Sarajevo - Už týden trvají protesty v Bosně a Hercegovině. Demonstranti požadují odstoupení politiků, kteří podle nich nesou vinu na špatné ekonomické situaci a vysoké nezaměstnanosti. Jde o největší nepokoje od konce války v 90. letech. Obavy z možné nestability sdílí i sousední Chorvatsko a Srbsko. Na podporu obyvatel Bosny se postavili i lidé v Bělehradě, kteří žádali mimo jiné propuštění demonstrantů zatčených při zásazích policie.
Bosenské jaro trvá už týden, vedení připouští předčasné volby
Minulou středu se v bosenské Tuzle zvedla vlna protestů proti uzavírání továren v kdysi prosperující průmyslové oblasti. Více než čtvrtina produktivních obyvatel země nemá práci, roste chudoba a mezi politiky bují korupce, která souvisí i s neprůhlednou privatizací státních podniků, jež posléze zkrachovaly.
„Už mnoho let je federace v krizi. Ukazuje se, že Bosna a Hercegovina nemá sílu přežít, protože uvnitř neexistuje dohoda o společné existenci,“ prohlásil Milorad Dodik, prezident Republiky srbské (RS), která společně s Federací Bosny a Hercegoviny (FBaH) tvoří od konce války v roce 1995 Bosnu. V srbské části země se nedemonstruje, ale tamní opozice se snaží využít situace a vyzývá vládu k demisi.
V úterý se kolem tisícovky demonstrantů před sídlem vlády FBaH v Sarajevu domáhalo odstoupení premiéra federace Nermina Nikšiče. Ten rezignaci svou i celého kabinetu odmítl, protože by to prý způsobilo chaos. Nicméně dal najevo, že je pro předčasné volby, které by se mohly konat v květnu. Právní řád ale s něčím takovým nepočítá, takže poslanci musí nejdříve schválit příslušné změny v zákonech.
Už týden trvají protesty v Bosně a Hercegovině (zdroj: ČT24)
Od minulé středy, kdy demonstrace přezdívané „bosenské jaro“ v Tuzle začaly, už odstoupila vedení čtyř z deseti kantonů, na něž je FBaH rozdělena. Demisí svých regionálních vlád se domáhají i obyvatelé ostatních. Ve čtvrtek a zejména v pátek, kdy se protestovalo ve více než 30 městech federace, se situace vyhrotila a přerostla v násilnosti, které si vyžádaly na 200 zraněných. Vládní budovy v několika městech, včetně Sarajeva, dav vyraboval, či dokonce vypálil.
Sousední země, hlavně Chorvatsko a Srbsko, se obávají možných důsledků krize. „Politická a ekonomická stabilita regionu je pro nás všechny nejdůležitější. To je zpráva, kterou posílá Srbsko. Neohrozíme Bosnu a Hercegovinu ani jediným slovem,“ prohlásil první místopředseda srbské vlády Aleksandar Vučić.
Za zločiny v Kosovu odsoudili devět bývalých jugoslávských vojáků
Balkánské země už v mnohém vystřízlivěly z nacionalismu a snaží se o reflexi válečných hrůz z devadesátých let. V úterý srbský zvláštní soud pro válečné zločiny vynesl trest nad devíti vojáky někdejší jugoslávské armády. Uznal je vinnými z toho, že v roce 1999 povraždili v Kosovu více než 120 albánských civilistů. Rozsudek je nepravomocný a všichni odsouzení vinu popírají. Tři z odsouzených poslal soud do vězení na 20 let. Tresty dalších se pohybují od dvou do 15 let odnětí svobody.
Odsouzení se podle prokuratury v dubnu a v květnu 1999 zúčastnili dvou útoků na čtyři vesnice v okolí města Peć na západě Kosova, při nichž bylo zabito 120 Albánců. Některé z obětí byly spáleny v domech, kde je vojáci zabili. Těla mnohých pak byla zahrabána do různých společných hrobů.
V souvislosti s vražděním v uvedených kosovských vesnicích se na veřejnosti hovořilo o tom, že pachatelé byli členy polovojenské skupiny zvané Šakalové. Předsedající soudkyně Snežana Garotičová ale zdůraznila, že tyto zločiny nemají na svědomí žádné polovojenské formace, nýbrž regulérní jednotky tehdejší Jugoslávské armády.
Oběť srebrenického masakru
Desítky veteránů i mladíků z válkou netknuté generace dnes nacházejí nové uplatnění - v bojující Sýrii na straně povstalců. Srbská vláda uvažuje o postihu těchto dobrovolníků, jednou z možností je třeba odebrání občanství.