Brusel – První pozitivní, i když opatrné reakce na alespoň dočasné ukončení politické krize na Ukrajině míří z Bruselu. Právě angažování unijních zástupců přimělo obě strany k rychlejší dohodě a cestě k předčasným volbám. Jak obě strany dohodu dodrží, se přitom promítne do konečné podoby čerstvě schválených unijních sankcí. Podle předsedy Evropské rady Hermana van Rompuye je Brusel je připraven dál pomáhat v obnově země. Před přílišným angažováním EU v Ukrajině ale varoval například exprezident ČR Václav Klaus.
EU vítá kompromis, podle Klause dělá ve svém úsilí chybu
Na první pohled se zdá, že po třech měsících demonstrací a krvavého vyústění je naděje na ukončení sporů. Van Rompuy jako nejvýše postavený představitel Unie řekl, že Unie chce podporovat klidné ukončení sporů i nadále. Zdůraznil, že kompromis byl dosažený díky důležité práci ministrů zahraničí Francie, Německa a Polska a zvláštního vyslance ruského prezidenta Putina.
Roli Ruska v kyjevském vyjednávacím maratonu šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski dnes večer ve Varšavě ocenil a označil ji za „konstruktivní“. Ombudsman podle něj do rozhovorů v Kyjevě zasahoval, a pomohl tak dosáhnout výsledné dohody.
Ruský ombudsman Vladimir Lukin, kterého do Kyjeva jako zprostředkovatele jednání vyslal prezident Vladimir Putin, se dnes vrátil zpět do Moskvy Umírněný ruský politik potvrdil, že mírovou dohodu mezi znepřátelenými ukrajinskými stranami nepodepsal. „Jde o to, že příliš nerozumíme tomu, jaká je naše role,“ uvedl prý Lukin.
Jednání vyslanců EU s ukrajinskou opozicí
Moskva a Brusel zůstanou podle ruského ministerstva zahraničí při řešení krize nadále v kontaktu. „Sergej Lavrov odsoudil aktivity radikálů, kteří nesou plnou zodpovědnost za násilí a ztráty na životech, a vyzval EU a její členské státy, aby jasně tyto aktivity odmítly,“ uvedlo ministerstvo ve svém prohlášení.
„Kreml velmi nelibě nese, že se demonstrace šíří i do dalších regionů Ukrajiny. Nejmenovaný vysoký vládní činitel dnes nevyloučill, že Rusko je připraveno dokonce vést válku o Krym, chránit rusky mluvící obyvatelstvo a hájit svou námořní základnu,“ zmínil zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.
Moskva byla opakovaně obviňována z tlaku na Kyjev. Rusko zemi například slíbilo úvěrovou pomoc v hodnotě 15 miliard dolarů, což byla podle západu odměna za to, že ukrajinský prezident Viktor Janukovyč nepodepsal asociační dohodu s EU. Ruští představitelé ale vždy jakékoli vměšování odmítali a naopak z nátlaku obviňovali západní země a Brusel.
GALERIE
videogallery_421141
Ukrajinský parlament dnes schválil zvláštní zákon, který znamená návrat k ústavě z roku 2004 a který odebírá hlavě státu některé pravomoci. Toto hlasování je důsledkem dohody mezi ukrajinským prezidentem a představiteli opozice, kterou podepsali dnes odpoledne. Součástí dohody, která má ukončit politickou krizi s desítkami obětí na životech, je i vytvoření nové koaliční vlády národního porozumění a vypsání předčasných prezidentských voleb. Ty by se měly konat ještě letos na podzim.
