Na případné americké sankce odpovíme, hrozí Moskva


4. 3. 2014Aktualizováno4. 3. 2014, 19:49|Zdroj: ČT24

Washington - Moskva pohrozila, že by odpověděla na případné zavedení amerických sankcí proti Rusku. Spojené státy už kvůli ruskému vojenskému zásahu na Ukrajině pozastavují všechny společné armádní akce s Moskvou. Podle Pentagonu se opatření vztahuje na všechna cvičení, bilaterální rozhovory, návštěvy přístavů či plánovací konference. Úřad obchodního zmocněnce USA následně oznámil, že Washington pozastavuje obchodní a investiční rozhovory s Moskvou.

„Apelujeme na Rusko, aby uklidnilo krizi na Ukrajině a aby se ruské síly na Krymu vrátily zpět do kasáren, jak to vyžaduje smlouva o černomořské flotile,“ prohlásil mluvčí Pentagonu John Kirby. Americký ministr zahraničí John Kerry ujistil v Kyjevě ukrajinské představitele o podpoře USA. Kerry odsoudil ruský postup na Krymu jako „neuvěřitelný akt agrese“ a pohrozil sankcemi, které mohou Rusko izolovat, hovořil mimo jiné o zákazu udělování víz či blokování účtů.

Mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič

„Mnohokrát - s fakty v rukou a s právním výkladem - jsme Američanům vysvětlovali, proč jejich jednostranná sankční opatření nezapadají do norem civilizovaných mezistátních vztahů. Žádoucí výsledek to ale nemá. Znamená to, že budeme muset odpovědět, a to nikoli nutně zrcadlově. Jako vždy v podobných situacích, vyprovokovaných nepromyšleným a neodpovědným počínáním Washingtonu, zdůrazňuji, že to není naše volba.“

Evropská unie navrhuje pozastavit jednání s Ruskem o liberalizaci vízového režimu, pokud Moskva nepřispěje k uvolnění vyhrocené situace. Rozhodovat se má na čtvrtečním mimořádném summitu EU. Šéf britské diplomacie William Hague uvedl, že „všechny možnosti (sankcí) zůstávají na stole, a to jak diplomatické, tak ekonomické“. Nicméně do médií se dostal výňatek z dokumentu, nabádajícího prý nepodpořit uvalení hospodářských sankcí. Vláda se údajně staví opatrně i k případným vízovým omezením.

Na žádost nového ukrajinského vedení, které hovoří o zmizení miliard ze státních fondů, se ale Evropská unie chystá zmrazit majetek osmnácti ukrajinských prominentů. Na seznamu lidí, proti nimž je sankční opatření namířeno, zařadila Vídeň i sesazeného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.

Na Krym míří pozorovatelé OBSE

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se společně se Spojenými státy rozhodla poslat na Ukrajinu kvůli napětí s Ruskem vojenskou pozorovatelskou misi. „Mise OBSE přijela do Kyjeva a pojede na Krymský poloostrov monitorovat situaci,“ sdělil šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij. Podle něj je v současnosti situace na Krymu „komplikovaná, ale stabilní“.

Už ve středu a ve čtvrtek by se měl Kerry na jednáních v Paříži a v Římě sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

USA brzdí ekonomickou spolupráci s Ruskem

Úřad obchodního zmocněnce USA oznámil, že Washington pozastavuje obchodní a investiční rozhovory s Moskvou.„ Pozastavili jsme chystané obchodní a investiční schůzky s ruskou vládou, které byly součástí kroku k prohloubení komerčních a obchodních vztahů,“ citovala agentura Reuters prohlášení Úřadu obchodního zmocněnce USA.

GALERIE
videogallery_424032

Sobotka ekonomické sankce odmítá

Společný postoj k ukrajinské krizi včera na mimořádném jednání v Bruselu ladily i státy Evropské unie. Moskvě nakonec zástupci osmadvacítky pohrozili zastavením rozhovorů o vízové dohodě. Zatímco ministr obrany Martin Stropnický (ANO) a šéf pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) se nebojí ani ekonomických dopadů případných evropských sankcí vůči Moskvě, premiér je opatrnější.

