Vatikán – Emeritní papež Benedikt XVI. nelituje svého odchodu z čela katolické církve a věří, že dějiny budou jeho pontifikát hodnotit vlídněji, než jak je reflektován dnes. V rozhovoru pro agenturu Reuters to uvedl jeho sekretář, arcibiskup Georg Gänswein. Papežskou rezignaci Benedikt oznámil přesně před rokem, 11. února 2013, a nyní žije ve vatikánském klášteře Mater Ecclesiae „skryt před zraky světa“, jak si během svého odchodu sám předsevzal.
Ničeho nelituji, vzkazuje rok po odchodu papež Benedikt
„Prospívá, ale také nese váhu svých let. Je to člověk, který je sice fyzicky starý, ale jeho duše zůstává velmi temperamentní a jasná,“ řekl o Benediktu XVI. jeho sekretář Georg Gänswein, který s ním spolupracoval coby s kardinálem Josephem Ratzingerem ještě před jeho zvolením do čela římskokatolické církve v roce 2005. Tu vedl bavorský duchovní osm let až do loňského předjaří, kdy oznámil dobrovolný odchod ze svatopetrského stolce. Své rozhodnutí vysvětloval tím, že už nemá sílu úřad dál zastávat (více zde).
Poté, co loni 28. února odložil papežskou berlu, byl v březnovém konkláve zvolen Argentinec Jorge Mario Bergoglio. U něj působí Gänswein jako majordomus, a má tak jedinečnou příležitost být v kontaktu hned se dvěma hlavami katolické církve zároveň. V již zmíněném rozhovoru prohlásil, že Benedikt XVI. rok po odchodu svého rozhodnutí nelituje a ani necítí zášť ke svým kritikům, kteří mu (slovy Vatikánu) „nerozumějí“.
Coby papeži bylo Benediktu XVI. vytýkáno, že svůj úřad vykonává příliš akademicky a rezervovaně, závěr jeho pontifikátu navíc poznamenaly skandály pedofilních kněží a úniky informací známé pod zkratkou Vatileaks. Sekretář Gänswein ovšem věří, že Benediktova dějinná úloha ponese jiný obraz, než který mu dnes přisuzuje tisk. „Jsem si jist, jsem hluboce přesvědčen o tom, že historie nabídne jiný soud než ten, který můžeme dnes často číst o posledních letech jeho pontifikátu,“ prohlásil.
GALERIE
Poslední požehnání od Benedikta XVI. autor: Andrew Medichini, zdroj: ČTK/AP
Odpoledne s Beethovenem a Mozartem
Emeritní římský biskup nyní sídlí v klášteře Mater Ecclesiae v zahradách Vatikánu a svůj čas tráví psaním, četbou, modlitbami, procházkami a jako milovník Beethovena a Mozarta také hrou na piano. Podle církevního historika Jaroslava Šebka navíc nadále dodržuje rytmus z časů papežství i kardinálství – den začíná v sedm hodin bohoslužbou, následuje snídaně, vyřizování korespondence a siesta. Odpoledne a v podvečer Benedikt koná audience, v seznamu jeho návštěvníků defilují profesoři italských a západních univerzit, v prosinci se setkal také s českým primasem Dominikem Dukou.
Především ale drží to, co deklaroval před odchodem z úřadu – žije skrytý světu v modlitbě a izolaci. Za celý rok tak Vatikán opustil pouze dvakrát, když v létě zamířil na koncert v papežské rezidenci Castel Gandolfo (do zdejšího papežského paláce se na čas uchýlil i po složení úřadu). Koncem loňského roku pak v jedné z římských nemocnic navštívil svého bratra Georga Ratzingera, který je jedním z dalších obyvatel vatikánského kláštera Mater Ecclesiae (viz mapa níže).
Jinak ale Benedikt XVI. setrvává ve stínu. „Opravdu, světu je vzdálen,“ potvrzuje Gänswein. „V církvi je však přítomen a jeho úkolem je nyní jí i svému nástupci pomáhat modlitbami. To je jeho první a nejdůležitější úloha.“
Historik Šebek: Skrytý Benedikt? Nemůže jinak
Historik Šebek v této souvislosti konstatuje, že emeritní papež ani nemůže činit jinak. „Situace, kdy jsou zde dva papežové, navíc oba s velkou autoritou, není pro katolickou církev úplně komfortní, protože zde pořád existuje možnost, že část věřících bude mentálně a vnitřně uznávat jako svého papeže Benedikta XVI.,“ podotýká s tím, že zejména konzervativní katolíky může spontánnost a nonkonformita současného papeže Františka popuzovat (o fenoménu papeže Františka čtěte více zde).
Vatikán se navíc nachází v situaci, kterou naposledy zažil ve 13. století; Benedikt XVI. se totiž rozhodl k rezignaci jako první papež po šest stech letech. „Z výpovědí lidí, kteří se s Benediktem setkávají pravidelně, vyplývá, že se snaží v pokoře přijímat sovu novou situaci a vyjadřuje velkou podporu činnosti svého nástupce,“ uvádí Šebek. „Snaží se uklidnit davy konzervativních katolíků, kteří z kroků papeže Františka nadšení nejsou.“
Historik Šebek: Dva papežové nejsou pro církev komfortní (zdroj: ČT24)