Eurokomisař Štefan Füle, který byl do jednání o situaci na Ukrajině také zapojen, dnes na svém twitteru dohodu uvítal a ocenil odvahu těch, kteří k ní dospěli. Také on zdůraznil klíčový význam toho, jak bude dohoda uplatněna v praxi. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski popsal dohodu jako „dobrý kompromis pro Ukrajinu“. Napsal, že „dává míru šanci. Otevírá cestu reformám a Evropě.“
Šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová v prohlášení pro média zdůraznila potřebu okamžitého ukončení násilí. Připomněla také nutnost nezávislého vyšetření všech případů, kdy byla porušena lidská práva s tím, že odpovědní lidé musejí za své činy zaplatit. „EU byla výrazně zapojena ve všech snahách, které vedly k tomuto zásadnímu průlomu,“ podotkla šéfka evropské diplomacie.
Viktor Janukovyč a Catherine Ashtonová
Ashtonová ocenila práci trojice evropských ministrů zahraničí, kteří dohodu zprostředkovali. Podobně se dnes vyjádřil také předseda Evropské komise José Barroso. Podle něj je nyní potřeba rychlá implementace dohody. „Mezinárodní společenství má povinnost a odpovědnost tento proces podpořit,“ uvedl s tím, že EU bude dál napomáhat ukrajinským politickým a hospodářským reformám.
- Dohodu ocenily i Spojené státy, které zdůraznily, že jsou připraveny zavést sankce, pokud to bude nutné. „Nyní se musí úsilí zaměřit na naplnění dohody, což budeme podrobně sledovat,“ oznámil dnes mluvčí Bílého domu Jay Carney.
USA doposud sankce na Ukrajinu neuvalily, jejich zavedení ale v případě potřeby nevylučují. „Je v ruském zájmu, aby se Ukrajina nepropadla do násilí, v Kyjevě ani na dalších místech, a aby se vrátila ke stabilitě,“ řekl Carney. Zároveň odmítl názory, že nynější situace v této východoevropské zemi je „přetahováním“ mezi USA a Ruskem ve stylu studené války.
Klaus: Unie živí naděje radikálů
Zcela odlišné hodnocení od Bruselu na web svého institutu zveřejnil bývalý český prezident a dlouholetý kritik Unie Václav Klaus. Spolu se svým kancléřem Jiřím Weiglem píší o tom, že Ukrajina existuje jako samostatný stát velmi krátkou dobu a do značné míry vznikla uměle. Proto prý nutně musela zůstat hluboce ekonomicky zakotvená v postsovětském prostoru a v mnoha ohledech i závislá na Rusku. „To je přirozené a neexistuje žádná snadná cesta, jak to změnit,“ tvrdí Klaus.
Václav Klaus
Podle něj není šťastné připustit střet kvůli orientaci Ukrajiny a vést diplomatický souboj o její přimknutí k Západu, či Východu. „Zemi to vede do neřešitelného konfliktu, který může skončit pouze tragédií,“ tvrdí s tím, že Unie prý uměle živí naděje radikálů, že „skutečně existuje volba mezi Západem a Východem“.
O osudu sankcí rozhodne další vývoj
Z Ukrajiny ale dál přichází rozporuplné informace, například že demonstranti dál požadují rychlý odchod prezidenta Janukovyče. Není tudíž jisté, zda bruselská radost nad kompromisem není předčasná. Pro Evropu bude zřejmě nejdůležitější, zda všechny strany zmíněnou dohodu skutečně dodrží. I to se totiž promítne na podobě sankcí, které ve středu odsouhlasili šéfové diplomacie členských zemí EU. Sankce se mají týkat zákazu víz i pozastavení bankovních účtů a budou platné cíleně pro osoby zodpovědné za násilí v Kyjevě.
Na podrobnostech dohodnutých opatření nyní pracují unijní diplomaté. Zdroj z EU, obeznámený se situací, dnes ČTK řekl, že po uzavření dohody bude unijní tlak menší. Připomněl ovšem, že čtvrteční zdůvodnění sankcí je jednoznačným způsobem dané. „Dohoda je jedna věc a realizace věc druhá a klíčová,“ připustil další informovaný zdroj z diplomacie EU.