G7 zastavila přípravy na summit v Soči, Rusko protestuje

Washington - Skupina sedmi nejvyspělejších zemí světa odsoudila nasazení ruské armády na Ukrajině a zastavila přípravy na summit skupiny G8 (G7 a Rusko) chystaný na červen do Soči. „My, vůdci Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Británie a Spojených států a také předseda Evropské rady a předseda Evropské komise společně odsuzujeme jasné porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny ze strany Ruské federace,“ napsala skupina G7 ve svém prohlášení. Moskva členy skupiny G7 za pozastavení příprav červnového summitu kritizovala.

„Rozhodli jsme se, že pro tento okamžik pozastavíme naši účast na aktivitách spojených s přípravou plánovaného summitu G8 v červnu v Soči,“ dodala skupina. Členové skupiny G7 rovněž vyzvali Rusko, aby jednalo s Ukrajinou, a to buď přímo, nebo za mezinárodní účasti, o jakýchkoli svých obavách v oblasti lidských práv či bezpečnosti. Skupina také podpořila snahu Ukrajiny získat finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu a zahájit ekonomické reformy.

„Je to nejen politicky škodlivé, ale odporuje to zásadám konstruktivní spolupráce v tomto formátu, zaměřeném na využití synergie G8 v zájmu rozvoje, globální stability a také boje s přeshraničními výzvami a hrozbami,“ reagoval na zastavení příprav na summit mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič. Kolegům z G8 doporučil nastudovat si ruská vysvětlení k vývoji na Ukrajině. Moskva doufá, že místo „politizovaných přístupů“ dají nakonec partneři přednost společným zájmům a konstruktivní spolupráci.

Americký prezident Barack Obama a vůdci Británie, Německa a Polska v neděli zdůraznili nutnost okamžitého zahájení dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou. Vyjádřili také podporu Ukrajině a jejímu plánu uspořádat v květnu parlamentní volby. Současně slíbili, že budou spolupracovat na vytvoření balíčku finanční pomoci, který by pomohl Ukrajině stabilizovat její nejistou ekonomickou situaci. Úřad německé kancléřky uvedl, že Obama a Merkelová označili ruskou intervenci na Krymu za nepřijatelnou. „Obama a Merkelová se shodli, že pro mezinárodní společenství je zvlášť důležité, aby tváří v tvář této nespravedlnosti ukázalo jednotu,“ konstatoval úřad.

G7 odsoudila nasazení ruské armády na Krymu (zdroj: ČT24)

Rusko za pomoci armády ovládlo Krym

Většina Krymu, kde většinu obyvatel tvoří Rusové, je již pod kontrolou ruských vojáků. Ruské jednotky v noci obsadili několik dalších vojenských objektů a správních budov na poloostrově.

Navzdory odmítavým reakcím ze zahraničí ruský parlament v sobotu schválil záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Ukrajině vojáky. Kreml to zdůvodnil ukrajinskou vnitropolitickou krizí a potřebou chránit životy Rusů. 

Kyjev v neděli obvinil Moskvu z vyhlášení války a nařídil mobilizaci. Z Krymu přicházejí zprávy, že ukrajinská vláda tuto oblast už de facto neovládá, ruští vojáci přitom podle všeho nenarážejí na odpor. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov žádá svět o konkrétní kroky, které by Ukrajině pomohly.

Představitel krymské vlády v sobotu večer oznámil, že prorusky orientovaná samospráva autonomie převzala kontrolu nad ukrajinskými silovými strukturami. Na straně krymských úřadů přitom působí ruští vojáci, kteří mimo jiné blokují ukrajinské vojenské základny. Osazenstvo některých z nich se prý přidalo na stranu krymských úřadů. Totéž včera podle krymských zdrojů učinil i velitel ukrajinského námořnictva Denys Berezovskyj, jehož prezident Turčynov jmenoval do funkce teprve v sobotu. (Čtěte více)

Kyjev se snaží zpochybnit legitimitu krymského vedení, které požádalo Moskvu o pomoc: Turčynov v sobotu dekretem označil jmenování premiéra Krymu Sergeje Aksjonova do funkce za nelegální. Aksjonova před několika dny zvolil regionální parlament zasedající pod dohledem ozbrojenců.

Krymští Tataři, kteří tvoří více než 10 % obyvatel poloostrova, vyjádřili svou podporu ukrajinské vládě.

Krymská autonomie naopak odmítá novou vládu v Kyjevě, která nahradila kabinet promoskevského prezidenta Viktora Janukovyče, jehož před týdnem ukrajinský parlament odvolal pod tlakem mohutných demonstrací a krvavých střetů.

Moskva tvrdí, že musí na Ukrajině chránit životy ruských občanů a krajanů. Ze zhruba dvou milionů obyvatel Krymu je 58 procent Rusů. Rusko má také na poloostrově dlouhodobě pronajatou velkou námořní základnu. Ruská státní tisková agentura ITAR-TASS v neděli informovala o zprávě ruské pohraniční stráže, že z Ukrajiny do Ruska odešlo během ledna a února přibližně 675 000 Ukrajinců a že jde o známky „humanitární katastrofy“.

V některých východoukrajinských městech se o víkendu konaly demonstrace na podporu exprezidenta Janukovyče. V Charkově se přitom v sobotu střetli Janukovyčovi odpůrci a stoupenci a na sto lidí utrpělo zranění.

