Kampaň západního střihu: Afghánistán si v dubnu zvolí prezidenta

Kábul – Jedenáct kandidátů se bude 5. dubna ucházet o úřad afghánského prezidenta. Chybí mezi nimi nynější hlava státu Hamíd Karzaj, který podle ústavy už potřetí kandidovat nesmí. Hlasování je klíčovým testem poklidného předání politické moci v době, kdy se po 13 letech ze země stahují zahraniční koaliční vojáci. Vzbudit zájem Afghánců o volby má i kampaň západního střihu – včetně vůbec první televizní debaty kandidátů, kde nechyběla ani časomíra, jež jim nemilosrdně odpočítávala dobu odpovědí.

Politické debaty mají také ukázat, že lidé mohou do politiky mluvit - raději hlasy než nezájmem nebo dokonce zbraněmi a bombami. Sporným bodem hlasování může být jeho regulérnost, neboť volby v roce 2009 byly kritizovány za údajnou manipulaci s hlasy. Největším problémem ale bude bezpečnost, protože islámští radikálové a protivládní povstalci pravidelně útočí proti úřadům, stanovištím bezpečnostních sil i běžným Afgháncům. Taliban již oznámil, že kampaň i samotné volby zkomplikuje, neboť s nimi nesouhlasí. Už vpředvečer nedělního zahájení kampaně při násilnostech zahynuli na západě země dva političtí pracovníci jednoho z kandidátů. „Pokud bude bezpečno, volit půjdu. Jestli ale nebude, tak nepůjde hlasovat nikdo. Život je přednější než volby,“ cituje agentura Reuters jednoho afghánského voliče.

Od soboty se po celém Kábulu objevují billboardy a plakáty vyzývající k podpoře jednotlivých kandidátů. Mezi největší favority patří například opoziční vůdce Abdulláh Abdulláh, mezinárodně uznávaný ekonom Ašraf Ghání, Abdar Rasúl Sajjáf kritizovaný Západem za někdejší vazby na radikály nebo třeba prezidentův bratr Kajjúm Karzaj. Výsledky voleb může v neposlední řadě ovlivnit i národnostní složení země, kde více než polovinu obyvatelstva tvoří Paštunové, pětinu Tádžikové a desetinu Uzbekové. Paštun je jak současný prezident Hamíd Karzaj, tak i prezidentský kandidát Zalmáj Rasúl, podporu mezi Tádžiky má naopak Abdulláh Abdulláh.

Favorité afghánských prezidentských voleb

Abdulláh Abdulláh
Opoziční vůdce a někdejší ministr zahraničí skončil v prezidentských volbách v roce 2009 s 31 procenty hlasů jako druhý za Karzajem. Byl blízkým spolupracovníkem legendárního politika a vojenského velitele Ahmada Šáha Masúda, který se proslavil svým odporem proti sovětské okupaci i přísnému islámskému režimu radikálního Talibanu. Abdulláhovu voličskou základnu tvoří Tádžikové, naopak slabou podporu má mezi Paštuny, největším afghánským etnikem, ačkoli je sám původem poloviční Paštun.

Zalmáj Rasúl
Karzajův stoupenec zastával do loňského října post ministra zahraničí a byl rovněž vládním poradcem pro bezpečnostní otázky. Mohl by se stát kompromisním kandidátem řady politických frakcí. Vystudoval medicínu, plynně mluví pěti jazyky, mimo jiné francouzsky, anglicky či italsky, a stejně jako Karzaj je Paštunem.

Ašraf Ghání
Někdejší afghánský ministr financí a mezinárodně uznávaný ekonom ve volbách v roce 2009 získal jen tři procenta hlasů. Má pověst temperamentního technokrata. Nyní předsedá komisi, která má na starost přebírání odpovědnosti za bezpečnost v zemi z rukou mezinárodní koalice. "Beznaděj není součástí našeho jazyka. V našem slovníku nemá místo. S vírou, podporou a boží pomocí naše země najde stabilitu," prohlásil.

Abdar Rasúl Sajjáf
Někdejší vlivný zákonodárce a student náboženství je jedním z nejvíce kontroverzních kandidátů, protože ho provází pověst kmenového válečníka z občanské války v 90. letech a obvinění, že ho v minulosti pojily vazby na islámské radikály včetně Usámy bin Ládina. Jako Paštun, který je navíc charismatickým řečníkem, by mohl získat velký počet voličů z řad náboženských konzervativců.

Abdul Kajjúm Karzaj
Obchodník a starší bratr nynějšího prezidenta Karzaje studoval ve Spojených státech, v minulosti byl poslancem Národního shromáždění. V zemi není vnímán jako upřednostňovaný nástupce v prezidentském křesle, uškodit mu navíc může i jeho příjmení, protože mnoha Afgháncům vadí korupční skandály současné vlády.

Výhrůžek od radikálů se dočkal jak provozovatel soukromé televize Tolo TV, která prezidentské debaty vysílá, tak i moderátoři. „Často mi vyhrožují. I pro mnoho hostů je moje přítomnost ve studiu nepřijatelná. Nejsou takoví všichni, ale podle některých nemají ženy do politiky co mluvit - natož moderovat debaty,“ říká moderátorka Sadáf Amíriová. I veřejně vysílané předvolební debaty jsou ale pro Afghánistán pokrokem a čeká se, jak samotné hlasování ovlivní.

Karzaj tajně jedná s Talibanem o mírové dohodě

Hamíd Karzaj mezitím tajně jedná s představiteli radikálního Talibanu a doufá, že se mu jeho členy podaří přesvědčit, aby s vládou uzavřeli mír. Potvrdil to prezidentův mluvčí s tím, že Taliban si více než kdy jindy přeje připojit se k mírovému procesu. Nejmenovaný představitel afghánského vedení upřesnil, že jednání mezi zástupci vlády a Talibanu se uskutečnila před třemi týdny v Dubaji. Prezidentský kandidát Kajjúm Karzaj se vyslovil pro zapojení nezávislých zprostředkovatelů, kteří by neshody mezi vládou a ozbrojenou opozicí pomohli vyřešit.

Zpráva o jednání s Talbanem přišla v době, kdy se zvyšuje napětí mezi Karzajem a Washingtonem. Afghánský prezident loni v listopadu odmítl podepsat rok připravovanou afghánsko-americkou bezpečnostní dohodu, která by právně zakotvila přítomnost amerických vojáků i po oficiálním ukončení bojové mise na konci letošního roku. Washington varuje, že bez uzavřené dohody bude nucen uvažovat o úplném stažení všech svých vojáků z Afghánistánu, kde mají silné pozice povstalci z Talibanu. Prezidentský kandidát Zalmáj Rasúl vyjádřil naději, že dohoda bude podepsána ještě před volbami. „Velká afghánská rada ji odsouhlasila. Já ji s kolegy osobně prošel slovo od slova a myslím, že je to pro Afghánistán dobrá věc,“ prohlásil.

V Afghánistánu se blíží prezidentské volby (zdroj: ČT24)
Vydáno pod