na Krymu“.
Ruský tisk už informoval o otevřeném dopise ruského Svazu spisovatelů. Ten literáti sepsali na podporu prezidenta. „Destruktivní síly Západu zahájily otevřený útok na hlavní mravní výsledek druhé světové války - na zákaz ideologie fašismu a nacismu,“ uvádí se v otevřeném dopise.
„Kryme, jsme s tebou,“ znělo Moskvou
Desítky ruských regionů, autonomních republik a oblastí ohlašují veřejné sbírky na pomoc obyvatelům Krymu a připravují tábory pro uprchlíky. V Novosibirsku, Saratově, Nižním Novgorodu a dalších městech se konají mnohatisícové demonstrace na obhajobu práv ruskojazyčné menšiny na Ukrajině.
Ilustrační foto
Na podporu připojení Krymu k Rusku se dnes v Moskvě sešlo více než 65 tisíc lidí. „Krym je ruské území“ a „Kryme, jsme s tebou“, stálo na transparentech návštěvníků koncertu, uspořádaného v blízkosti Kremlu. Koncert začal vlasteneckou písní Důstojníci, zatímco posluchači mávali ruskými vlajkami. Na scéně se objevila i delegace krymského parlamentu.
„Pozdrav z Krymu. Včera jsme přijali historické rozhodnutí o uspořádání referenda. Rusko nás nenechá padnout!“ prohlásil šéf krymského sněmu Vladimir Konstantinov a vyzval k podpoře všech Ukrajinců, kteří se stali obětí „nelegitimního“ režimu v Kyjevě.
Ruští vyšetřovatelé i média zdůrazňují hříchy ukrajinských nacionalistů
Média zároveň plní informace historiků o zvěrstvech ukrajinských nacionalistů za druhé světové války. Ruská generální prokuratura údajně vyšetřuje výhrůžky smrtí, které prý gubernátorům čtyř ruských oblastí adresovali členové dosud neznámé ukrajinské ultrapravicové organizace „Posvátné bratrstvo černého kříže“.
Ruští vyšetřovatelé také ohlásili nové důkazy o údajné spolupráci ukrajinských nacionalistů s teroristy ze severního Kavkazu. Mluvčí vyšetřovatelů Alexandr Markin podle agentury ITAR-TASS oznámil, že prokuratura zahájila trestní stíhání Ukrajince Oleksandra Muzyčka. Ten byl zapojen do bojových oddílů severokavkazského teroristy Šamila Basajeva.