Česko podle něj své obchodní vztahy s Ruskem zastavovat nemůže. „Je potřeba si uvědomit, že Rusko a Evropa jsou hospodářsky propojeny a ekonomické sankce by poškodily jak občany Evropy, tak občany Ruska,“ poznamenal Bohuslav Sobotka ve včerejších Událostech.

Chystá se americká půjčka

Senátní panel nyní za podpory demokratů i republikánů pracuje na legislativním balíčku, který umožní poskytnout americké záruky na ukrajinskou půjčku ve výši nejméně jedné miliardy dolarů, což by pomohlo zadlužené ukrajinské ekonomice. Zmíněný balíček by rovněž umožnil technickou pomoc s reformami v oblasti energetiky, s posílením občanské společnosti a bojem proti korupci.

Murphy: Americká opatření budou účinná, jen když se přidá EU

Demokratický zákonodárce Chris Murphy varoval, že americká opatření budou účinná jen tehdy, když se k podobnému kroku odhodlá i Evropa. „Pokud Spojené státy uzavřou své ekonomické dveře s Ruskem a Evropa je nechá otevřené, tak se na chování Ruska mnoho nezmění,“ řekl Murphy.

GALERIE
Ukrajinský obrněný transportér v přístavu Kerč na Krymu autor: Darko Vojinovic, zdroj: ČTK/AP

Washington intervenci ruských vojáků na Krymu označil za nepřijatelné porušení mezinárodního práva a opakovaně vyzval Kreml, aby svá vojska stáhl zpět na základnu v Sevastopolu, kterou má Rusko od Ukrajiny pronajatou. Moskva takový postup odmítá a tvrdí, že na Krymu zasáhla, aby ochránila ruské občany a tamní ruskojazyčné obyvatele před útoky nacionalistů.

„Ruská vojenská intervence na Ukrajině představuje jasné porušení mezinárodního práva a žádá okamžitou a koordinovanou odpověď mezinárodního společenství na podporu Ukrajiny a proti ruským snahám anektovat území silou,“ uvedl v prohlášení demokratický senátor a šéf zahraničního výboru amerického Senátu Robert Menendez.

Barack Obama
Zdroj: AP/Larry Downing/ČTK

O možnostech „hlubší izolace“ Ruska jednal ve Washingtonu se svými bezpečnostními poradci prezident Barack Obama. Obama nyní čelí kritice republikánů, kteří mu vytýkají nedostatečnou odhodlanost v řešení krize na Ukrajině. Obama v noci na neděli o Ukrajině půldruhé hodiny telefonicky hovořil s Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu prohlásil, že Rusko si vyhrazuje právo bránit své zájmy a zájmy rusky mluvících obyvatel v případě násilí na východě Ukrajiny či na Krymu. Obama pohyby ruských vojsk označil za „jasné porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny, což znamená porušení mezinárodního práva“.

  • „Postupem času to bude pro Rusko drahá věc. Nyní je čas, aby Rusové zvážili, zda mohou své zájmy hájit diplomatickou cestou, a ne silou,“ řekl Obama.

Na žádost Polska zasedli zástupci NATO

Dnes se v Bruselu kvůli situaci na Ukrajině sešli také zástupci zemí NATO. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na Twitteru uvedl, že schůzka se koná na žádost Polska na základě článku čtyři Severoatlantické smlouvy, který umožňuje svolat konzultace v případě ohrožení územní celistvosti členské země paktu. Kvůli finanční pomoci Ukrajině by se měl sejít také Mezinárodní měnový fond (MMF).

GALERIE
videogallery_424289

Ruští vojáci zůstávají na Krymu. Na ukrajinské základny ale podle všeho nejspíš nezaútočili. Včera se objevily spekulace, že po ukrajinských vojácích chtějí, aby se vzdali do čtyř hodin ráno. Ukrajinská vláda tvrdí, že Moskva počet vojáků na základně, kterých je podle starších údajů až 26 tisíc, posílila o dalších několik tisíc. Podle ukrajinského zástupce při OSN Jurije Sergejeva rozmístilo Rusko na Krymu dalších 16 000 mužů. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin prohlásil, že svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč požádal dopisem Vladimira Putina, aby proti Ukrajině použil vojenskou sílu. (Více čtěte zde)

ČT24.cz o dění na Ukrajině