Infografika Krym
Zdroj: ČT24

Z Moskvy, Petrohradu a dalších ruských měst byly dnes ohlášeny údajně desetitisícové manifestace lidí podporujících intervenci na Ukrajině. Naopak demonstrace proti ruskému postupu byly v Moskvě a Petrohradu výrazně menší, při moskevské akci prý policie zadržela pět desítek osob.

Svět protestuje proti krokům Ruska na Krymu

Západ je vývojem kolem Ukrajiny znepokojen a z mnoha zemí zazněly výzvy, aby se Rusko neuchylovalo k vojenské síle. Kriticky se vůči Moskvě vyjádřili i čeští představitelé. Prezident Miloš Zeman s odvoláním na zkušenost roku 1968 prohlásil, že „jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat“. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ruskému velvyslanci tlumočil znepokojení české vlády, která s postupem Ruska nesouhlasí a vyzývá k diplomatickým jednáním.

Karel Schwarzenberg na facebooku:

„Když ve třicátých letech minulého století chtěl Adolf Hitler obsadit nějakou cizí zem, tak vždy prohlásil, že musí chránit tamější Němce. Ať šlo o anšlus Rakouska, obsazení našeho pohraničí, nebo útok na Polsko… Vždy bylo údajně nutné bránit německé občany. Tento argument nyní používá Vladimir Vladimirovič Putin, aby obsadil Krym. Je naprosto jasné, že nejde o ochranu ruských občanů, na které nikdo neútočí a jsou v naprostém bezpečí. Shromáždili se, demonstrovali pro Rusko a užívali si veškerých svobod. Naopak pozorujeme jasnou snahu o rozšíření moci Ruské federace, o obsazení a praktické připojení Krymu s důležitou námořní základnou v Sevastopolu k Rusku.“

V Praze včera proti ruské vojenské intervenci na Ukrajině před ruským velvyslanectvím demonstrovalo několik stovek lidí. Podobné demonstrace byly v mnoha západních zemích. Sešlo se také vedení Bezpečnostní rady státu. Premiér Bohuslav Sobotka po něm prohlásil, že Česko je připraveno na jakékoli krizové scénáře kvůli Ukrajině a nemusí přijímat dodatečná opatření, pokud jde o dodávky ropy a plynu.

Lidé před ruským velvyslanectvím v Praze protestují proti postupu Ruska na Krymu
Zdroj: Matěj Říha/ČTK

Severoatlantická aliance po své mimořádné schůzce v Bruselu vyzvala Rusko, aby stáhlo své vojáky zpět na základny. Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen zároveň řekl, že Aliance dává najevo hluboké znepokojení z rozhodnutí ruského parlamentu, který použití ozbrojených sil na Ukrajině schválil. „Odsuzujeme ruskou vojenskou eskalaci na Krymu, která je porušením mezinárodního práva,“ prohlásil Rasmussen.

V noci na včerejšek mimořádně jednala také Rada bezpečnosti OSN, kde ovšem Rusko jako jeden ze stálých členů může jakékoli hlasování blokovat. Američané aspoň vyzvali k urychlenému vyslání pozorovatelů OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na Ukrajinu.

Barack Obama v noci na neděli o Ukrajině půldruhé hodiny telefonicky hovořil s Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu prohlásil, že Rusko si vyhrazuje právo bránit své zájmy a zájmy rusky mluvících obyvatel v případě násilí na východě Ukrajiny či na Krymu. Obama pohyby ruských vojsk označil za „jasné porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny, což znamená porušení mezinárodního práva“.

Ministr zahraničí USA John Kerry ruský postup odsoudil jako „neuvěřitelný akt agrese“ a pohrozil sankcemi, které mohou Rusko izolovat. Hovořil mimo jiné o zákazu udělování víz či blokování účtů. Kerry v úterý navštíví Kyjev, aby tamní vládní představitele ujistil o politické a hospodářské podpoře USA.

NATO vojensky vůči Rusku kvůli Krymu nezasáhne, shodují se deníky

Podle dnešních Hospodářských novin prezident Vladimir Putin ví, že Spojené státy a NATO nepřistoupí kvůli Krymu k použití vojenské síly. Přesvědčil se o tom v srpnu 2008, kdy Rusové zaútočili na Gruzii. Možná cena za rozpoutaný válečný konflikt neodpovídá mezinárodnímu významu sporu, i přes všechny jeho drastické dopady na Ukrajinu. Tuto chladnou pravdu si uvědomuje Západ i Moskva, míní komentátor HN. Moskva podle něj využívá známe slabiny demokracie, z jejichž principů občas nejvíce profitují ti, kdo je nedodržují.

Podle Mladé fronty DNES Rusko válku v tuto chvíli nechce a doufá, že nenarazí ani na zásadní odpor Ukrajiny. Podle komentátora MfD si Moskva možná v této chvíli nepřeje otevřený a frontální vojenský konflikt s Ukrajinou, která má sice o dost slabší, ale přesto slušně vyzbrojenou armádu. Podle něj si Putin v této chvíli vystačí s tím, že Kyjevu odejme Krym. Jakmile ho bude celý vojenský a politicky plně kontrolovat, začne vyjednávat jak s Ukrajinou, tak se Západem. A bude to Moskva, která bude určovat pravidla této hry, píše.

Vydáno pod